Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červen  > obsah

Věda a středoškoláci

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Pokud se vás někdy zmocňuje pesimismus a říkáte si: "Dnešní mládež zná jen videohry nebo brouzdání po internetu, o nic nemá pořádně zájem", přijďte se někdy podívat na Soutěž vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže. Pesimismus a skepse rozhodně ztratí na síle. Možná se vás dokonce zmocní nadšení i obdiv k mladým lidem, kteří nejen dokáží věnovat dlouhou řadu hodin a nemalé úsilí řešení problému, jenž je zaujal, ale dokáží také svou práci patřičně prezentovat a diskutovat o ní s laiky i odborníky. 29. A 30. dubna letošního roku se v budově Akademie věd ČR na Národní třídě konalo už 10., jubilejní, finále zmiňované soutěže.

Z regionálních kol se do něj probojovalo celkem 22 projektů z nejrůznějších oblastí, jejichž autory byli jednotlivci nebo týmy. Nejmladší byl Ondřej Mikšík z Gymnázia Kroměříž, který v březnu oslavil teprve 15. narozeniny. Hned při vstupu do místnosti, kde studenti připravili své prezentace, člověk nemohl než souhlasit se slovy předsedkyně AV ČR doc. RNDr. Heleny Illnerové, DrSc., která nad soutěží převzala záštitu: Že totiž mladí lidé jsou báječným zdrojem nápadů, že soutěžící spojuje talent pro vědeckou práci, zvědavost, snaha dobrat se poznání a kladení si správných otázek. Porota věru neměla snadný úkol. Konstatoval to koneckonců i Ing. Stanislav Medřický, CSc., předseda Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET, která společně s dalšími spolupořadateli každý rok Soutěž vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže vyhlašuje. Úroveň projektů byla podle něho letos vyšší než loni a určování pořadí bylo velmi obtížné. Ceny předával místopředseda AV ČR RNDr. Jiří Velemínský, DrSc. Zdůraznil přitom, že jeho samého nejvíce potěšila zasvěcenost a nadšení soutěžících. Nejvíc se nakonec radovala Kristýna Jonášová z Gymnázia Ch. Dopplera v Praze. Půvabná devatenáctiletá dívka si dala za úkol stanovit genomovou nukleotidovou sekvenci genu amphipax-6 kopinatce Branchiostoma. Na otázku, proč si zvolila právě toto téma a jaký byl cíl projektu, odpověděla: "V minulém roce jsem dělala ve škole seminární práci na transferovou RNA a chtěla jsem nějak pokračovat, připojit k tomu praxi a vytvořit nějakou práci. Tak jsem zkontaktovala Ústav molekulární genetiky AV ČR. Konzultant mě provedl ústavem a ukázal mi zhruba, ve kterých odvětvích bych mohla vypracovat nějaký projekt, a víceméně vlivem náhody jsem si vybrala právě toto. "

Pozoruhodný byl i projekt, který získal druhé místo. Jeho autoři, Jan Olšina a Stanislav Basovník z Gymnázia Kroměříž, ho nazvali: "Výpočet trajektorií satelitu v gravitačním poli černé díry". Jejich cílem bylo vytvořit program simulující oběžné dráhy tělesa v blízkosti černé díry podle různých teorií gravitace. Jan Olšina vysvětlil: "Vycházeli jsme z existujících matematických vzorců pro popis dráhy volného bodu. Náš přínos, o který jsme se snažili, spočíval v tom, že různé teorie znázorňujeme ve stejných souřadnicích. To je docela netriviální věc, protože každá teorie předpovídá jiné zakřivení prostoru, a tudíž se nedají identicky zobrazovat. Použili jsme metodu, kdy považujeme polohy dvou bodů za stejné, pokud mají prostorovou vzdálenost od horizontu událostí stejnou a stejný otočný úhel: Výsledkem je, že pak můžeme ony dráhy přímo srovnávat. "

Ze třetího místa se nakonec radoval Filip Roth z Gymnázia na třídě Kpt. Jaroše v Brně, který se rozhodl postavit dálkově ovládaného robota komunikujícího přes internet a fungujícího i v náročném terénu. Vypadá jako velké dětské autíčko s širokými pneumatikami, váží zhruba 23 kg (viz. obr. vpravo). Logické obvody i motor napájejí 3 akumulátory. Podle Filipa Rotha je vodovzdorný, měří natočení v tíhovém poli Země, tedy náklon v podélném a příčném směru, měří přiblížení k okolním předmětům a teplotu - může mít připojeno až osm senzorů. Kamera byla v době soutěže na robot provizorně položena spolu s notebookem, ale v budoucnu bude podle Davida Rotha uvnitř a vevnitř bude i průmyslový počítač sloužící jako webový server pro přístup na robota. Tyto robotky by mohly sloužit k ostraze objektů, ale třeba i záchranářům či k průzkumu nedostupných terénů, při průmyslových haváriích a podobně. Dá se k nim připojit mechanický manipulátor, takže by se mohly použít například při prozkoumávání nebezpečných zavazadel.

Zuzana Tvarůžková z Gymnázia Kroměříž nazvala svou práci Rostliny léčí rostliny. Zjišťovala fungicidní účinky některých druhů rostlin testováním jejich extraktů. Porovnávala vliv jejich koncentrace na účinnost i různé způsoby extrakce. Otestovala více než 100 extraktů na houbu Microdochium nivale, původce plísně sněžné. Tomáš Ručka a Lukáš Burian z Gymnázia Kladno si zase vybrali holografii a zabývali se nejen jejími teoretickými základy a principy, ale i vlastní tvorbou hologramů. Pozoruhodné byly i další projekty, ať už z oblasti mineralogie, výpočetní techniky či medicíny. A to je pro budoucnost české vědy určitě slibné.

Jana Olivová