Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červenec  > obsah

40 let Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

ÚŽFG AV ČR si v letošním roce připomíná 40. výročí svého vzniku, ačkoli jeho původní základy byly položeny již před 50 lety. V roce 1954 poskytlo Ministerstvo zemědělství ČSR prostory bývalé inseminační stanice a prostory zrušené stanice pro kontrolu krmiv v Liběchově ke zřízení Laboratoře biologie rozmnožování hospodářských zvířat, která byla etablována v rámci Československé akademie zemědělských věd (ČAZV). Liběchov se měl stát místem, jež by zajistilo budoucí rozvoj nových technologií rozmnožování vybraných chovů hospodářských zvířat. V tehdejším socialistickém Československu neměl nikdo ucelené znalosti o nově se rozvíjející oblasti šlechtění zvířat a přístup k zahraniční literatuře byl velmi obtížný. V chovatelsky vyspělých zemích se v 50. A 60. letech rychle rozvíjela inseminace a posiloval výzkum zaměřený na studium spermií. Toto období počátků ústavu lze označit jako období hledání vlastní identity. Vedle otázek rozmnožování bylo výzkumné zaměření laboratoře rozšířeno o stanovení a využití krevních skupin savců při šlechtění hospodářských zvířat.

Mezi ústavy ČAZV postupně získala relativně malá laboratoř v Liběchově uznávané postavení a současně se rozvíjely i velmi dobré vztahy s některými ústavy Československé akademie věd v oblasti biologie rozmnožování a imunologie. Souběžně se rozvíjela rovněž badatelská činnost Laboratoře fyziologie zvířat Výzkumného ústavu živočišné výroby (VÚŽV) v Praze-Uhříněvsi, která byla zaměřena na výzkum fyziologie výživy a laktace.

V roce 1962 ukončila svou existenci ČAZV včetně odborných pracovišť, a proto bylo liběchovské pracoviště připojeno k VÚŽV jako Laboratoř biologie rozmnožování. Po krátké době, na počátku roku 1963, se v rámci aktivit ČSAV obě výše uvedené vědecké laboratoře v Praze-Uhříněvsi a Liběchově sloučily a vytvořily Laboratoř fyziologie a genetiky živočichů ČSAV (LFGŽ). S dynamickým rozvojem vědecké činnosti se nově zformované pracoviště personálně posilovalo. Řada pracovníků využila liberální politickou atmosféru poloviny 60. let k cestování do zahraničí a tehdy navázaná spolupráce přetrvává mnohdy až do současnosti. LFGŽ se mimo jiné stala zakládajícím členem European Society for Animal Blood Research (následnickou institucí je International Society for Animal Genetics), v jejíchž orgánech dodnes pracují někteří pracovníci ústavu.

V roce 1969 se původně spojené organizační celky rozpadly na Laboratoř genetiky živočichů (Liběchov) a Laboratoř fyziologie živočichů (PrahaUhříněves). V roce 1972 se z politických důvodů opět sloučily pod názvem Ústav fyziologie a genetiky hospodářských zvířat ČSAV. Pod tímto titulem byl ústav znám až do porevolučního období roku 1993, kdy se etabloval v rámci nové Akademie věd České republiky pod názvem Ústav živočišné fyzio-logie a genetiky AV ČR.

Původní badatelská témata, zpočátku téměř plně orientovaná na aplikovaný zemědělský výzkum (biologii rozmnožování, určení rodičovství u zvířat, genetiku populací, fyziologii výživy a laktace), se postupně měnila a ztrácela svoji aplikační orientaci. Po období akcentování otázek inseminace se pozornost soustředila na samičí pohlavní buňku, její oplození, sledování preimplantačního vývoje savčího embrya, definování podmínek pro experimenty s oocyty in vitro, genové exprese raného vývoje a mnoho dalších souvisejících témat. Vznikla tak celá škola, která se dosud úspěšně rozvíjí a jejíž poznatková základna stojí u základů dnešních směrů klonování savců, asistované reprodukce a studia regulace buněčného cyklu. Bez nadsázky lze říci, že pravděpodobně na každém českém pracovišti zabývajícím se výzkumem biologie zárodečných buněk působí někdo, kdo má zkušenosti s pobytem v ÚŽFG AV ČR. V podobném smyslu původně aplikačně zaměřený výzkum krevních skupin zvířat konvergoval v základní imunologický výzkum vyhledávající různé dědičné znaky, zejména polymorfní varianty enzymů i neenzymatických bílkovin. S nástupem metod molekulární biologie se uvedený směr postupně tematicky přeměnil v genomiku převážně prasete zaměřenou na vyhledávání a charakterizaci vybraných genů souvisejících s parametry užitkovosti včetně výstupů do biomedicíny. Studium proteinových polymorfismů se rozvinulo i u hospodářsky významných druhů ryb, což provázelo vznik Laboratoře genetiky ryb, která se dnes na světové úrovni zabývá populačně genetickými a fylogeografickými studiemi a molekulární cytogenetikou hospodářsky důležitých, ale i ohrožených a vzácných druhů evropských ryb. Tematika fyziologie výživy zvířat se postupně změnila v biochemická sledování osudu jednotlivých složek potravy nebo krmných aditiv při průchodu zažívacím traktem. Dále se rozvinul směr anaerobní mikrobiologie studující mikroflóru zažívacího traktu především z pohledu biomedicíny a tematika endokrinologie sledující hormonální regulace v organizmu. Ústav je chovatelem unikátního experimentálního živočišného modelu - laboratorního miniprasete LiM (Liběchov Minipig), který se používá zvláště k výzkumu v oblasti vývojové biologie. Před více než 15 lety se z uvedené linie náhodnou mutací vyštěpila linie MeLiM (Melanome-bearing Liběchov Minipig) nesoucí dědičný základ pro spontánní vznik melanomů. Dnes se tato linie prasat intenzivně využívá pro experimentální onkologické studium.

V souvislosti s delimitací některých pracovišť ČSAV byla k ÚŽFG AV ČR v roce 1993 připojena nová Laboratoř genetiky a embryologie umístěná v Brně. Začlenění tohoto mladého a perspektivního vědeckého pracoviště se ukázalo jako velmi šťastné, neboť tematicky i metodicky velmi vhodně doplnilo badatelské směry tradované v ÚŽFG AV ČR o populační genetiku, cytogenetiku, morfogenezi orofaciání oblasti a molekulární biologii vývoje modelových druhů především volně žijících savců.

Dnešní ÚŽFG AV ČR patří v systému AV ČR k ústavům střední kategorie, má devět vědeckých útvarů (vývojovou biologii, fyziologii reprodukce, genetiku ryb, genomiku, fyziologii výživy, anaerobní mikrobiologii, endokrinologii, experimentální onkologii, genetiku a embryologii) umístěných v Liběchově, Praze a Brně. Úkoly řešené v současnosti se pohybují od výrazně biomedicínských po biodiverzitně orientovaná témata, jež jsou propojena společnou linií sledování fyziologických a genetických parametrů včetně aplikace obdobných experimentálních metod. Aktuálně řešené úkoly zpravidla nejsou tradovány na jiných pracovištích v ČR a charakterizuje je rozsáhlá mezinárodní spolupráce.

Ústav má několik společných pracovišť s vysokými školami i jinými výzkumnými ústavy v ČR, je zapojen do Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad a rozvíjí rozsáhlou mezinárodní spolupráci s renomovanými vědeckými pracovišti od amerického až po asijský kontinent.

Ivan Míšek, Petr Ráb,
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR