Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červenec  > obsah

Je naše vysoké školství českým národním zájmem?

Obrázek k článku 

Univerzita Karlova, Rada vysokých škol a Česká konference rektorů uspořádaly 3. 6. 2003 v Karolinu panelovou diskusi na téma Je naše vysoké školství českým národním zájmem? Pozváni byli členové vlády ČR, představitelé obou komor Parlamentu ČR, zástupci akademické obce a médií.

Pozvání k diskusi přijala ministryně školství, mládeže a tělovýchovy JUDr. Petra Buzková a náměstek MŠMT doc. RNDr. Petr Kolář, CSc. Ze zástupců jednotlivých výborů obou komor PČR se zúčastnili: za Výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu Parlamentu ČR jeho předseda PhDr. Walter Bartoš, Ing. Michaela Šojdrová a poslanec Ing. Petr Bratský. Za výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu ČR prof. Ing. Václav Roubíček, CSc., a prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc., a za Podvýbor pro vědu a vysoké školy PČR MUDr. Josef Kubinyi, PhD.

Diskusi zahájil rektor UK Ivan Wilhelm a hned ve svém úvodu se pozastavil nad nízkou účastí pozvaných politiků, kterou považuje za projev nezájmu a neochoty k politickému jednání v dané problematice. "Musím bohužel konstatovat, že naše oslovení české politické reprezentace a výzva k této diskusi měla téměř mizivou odezvu - z asi 60 pozvaných představitelů vlády, Parlamentu a Senátu se dostavilo pouhých osm. "

Rektor ocenil práci médií, která se problematice financování a transformace VŠ soustavně věnují. "Pokud se i nadále budou tomuto tématu věnovat média, stane se chronické podfinancování VŠ námětem pro širší diskusi a veřejnost si tak uvědomí, že se nejedná pouze o problémy vysokého školství, ale o významný problém dotýkající se celé naší společnosti. "

V rámci diskuse vystoupil nejprve předseda Rady vysokých škol doc. RNDr. František Ježek, CSc., s příspěvkem na téma Situace vysokých škol v EU, v němž charakterizoval postavení a roli vysokých škol v EU a zároveň se pokusil o srovnání jejich podmínek s vysokými školami u nás. Na závěr doc. Ježek představil usnesení sněmu Rady vysokých škol k materiálu EU The role of the universities in the Europe of Knowledge. Toto usnesení hodnotí zmíněný materiál pozitivně. Zdůrazňuje se v něm také nutnost podpory vysokých škol z veřejných zdrojů a rozvoje možností jejich vícezdrojového financování. Usnesení zároveň vyzývá MŠMT a CSVŠ k nalezení organizační formy pro celonárodní diskusi nad tímto materiálem.

Prof. MUDr. Jana Mačáková, CSc., místopředsedkyně České konference rektorů, rektorka Univerzity Palackého v Olomouci, v příspěvku Situace vysokých škol v ČR komentovala např. hlavní změny pro roce 1989 v oblasti českého vysokého školství a na základě statistických údajů konstatovala vývoj kapitálových výdajů veřejných vysokých škol, růst počtu studentů a vývoj inflace, vývoj průměrných platů zaměstnanců veřejných vysokých škol a dalších složek. Za slabé stránky označila především dlouhodobé podfinancování VŠ, dlouhodobou stagnaci normativu na jednoho studenta, nedostatečné finanční prostředky na výzkum, věkovou strukturu akademických pracovníků, nedostatečný rozvoj distančního vzdělávání a alternativních forem vzdělávání, problémy se zajišťováním účasti zahraničních hostujících profesorů a vybavení laboratoří, knihoven a odborných pracoven. Nastínila také návrhy na řešení a očekávané efekty a důsledky reformy financování veřejných vysokých škol.

Diskusi, která neformálně pokračovala v reprezentativních prostorách Karolina i po skončení oficiálního programu, vedl rektor UK prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc.

Prof. Ivan Wilhelm formuloval nové výzvy, které nyní stojí před českými univerzitami. Jedná se především o zvýšené požadavky na vysokoškolské vzdělávání, o nutnost internacionalizace vzdělávání a výzkumu, o reorganizaci vědních disciplín, transfer výsledků výzkumu a studium rizik společenského vývoje. K tomu je ovšem zapotřebí zabezpečit potřebu trvalého financování a odpovídající legislativní prostředí.

Z diskuse vyplynulo několik základních tezí, na kterých se shodla většina účastníků:

  • lidské zdroje představují v evropském geo-politickém prostoru jednoznačně největší národní bohatství;
  • konkurenceschopnost státu lze zajistit investicemi do vzdělání;
  • české vysoké školy si uvědomují svoji zodpovědnost v tomto procesu a jsou připraveny se transformovat;
  • reforma není politickou záležitostí - měla by být celonárodním zájmem napříč politickým spektrem;
  • její vznik a uskutečňování by měla provázet diskuse mezi zástupci legislativy a akademickou obcí.

Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm pak shrnul závěry této panelové diskuse. Považuje ji za výchozí platformu a začátek dalších podobných setkání nad podrobnějšími tématy. Konstatoval, že v České republice reálně existuje problém chronického podfinancování vysokých škol, ovšem stejně tak existují i dobré předpoklady pro uskutečňování reformy vysokého školství - k dispozici je např. objektivní hodnocení VŠ, které by vedlo k jejich diferenciaci, dále kvalitativní hodnocení studijních programů, mobility a další důležitých ukazatelů. Plánovanou reformu pozitivně ohodnotil jako možný konec plošného navyšování dotací.

Na závěr vyzval Ivan Wilhelm všechny přítomné, aby sami přinášeli další podněty novým diskusím, a znovu deklaroval připravenost akademické obce i veřejných vysokých škol k transformaci systému a k plnění úkolů s ní spojených.

Mgr. Václav Hájek, tiskový mluvčí UK,
Mgr. Klára Hamanová, Odbor vnějších vztahů