Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červen  > obsah

Václav Myslivec (12. 11. 1903 - 1. 3. 1976)

Obrázek k článku 

Narodil se v rodině rolníka v Dobré Vodě u Hořic v Podkrkonoší. Po absolutoriu střední školy studoval zemědělství nejprve v Brně, pak v Praze, kde studium ukončil v r. 1926 a v r. 1927 byl promován na doktora technických věd. V r. 1936 se tu habilitoval. Ač se profesorem pro vědní obor biometriky a matematické populační genetiky mohl stát až v r. 1948, byl jedním ze dvou prvních profesorů ČVUT, kteří byli jmenováni prezidentem K. Gottwaldem; tím druhým byl František Šorm.

Slibný nástup kariéry díky tomu, že byl za druhé světové války ve Velké Británii a USA, kde se mu podařilo pracovat s vynikajícími vědci a navázat užitečné kontakty, nebyl po návratu domů zcela přetržen, byl však přesměrován. Dokládá to i jeho vlastní souhrn životních osudů - jeho úspěch při přijetí návrhu ve Food and Agriculture Organization of United Nations (FAO), aby se jejím centrem stala po válce Praha, i nabídka Henryho Forda, že v Československu vybuduje závod na výrobu traktorů, byly vládou odmítnuty jako nežádoucí.

Po absolutoriu se Myslivec živil jako úředník banky Slavie. Byl však už odborníkem v otázkách použití matematických a statistických metod v zemědělském výzkumu a publikoval jak doma, tak v zahraničí. Jeho studie mu v r. 1938 pomohly získat dlouhodobé stipendium v Londýně, kde pracoval v Galtonově laboratoři na University College pod vedením kapacit, jako byl R. A. Fisher a S. B. Haldane. Venku už zůstal a po vyslání do USA s politickým posláním pokračoval ve studiu na Columbia University v New Yorku a pak na George Washington University ve Washingtonu. Mezi jmény slovutných odborníků, s nimiž byl v té době v nějakém kontaktu, lze uvést třeba i A. Einsteina či G. Gamowa.

V průběhu asi deseti let před válkou, během ní a po ní se stal členem mnoha odborných organizací. Z českých jmenujme Masarykovu akademii práce (1938) či Českou akademii zemědělskou (1947).

V zahraničí je výčet bohatší: byl prvním českým členem anglické Royal Statistical Society (1936), American Mathematical Society v New Yorku (1941), mezinárodní Econometric Society (1941), Royal Anthropological Institute (Londýn, 1944), Genetical Society of Great Britain (1944) a řady dalších. V roce 1947 byl jedním ze čtrnácti zakládajících členů The Biometric Society, věnující se matematickým a statistickým aspektům biologie.

Za války aktivně spolupracoval s exilovou vládou a v Británii vypracoval řadu závažných dokumentů, mj. o populační politice v poválečném Československu či monografii o německém obyvatelstvu v Československu, jejíž podrobný statistický materiál sloužil československým úřadům při jejich vysídlení.

Díky své činnosti byl v r. 1943 poslán do Spojených států amerických jako delegát u již zmíněné FAO a United Nations Relief and Rehabilitation Administration (UNRRA). V obou pro Československo vykonal mnoho prospěšného.

V dopise mu na rozloučenou zástupce generálního ředitele UNRRA napsal: "You have been most cooperative in the work of representing your homeland..., your knowledge and insight have been most valuable ... your estimates made during those dark days have proved accurate in the light of information which now comes from representatives of your governement.. and our Mission. "

Vrátil se v r. 1946, ačkoli dostal lákavé nabídky z různých amerických univerzit. Doma byla také jeho práce vysoce ceněna. Však se hned přihlásil ke správné linii třeba v článečku Vědec o dějinném poslání komunismu v Rudém právu před volbami. Přesto i jemu po r. 1948 "přituhlo". Stěžoval si, že "v období kultu osobnosti [mu] bylo uloženo..., aby vystoupil ze všech vědeckých společností v zahraničí"; některá členství mohl obnovit v 60. letech, kdy také mohl na západ znovu vyjet. Vyučoval, ale už nebyl zvolen řádným členem ČSAZV, pouze dopisujícím, ač o to opakovaně usiloval. Nebyl v r. 1962 při začlenění ČSAZV do ČSAV zvolen jejím členem a nepodržel si ani vedení Ústřední laboratoře pro využití radioisotopů v zemědělství a lesnictví ČSAZV, když byla převedena jako Radiobotanické oddělení Ústavu experimentální botaniky ČSAV, přitom se v organizaci tohoto výzkumu velmi angažoval.

Jeho nejvlastnějšími zájmy byly ovšem biometrika a matematická populační genetika, jenže po r. 1948 v těchto oborech byla vědecká práce velmi obtížná, protože v SSSR převládl názor, že matematická statistika jako vědecká disciplína vlastně neexistuje. Ruskému statistikovi V. S. Němčinovi pomáhal prý tento přístup po roce 1956 překonávat. Nicméně vydání práce o používání matematických a statistických metod ve výzkumu musel prosazovat jako Analysu dispersních soustav a teprve ve stránkových korekturách mohl titul změnit na Statistické metody zemědělského a lesnického výzkumnictví. Publikace vyšla v r. 1957 a měla značný ohlas i v zahraničí.

Přesto ani v 50. letech nebyl V. Myslivec poškozen jako jiní, a to ani ve vědecké kariéře, ani v osobním životě. O tom prvním hovoří uvedené možnosti uplatnění, úspěšnější od let šedesátých, v nichž ale rok 1968 zřejmě nebyl výrazným mezníkem, o druhém přece jen něco vypovídá karikatura V. Myslivce jako zapáleného nimroda.

Hana Barvíková,
Archiv AV ČR