Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červenec  > obsah

INTEGRAL - první výsledky

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Po testovací fázi vstoupila astrofyzikální družice ESA INTEGRAL počínaje lednem 2003 do plně operační fáze. V ní bude minimálně pět let. Mezinárodní vědecké a datové středisko INTEGRAL Science and Data Center (ISDC) ve Švýcarsku začalo přijímat a analyzovat první vědecká data ze všech čtyř palubních dalekohledů. Přístroje byly rovněž úspěšně okalibrovány na standardu astrofyziků vysokých energií - na Krabí mlhovině.

Pro nás, české účastníky projektu (s plnými právy jako mají všichni ostatní, kdo se na přípravě družice a jejích přístrojů přímo podíleli), jsou podstatné tzv. galaktické skeny, to je každotýdenní skenování roviny naší Galaxie podél jejího rovníku. V těchto datech budeme na základě kompetencí přidělených mezinárodním vědeckým týmem projektu INTEGRAL studovat katalyzmické proměnné a bílé trpaslíky, gama záblesky, aktivní galaktická jádra - blazary, rentgenové dvojhvězdy a rentgenové pulzary. Obor kataklyzmických proměnných a bílých trpaslíků řídíme, v dalších vyjmenovaných oborech jsme členy mezinárodních badatelských týmů.

Naším asi nejzajímavějším dosavadním vědeckým výsledkem je detekce a analýza kosmického záblesku z 1. května 2003, odborně označeného GRB030501. Podle dohodnutého časového rozdělení a kompetencí mezi týmy, které projekt připravovaly, máme totiž na gama záblesky nalezené dalekohledy družice mezi 17. dubnem a 17. květnem 2003 právo vést analýzu a zpracování. Analýza záblesku potvrdila velké naděje vkládané do projektu INTEGRAL. Palubní dalekohledy IBIS a SPI poskytly obrázky, spektra a světelné křivky tohoto jevu. Zatím bylo takto v zorném poli palubních teleskopů nalezeno 6 kosmických záblesků záření gama, tedy zhruba jeden měsíčně, v souladu s původními odhady. Plastický antikoincidenční štít teleskopu SPI sice zaznamenává gama záblesk téměř denně, ale poskytuje jen světelnou křivku, nikoli pozici či obrázek. My jsme zapojeni navíc ještě do širšího mezinárodního týmu, který zpracovával data pro další záblesk, GRB030131.

Speciální programy umožnily, že jsme výsledky prvního "našeho" gama záblesku GRB030501 měli k dispozici již pouhých 12 hodin po jevu. Čtyři dny po detekci jsme předběžné výsledky prezentovali jako poster na mezinárodní vědecké konferenci "The Restless High-Energy Universe" v Amsterdamu a čtyři týdny po jevu byl odeslán příslušný vědecký článek do redakce odborného časopisu Astronomy and Astrophysics. Jev vykazuje zajímavou spektrální evoluci, jejíž přesnější fyzikální vysvětlení bude třeba hledat v současné analýze homogenních dat pro více takových jevů a srovnání s teoretickými modely. Záblesk nastal během hlubokého pozorování galaktického centra a leží jen 0, 2 stupně od galaktického rovníku v místě s vysokou absorpcí viditelného světla. Není proto divu, že nebyl nalezen optický protějšek, a to ani na snímcích pořízených pouhé tři hodiny po jevu. Pokud jde o další vědecké obory, na nichž se podílíme, tam je analýza ještě dlouhodobější, protože je založena na dlouhodobém monitorování vybraných zdrojů v oborech pokrytých přístroji družice (viditelné světlo, rentgen, gama záření). Nicméně jsme již začali analyzovat data z galaktických skenů například pro sedm v nich nalézajících se extragalaktických zdrojů, blazarů. Vybrané blazary se nepozorují jen přístroji družice INTEGRAL, ale i pozemními optickými dalekohledy a čerenkovským teleskopem MAGIC. 

RNDr. René Hudec, CSc.,
Astronomický ústav AV ČR