Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červenec  > obsah

Na prahu EU

Co by si měla česká věda vzít s sebou do Evropské unie a co by naopak měla nechat před jejími branami?

Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR, míní:

Především si myslím, že mnozí z nás se nemají za co stydět a vezmou si s sebou do EU to, co již mají, tj. vzdělání, invenci, pracovitost, dobré výsledky výzkumu, dobrou publikační činnost, mezinárodní uznání své práce, organizační schopnosti, evropskou kulturu a dobré vychování. Dospělí lidé se již moc nezmění ani po našem vstupu do EU, ale naši nejmladší kolegové, spolu s mladými z ostatních členských zemí, budou muset obstát v nových podmínkách evropské soutěže. Určitě se toho zhostí dobře, ale je třeba, aby měli veškerou národní podporu. Mezi nejdůležitější kroky nyní patří, abychom se rychle přiblížili podmínkám, jaké mají vědci v členských zemích EU. Je to vysoké společenské ocenění vědecké práce, pro ty nejschopnější mimořádné pracovní podmínky, zkvalitnění vědy, a tím i výuky na vysokých školách, poskytování pracovních podmínek srovnatelných s vyspělými zeměmi EU, ať už se to týče platu, pracovního prostředí v našich ústavech nebo zajištění lepších pracovních podmínek mladým vědcům s rodinami a ženám ve vědě. Pro inspiraci můžeme jít do okolních zemí EU. Vědci jsou elitou národa, musí to pociťovat, být podle toho odměňováni, měli by být přesvědčeni, že je sice dobré se vzdělávat v zahraničí, ale pak je nejlepší se vrátit a pracovat doma. Myslím si, že naše členství v EU posílí také naši národní soudržnost a hrdost.

Před branami budeme muset nechat vědecké pracovníky, kteří již dávno ve vědě nemají co dělat. Nepublikují v kvalitních časopisech, nezavádějí nové přístupy a postupy, nemají inovační schopnosti, nemají vlastní školu a nedokáží ani spolupracovat se zahraničními kolegy, a tudíž věda pro ně není posláním, ale docela lehkým a nenáročným zaměstnáním. Tito lidé nepatří do vědy, a proto tak jako tak před branami EU zůstanou. Měli bychom se přestat vymlouvat na to, co nám chybí, přestat se dohadovat, jak nejlépe hodnotit práci vědců - kritéria jsou v jednotlivých oborech ne úplně srovnatelná, ale většinou vystačíme se scientometrickým hodnocením. Naše podniky by měly před branami EU nechat svou nechuť k uskutečňování nebo financování výzkumu. Vzdělání by mělo být naše národní stříbro, vynikající základní a aplikovaný výzkum naše národní zlato.

Na konferenci Funkční genomika v medicíně se v květnu sjelo do Prahy několik set vědců z mnoha koutů světa. Využila jsem proto příležitosti a zeptala se, co podle jejich názoru přinese rozšíření EU evropské a světové vědě.

Profesor M. D. Eero Vuori, PhD., z univerzity ve finském Turku konstatoval:

"Věda je zřetelně nejmezinárodnější ze všech evropských aktivit, a pokud něco potřebujeme, pak je to více vysoce kvalifikovaných vědců, a čím větší bude základna pro rozšiřování jejich řad, tím lépe. Dále samozřejmě populace a určité registry, které jsou k dispozici po celé Evropě, včetně některých nových členských států, velice napomohou ke zjištění spektra nemocí a genetických odchylek, které známe. "

Profesorka M. D. Leena Peltonenová, PhD., z Helsinské univerzity zdůrazňuje:

"Myslím, že Evropa má velmi jedinečné místo ve výzkumu genomu - samozřejmě, že jsem v tomto ohledu zaujatá - ale myslím si, že tento výzkum je opravdu směrovaný zejména na běžné choroby, běžně se vyskytující v široké populaci. Díky evropské infrastruktuře bychom měli obrovský potenciál v celosvětovém měřítku a mohli bychom přispět k tomu, aby se věda o genomu skutečně přenesla až na úroveň veřejnosti, aby veřejnost mohla mít prospěch z pochopení a poznání těchto nemocí. "

Co bude pro vědu znamenat vstup České republiky a dalších zemí do EU podle Dr. Daniely Gerhardtové, PhD., z National Cancer Institute v Bethesdě v USA?

"Doufám, že to poskytne více zdrojů a větší vzájemnou součinnost vědců na celém světě. "

Patrick Gaudray z francouzského CNRS soudí:

"…Myslím, že fakt, že můžeme vyrovnat síly, vědu, kulturu mezi různými částmi světa pravděpodobně vytvoří větší šance pro stabilitu. "

Prof. Dr. Ivan Lefkovits, PhD., z Basileje ve Švýcarsku (původem z Československa), na otázku, co může Česká republika jako nově příchozí EU nabídnout, odpovídá:

"…Většina otázek zní: Co my, Češi, z toho budeme mít? Kdežto vy se ptáte: co Česko může nabídnout. A to je už moderní přístup. Protože myslím, že skončilo období, abychom jenom uvažovali, jaký profit z toho my můžeme mít. Tady skutečně jde o to, že nastává období takové symbiózy… Česko může nabídnout hodně… Akademie věd má zcela výtečnou infrastrukturu, pracoviště profesora Pačesa, oddělení mikrobiologie, oddělení imunologie v AV ČR jsou natolik dobrá, že se v nové EU zařadí ne někam ve střední linii, ale skutečně mezi špičky.

Jana Olivová