Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červenec  > obsah

Kosmický výzkum mezinárodně

Obrázek k článku 

Od poloviny října loňského roku pracuje ve vesmíru první vědecká družice Evropské kosmické agentury ESA s oficiální českou účastí. Jmenuje se INTEGRAL - z anglického názvu International Gamma-Ray Astrophysics Laboratory, tedy Mezinárodní laboratoř pro astrofyziku záření gama.

Na projektu se podílí přední vědecká pracoviště západní Evropy, ČR, Polsko, Rusko (které dopravilo družici na oběžnou dráhu) a USA. Představitelé ESA před několika týdny v Praze informovali o své agentuře, jejích projektech a o podílu českých vědců na nich. Velká pozornost patřila projektu INTEGRAL a jeho prvním výsledkům.

Česká rada pro kosmické aktivity při MŠMT ve spolupráci s Akademií věd ČR uspořádala 27. května mezinárodní tiskovou konferenci s účastníky mezinárodního semináře o spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou ESA v oblasti kosmických věd. Konference byla nazvána DEN INTEGRALu 2003. Na zmiňovaném projektu se Česko podílí na základě dohody o spolupráci mezi ČR a ESA a dohody o účasti ČR na vědeckém experimentálním vývojovém programu ESA PRODEX.

Bernard Zufferey, manažer programu ESA PRODEX, v rozhovoru pro Akademický bulletin zdůraznil, že ČR se už s velkým úspěchem zúčastnila několika vědeckých projektů: kromě INTEGRALu například zpracovávání dat v rámci projektu Cluster II, čeští odborníci přispívají k materiálovému výzkumu ve stavu beztíže vývojem nového typu pece určené pro Mezinárodní vesmírnou stanici atd.

Zeptala jsem se docenta Jana Koláře, předsedy České rady pro kosmické aktivity při MŠMT, zda čeští vědci hrají v ESA rovnocennou roli s kolegy ze západních zemí:

"…Zjevně nemůžeme srovnávat ČR s ESA a také se členskými státy ESA z hlediska finančních příspěvků, protože oni vydali na kosmický výzkum daleko vyšší množství peněz. Ale můžeme hovořit o úrovni schopností, o úrovni znalostí. A zde máme, myslím, co nabídnout, nebo lépe řečeno, čím přispět do evropských kosmických programů. Takže já vidím spolupráci s ESA jako nejlepší a hlavní způsob, jak se ČR může aktivně účastnit kosmického výzkumu, mezinárodní spolupráce ve výzkumu vesmíru, protože vesmír nemůže zkoumat jen jeden národ, jedna země, ten je opravdu mezinárodní… Takže spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou je pro Českou republiku opravdu efektivním způsobem, jak být "in" ve vesmíru. A že je to pro Českou republiku důležité, je bez diskuse, protože existuje mnoho dobrých příkladů všeobecné prospěšnosti pro společnost, která se aktivně podílí na kosmickém výzkumu… Dosud je hlavní možností pro české výzkumné pracovníky účast v programu PRODEX a všechny projekty, na nichž v současné době ČR pracuje, jsou úspěšné a ze strany ESA hodnocené velmi příznivě. "

Bernard Zufferey na stejnou otázku odpověděl:

"Myslím, že ano, vaše týmy se velmi dobře začleňují do týmů členských států. Jen příklad: Seminář, který se tu dnes bude konat, je velmi dobrým příkladem toho, jak se vaši vědci začlenili jako rovnocenní partneři do komunity INTEGRALu. Jsou respektováni, odvedená práce je oceňována, je to práce vysoce kvalitní, a řekl bych, že z hlediska technických schopností jste absolutně rovnocenní a úplní partneři v projektu ESA. Co se týče peněz, to je jiná otázka, ale víte, že finance nejsou vždy nejdůležitějším prvkem. Mohu vám uvést další příklady. Zmiňoval jsem se, že v materiálových vědách vaši odborníci pracují s týmem v Německu a jsou opravdu považováni za rovnocenné partnery, vysoce schopné a vysoce uznávané. "

Projekt INTEGRAL zkoumá především záření vysokých energií, zejména nejenergetičtější záření gama. To vzniká v místech, kde se ve vesmíru odehrávají nejprudší a nejdramatičtější děje. Vědce především zajímají stále ještě záhadné zábleskové zdroje záření gama. Mohly by provázet například zániky hmotných hvězd, srážky neutronových hvězd nebo jiných velmi hmotných objektů. Družice INTEGRAL bude sledovat vesmírné objekty nejen v oboru záření gama, ale i v dalších oborech spektra. Navíc - když družice zaznamená například záblesk záření gama, přesně určí jeho polohu a informuje pozemní observatoře, aby mohly hned také začít objekt sledovat. Vědci takto chtějí studovat především tzv. dosvity. Záření gama totiž postupně přechází v záření méně a méně energetické: rentgenové, ultrafialové, viditelné, infračervené a rádiové. Charakter a rychlost těchto změn vědcům poskytují důležité údaje o sledovaném objektu.

INTEGRAL má, jak už bylo řečeno, pomoci rozšířit poznatky o záblescích gama záření a jejich zdrojích. Zeptala jsem se proto doktora Arvinda Parmara, vedoucího výzkumníka projektu INTEGRAL, o jaké procesy vlastně jde:

"Nevíme, jaká je příčina záblesků záření gama, proto je to tak zajímavé. Existují dvě hlavní teorie: podle první vznikají, když se hroutí velmi hmotná hvězda a uprostřed vzniká černá díra. Přitom dochází k obrovskému výbuchu, který roztrhá hvězdu na kusy, a vytvářejí se dva výtrysky. Jeden z těch výtrysků směřuje k Zemi. A my se domníváme, že právě to vidíme jako záblesk záření gama. Druhá teorie říká, že k nim dochází při srážce dvou neutronových hvězd. To jsou hvězdy stejně hmotné jako Slunce, ale velké jen asi jako město: jsou to velmi husté hvězdy. Když se srazí, výsledkem je obrovská exploze a výtrysky. A tyto výtrysky opět vidíme. Jedním z cílů INTEGRALu je pokusit se zjistit, která z těchto dvou hlavních teorií platí. Možná jsou samozřejmě správné obě a některé záblesky záření gama vznikají jedním způsobem, další druhým způsobem. "

Doktor Arvind Parmar z ESA také ocenil významný přínos českých odborníků k projektu INTEGRAL:

"Čeští vědci se stali součástí konsorcia expertů, kteří společně postavili optickou monitorovací kameru OMC, a Češi se zapojili zejména do práce na softwaru, který se používá k definování cílů OMC. Také jsou součástí vědeckého a datového střediska ISDC - kde je stále jeden český vědec. Úkolem ISDC je vzít údaje přicházející z INTEGRALu, prozkoumat, jestli ukazují na záblesk záření gama nebo jiné nové přechodné zdroje, zpracovat tyto údaje a poslat je k dalšímu zkoumání. Z družice totiž přicházejí jen bity, nuly a jedničky, a ty se musí převést na obrázky, spektra, světelné křivky a další věci, s nimiž mohou odborníci pracovat. Takže čeští vědci se podílejí také na využití vědeckých údajů INTEGRALu..." n

Jana Olivová