Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červenec  > obsah

Československá vědecká společnost pro nauku o kovech

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Vzpomínky na začátky

Československá vědecká společnost pro nauku o kovech byla ustanovena 24. 11. 1966 jako dobrovolná a výběrová společnost vědeckých pracovníků v oboru nauky o kovech. Její činností je především podpora rozvoje nauky o kovech podněcováním vědecké a vědecko-populární práce a šíření nových poznatků do praxe. Společnost orientuje své členy na řešení těch otázek oboru, které jsou zvlášť významné v daném časovém období pro rozvoj poznání i techniky, národní i mezinárodní spolupráci. Podílí se na prognostické činnosti, organizuje, prohlubuje a podporuje spolupráci svých členů působících ve vědě a praxi, poskytuje jim pomoc při jejich odborné práci a přispívá ke zvyšování nejen jejich odborné úrovně, ale i těch pracovníků, kteří začínají v oboru pracovat.

Organizace a řízení

Společnost na začátku tvořilo 59 zakládajících členů, jimiž byli především všichni členové Vědeckého kolegia nauky o materiálu a další významní vědečtí pracovníci. Zabezpečovali odbornou činnost a organizovali další nábor členů. Od počátku činnosti řídil Československou společnost pro nauku o kovech hlavní výbor, jehož prvním předsedou byl až do roku 1970 prof. Ing. Jaroslav Pluhař, v letech 1971 a 1972 prof. Ing. Ladislav Bezděk, CSc., a do roku 1976 Ing. Ladislav Kubíček, DrSc. Vedle předsedů měli významný vliv na řízení práce Společnosti členové výboru. Mezi nimi je třeba se zvlášť zmínit o těch, kteří byli po dlouhou dobu spojeni s prací ve Společnosti a její činnost podporovali. Byl to především prof. Ing. J. Čadek, DrSc., a prof. Ing. Milan Šlesár, DrSc, dále Ing. Dagmar Tlustá, CSc., Ing. Karel Cíha, CSc., Ing. Vladimír Číhal, DrSc., a Ing. L. Lakatoš, CSc., kteří po řadu let iniciativně pomáhali plnit úkoly Společnosti a osobně se podíleli na řadě jednání. Ale i řada dalších členů výboru i členů Společnosti pomáhala zabezpečovat místní i celostátní akce. Činnost výboru se vždy opírala o úzkou spolupráci a podporu Vědeckého kolegia nauky o materiálu a v době začátku činnosti zejména o podporu prof. Ing. Dr. P. Ryše, DrSc., jako jeho předsedy. Bylo by však správné zmínit se i o mnoha dalších členech Společnosti a dalších spolupracovnících, na nichž ležela zodpovědnost za všechny práce při přípravě a organizaci místních i celostátních akcí.

V roce 1982 se z podnětu prezidia ČSAV změnily stanovy všech vědeckých společností. Bylo možné, aby vedle hlavního výboru vznikaly podle potřeby ve vybraných místech pobočky Společnosti řízené samostatnými výbory. Pobočky Společnosti, spojené s ustavením jejich výborů, byly založeny v roce 1983 a na začátku 1984. Postupně bylo ustaveno 8 poboček, a to v Praze, Plzni, Liberci. Brně, Ostravě, Bratislavě, Košicích a později i v Žilině. V jejich výborech pracovali významní vědečtí a výzkumní pracovníci. Pobočky Společnosti a zejména jejich výbory značně rozšířily členskou základnu a přispěly ke zkvalitnění činnosti. Koncem roku 1968 měla Společnost 100 členů, v roce 1986 již 342 členů a koncem 90. let 371 členů, z toho jednu čtvrtinu ze Slovenska. To bylo výsledkem nejen snahy o zapojování mladých členů do Společnosti, ale i odrazem její činnosti a rozvíjením péče o informace a předávání výsledků širokému okruhu výzkumných a vědeckých pracovníků.

Základní odbornou činností byly především odborné přednášky. V prvních letech byla těžištěm činnost především v Ústavu fyzikální metalurgie (dnešní Ústav fyziky materiálů) v Brně, později se přednášková činnost rozšířila i do ostatních míst v úzké návaznosti na vědecko-výzkumnou základnu. Přednášky se konaly 5x až 6x ročně a jejich náplní byly informace o nových poznatcích při studiu pochodů v kovech i výsledky vědecko-výzkumných prací. Cílem odborných seminářů bylo popularizovat a zpřístupnit nové vědecké poznatky širšímu kolektivu odborných pracovníků, projednávat vybrané problémy v okruhu odborníků jako základ pro jejich další řešení.

Celostátní semináře

V roce 1973 začaly pravidelné semináře Pokroky fyzikální metalurgie a Nové metody ve fyzikální metalurgii, které se pravidelně ročně střídaly nejprve v Brně a potom také v Praze. Jejich cílem bylo seznámit členy i širší vědeckou a technickou veřejnost s pokroky a poznáním i novými metodami studia ve fyzikální metalurgii. Semináře se staly základem organizované výměny poznatků a zkušeností. Uveďme některá témata ze zaměření experimentálních metod: Akustická emise, Nové stroje pro zkoušení pevnosti v tahu, Smáčivost a povrchové pnutí, Využití počítačů při difrakční fázové analýze, Progresivní metody výzkumu vlastností kovů a slitin, Kvantitativní metody studia precipitačních procesů a mezikrystalického porušování, Studium chemického složení v mikroobjemech, Stereologie a obrazová analýza v materiálovém výzkumu, Studium vlastností povrchových vrstev materiálů, Aplikace elektronové difrakce při transmisní elektronové mikroskopii aj.

Z oblasti Pokroky fyzikální metalurgie byly první přednášky zaměřeny na materiály vysokých technických parametrů, moderní metody tepelného zpracování slitin železa, zákonitosti tvárných lomů, mezikrystalový lom při creepu, mezní stavy materiálů, vliv teploty na cyklické plastické vlastnosti, lomová mechanika v únavě kovů, vliv plastické deformace na únavovou pevnost materiálů a součástí, pokroky v aplikaci lomové mechaniky, creep a lom při creepu, difuze a termodynamika v kovech a slitinách aj.

Letní školy

Hledaly se i další formy pro intenzivní předávání zkušeností. V roce 1978 byla uspořádána I. letní škola Zotavení a rekrystalizace. Navázala na úspěšné letní školy pořádané ÚFM v Brně a umožnila účastníkům seznámit se s pokroky dosaženými u nás i v zahraničí, s novými experimentálními metodami i možnostmi jejich využití při studiu odpevňovacích procesů. Dobré zkušenosti s touto letní školou vedly k uspořádání II. letní školy Zotavení a rekrystalizace v roce 1986. Podobně bratislavská pobočka organizovala v roce 1985 úspěšnou čtyřdenní letní školu o vlastnostech a použití kompozitů, které se zúčastnilo téměř 50 odborníků z celé republiky. Získali současné světové informace i přehled výsledků našich pracovišť a možností opatření těchto materiálů.

Práce v pobočkách

Pobočky se významně podílely na odborné práci Společnosti, některé z nich uspořádaly i celostátní akce, které svým významem přesahovaly zájem poboček. Většina akcí se však specializovala podle pracovního zaměření škol, podniků a výzkumných pracovišť. V každém roce bylo v pobočkách uspořádáno 30 až 40 přednášek a seminářů s účastí více než 900 posluchačů. Společnost spolupracovala i s dalšími vědeckými a vědeckotechnickými organizacemi, především s ČSVTS v místech poboček i celostátně. Také hlavní výbor Společnosti takovou spolupráci podporoval s cílem koordinace akcí, aby omezil jejich duplicitu a nové poznatky byly předávány komplexně do praxe.

Významným krokem k prohloubení všech informací o práci poboček a odborných novinek bylo v roce 1984 vydávání Zpráv Společnosti, které pokračuje dosud s periodicitou 3 až 4 Zprávy ročně. Byly v nich publikovány i závěry Valných shromáždění, konaných zpravidla po 3 letech a spojených s volbou hlavního výboru i výborů poboček.

V 90. letech nastaly významné organizační změny a později se Společnost rozdělila na českou a slovenskou část.

Vědecká společnost pro nauku o kovech po roce 1990

V roce 1990 se v Praze konalo Valné shromáždění Společnosti, na kterém byl podán přehled činnosti za uplynulých 6 let a byl zvolen nový hlavní výbor Společnosti v čele s Ing. B. Millionem, DrSc. Na prvním zasedání hlavního výboru však předseda požádal o uvolnění z funkce a podle stanov byl předsedou zvolen Ing. Karol Kálna, DrSc., a prvním místopředsedou doc. Ing. Karel Macek, DrSc. I přes státoprávní změny a legislativní úpravy zastávalo předsednictvo hlavního výboru názor, že Společnost má mít i nadále celostátní působnost a hlavním úkolem by měla být práce k prospěchu vědního oboru a prohloubení mezinárodních kontaktů. Byl vypracován návrh nových stanov tak, aby nebyly v rozporu s Ústavou ČSFR a zahrnovaly další změny jako: možnost zřízení odborných skupin, zrušení mimořádného členství a nutnosti doporučení za člena, počet členů hlavního výboru i poboček, členství v komisích aj. Hlavní výbor požádal pobočky a členy o další návrhy úprav, jejichž schválení je v pravomoci Valného shromáždění. Byly přijaty zásady činnosti odborných skupin a jejich úkoly a byly navrženy základní odborné skupiny: fraktografie, křehký lom, únava kovů, žárupevné materiály, nedestruktivní zkoušení, difuze a termodynamika, rentgenoskopické metody, později i další. Počítalo se s tím, že Valné shromáždění bude svoláno k 25. výročí zřízení Společnosti. To však nebylo možné vzhledem k řadě nejasností v ČSAV, přípravě nových zásad a zákona o organizaci a podpoře vědy a výzkumu. Práce v pobočkách však pokračovala bez přerušení podle původních záměrů. Zprávy Společnosti byly významným pomocníkem hlavního výboru a zdrojem nových informací pro členy Společnosti, jejich odborný obsah se prohluboval a doplňoval i o významné články z historie kovohutnictví.

Koncem roku 1992 si státoprávní změny vynutily vznik dvou samostatných Společností (v ČR a SR) a jejich registraci: Vědecké společnosti pro nauku o kovech a Vedeckej spoločnosti pre nauku o kovoch. V prvé z nich se uskutečnilo v roce 1993 koresponenčním způsobem hlasování o složení hlavního výboru a schválení nových stanov. Hlavní výbor je doplňován předsedy poboček. Předsedou Společnosti se stal doc. Ing. Karel Macek, DrSc., hlavní sídlo zůstalo v ÚFM Brno.

Těžištěm prací Společnosti byly nadále přednášky vlastních členů i pozvaných odborníků v pobočkách, semináře a letní školy, některé i za aktivní účasti zahraničních odborníků. Uveďme některé z těch významnějších.

V září 1990 se v Bratislavě konal 11. seminář Pokroky fyzikální metalurgie na téma Magneticky tvrdé materiály, navazující na podobný, pořádaný v roce 1986. O měsíc později se konala konference s celostátní působností ve Frýdku-Místku o výrobě, vlastnostech a použití antikorozivních ocelí.

V září 1991 se v Praze uskutečnil seminář Zotavení a rekrystalizace, který navazoval na dvě úspěšné letní školy v letech 1978 a 1986. V Ostravě byla letní škola o jakosti vedená prof. Ing. R. Šejnohou, DrSc., který účastníky seznámil se zásadami zabezpečování a kontrolou jakosti v Kanadě a podle norem ISO. V Žilině byla ve stejné době II. celostátní konference se zahraniční účastí věnovaná degradaci vlastností konstrukčních materiálů únavou. Na ni v roce 1992 navázala letní škola únavy materiálů v Roháčích. V Ostravě byl v únoru 1992 uspořádán dvoudenní seminář Zpevnění materiálů a rekrystalizace a v září nová letní škola Jakost a materiálové inženýrství.

V roce 1993 byl v dubnu v Brně již VI. seminář Difuze a termodynamika a při této příležitosti se konalo 1. setkání členů Společnosti jako nová forma prohloubení vztahů mezi členy. Podobně v září 1994 se v Beskydech konal seminář o nástrojových materiálech a při něm 2. setkání členů Společnosti, 3. setkání bylo v Plzni v červnu 1995 při příležitosti mezinárodní konference o pokrokových materiálech a technologiích. Toto setkání mělo vlastní odbornou a organizační část s informacemi pro členy Společnosti. Na konferenci předal prof. Macek jménem Společnosti diplomy dvěma prvním zahraničním čestným členům, prof. H. J. Bungemu a prof. R. E. Smallmanovi, jako uznání jejich mimořádných zásluh o rozvoj nauky o kovech.

V září 1995 byla Společnost přijata za člena FEMS (Federace evropských materiálových společností), což bylo uznáním Společnosti a vytvořilo lepší podmínky pro účast na vrcholných konferencích EUROMAT.

U příležitosti 30. výročí založení uspořádaly česká a slovenská Společnost společně 17. 9. 1996 v Brně setkání spojené s vědeckou konferencí Pokroky fyzikální metalurgie 1996 s cílem prohloubit vzájemnou spolupráci a seznámit účastníky se současným stavem poznání v oblasti nauky o kovech. Konference měla 6 profilových přednášek a 43 posterů, v úvodu byl podán přehled o činnosti obou Společností. Čestnými členy byli jmenováni prof. G. Kostorz a prof. V. Sedláček.

V roce 1996 bylo korespodenčně zvoleno nové předsednictvo Společnosti v čele s předsedou prof. Ing. V. Číhalem, DrSc., a současně byly zvoleny nové výbory poboček. Zavedla se a postupně rozšiřovala výměna Zpráv mezi oběma Společnostmi v Čechách a na Slovensku.

V srpnu 1997 se v Praze konala 11. mezinárodní konference o pevnosti materiálů. (Její organizace se ujal organizační výbor složený z předních expertů České republiky, z nichž většina je i aktivními členy Společnosti.) Sešlo se na ní 330 účastníků z 27 zemí, kteří měli možnost vyslechnout 11 vyzvaných přednášek a 267 příspěvků a vyměnit si názory na mezinárodní úrovni. Konference byla uznáním vědecké komunity v oblasti výzkumu materiálů i tradice v oboru strojírenské výroby.

Další setkání členů společnosti se uskutečnilo v rámci Mezinárodní konference Hodnocení struktury a mechanických vlastností ve Svratce začátkem prosince 1997.

V září 1998 se uskutečnil VII. seminář Difuze a thermodynamika materiálů na Žďársku, při němž se konalo další setkání členů Společnosti.

V říjnu 1999 se v Řece konalo setkání Společnosti a konference Korozivzdorné oceli a slitiny na přelomu století, na které se podílela pobočka Ostrava. V roce 2000 se Společnost podílela na setkání v Ostravě ke 100. výročí narození prof. Teindla. Ve Zprávách a setkáních poboček si účastníci připomněli významné přínosy prof. V. Jareše a prof. F. Píška i životní jubilea našich členů. Ing. Dr. J. Ďáskovi byla udělena pamětní medaile k jeho 85. narozeninám. Čestné členství bylo uděleno prof. RNDr. J. Kučerovi, CSc., k jeho 70. narozeninám.

Je třeba také ocenit práci poboček, které organizovaly odborné přednášky a mají rozhodující podíl na práci s mladými členy. Za 10 let se uskutečnilo více než 100 přednášek, mezi aktivní pobočky patřily Plzeň a Liberec.

Každoročně zpracovali členové Společnosti řadu odborných posudků pro grantové agentury MŠMT, AV ČR a ČR a přispěli tím ke zvyšování úrovně řešené problematiky. Řada členů Společnosti je činná ve vědeckých radách vysokých škol a ústavů AV ČR a podílí se na rozvoji nauky o kovech. Je nutné zdůraznit i jejich aktivní podíl na řešení významných projektů teoretického i aplikovaného zaměření a účast na významných mezinárodních konferencích a setkáních, při nichž prokazují úroveň i výsledky našich prací.

V roce 2000 bylo korespodenčně zvoleno nové předsednictvo Společnosti. Prof. P. Lukáč byl na návrh Společnosti zvolen členem výkonného výboru FEMS. Sekretariát Společnosti byl převeden na Katedru fyziky kovů MFF UK v Praze.

Nadále zůstává hlavním úkolem Společnosti podpora nauky o kovech, rozvoj mezinárodní spolupráce a podpora mladých vědeckých pracovníků.

Vladimír Sedláček,
předseda Společnosti 1976-1990