Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červen  > obsah

Učená společnost nejen o roli vědců

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Ve dnech 19. A 20. května 2003 se v budově Akademie věd ČR v Praze na Národní třídě sešla na svém IX. valném shromáždění Učená společnost České republiky. První den byly slavnostně předány ceny Učené společnosti a zazněly přednášky významných členů společnosti. Druhý den patřil vnitřním záležitostem, včetně přijímání nových členů.

Připomeňme úvodem, že Učená společnost vznikla téměř přesně před 9 lety - 10. května 1994 - a jejími členy se mohou stát významní domácí i zahraniční vědci zabývající se jak přírodními, tak humanitními vědami. Letošní Valné shromáždění Učené společnosti bylo výjimečné tím, že hned v jeho úvodu pozdravil přítomné prezident republiky prof. Ing. Václav Klaus, CSc. Zdůraznil mimo jiné: "Všechny nás jistě trápí nesmírná trivializace veřejné diskuse v naší zemi, strašně zjednodušené interpretace společenských témat, nesmírně povrchní žurnalismus, ztráta kvalitní polemiky o zásadních věcech naší minulosti, současnosti i budoucnosti. "

Podle Václava Klause chybí alternativa, nabídka něčeho jiného. A právě v tom smyslu je i Učená společnost a stovky, tisíce lidí dalšího, podobného zaměření jistým spolupůvodcem tohoto problému: "…mám pocit, že v tomto ohledu nejste dostatečně slyšet". Prezident Klaus vyjádřil pochopení, že se vědcům často nechce vstupovat do trivializovaných a falešně politizovaných diskusí, přesto je vyzval, aby zvážili vstup do veřejné debaty: "…protože mám strach, že se jinak příliš dopředu nepohneme. Nikoli náhodou si myslím, že právě toto je tím pravým posláním zástupců Učené společnosti. Není jím povyšovat učence do rolí, do kterých nepatří. Nepokoušejme se být demiurgy lidské společnosti, nepokoušejme se stavět nad moudro lidské evoluce…"

Nad podobnými tématy se zamýšlel ve své přednášce i předseda Učené společnosti ČR profesor PhDr. František Šmahel, DrSc. Poukázal na skutečnost, jak prudce se, zejména v posledních desetiletích, změnil svět vědy. Široce se zabýval rolí a postavením učených společností v minulosti a dnes u nás i ve světě a nastínil, co je třeba udělat, aby Učená společnost ČR mohla v plném rozsahu plnit své cíle.

"Splendid isolation jedince i širší pospolitosti si v této fázi nemůžeme dovolit. Ve vědách, a to i společenských, proto musí platit evropská či světová kritéria, aniž bychom na druhé straně měli přespříliš podléhat globalizačním a modernizačním trendům. "

Profesor Šmahel poukázal na intelektuální kapacitu, která je v Učené společnosti, dodal nicméně: "…nedovedu si však představit, že by právě vědci měli řídit chod tohoto státu. To je pradávná iluze učenců a intelektuálů, kteří vždy věděli, jak má svět vypadat…Vědci ať se věnují svému bádání. A příležitostně také zapojí svůj hlas na veřejných fórech… Jde mi o to, aby vědci vnímali svět politiky reálnýma očima a aby politici věděli, že nevědí všechno… a když už to zjistí, aby věděli, na koho se obrátit, a to mimo jiné i na Učenou společnost ČR. Kéž by tomu tak brzo bylo. "

Jako tradičně si zúčastnění také vyslechli odborné přednášky z úst dalších svých kolegů - členů Učené splečnosti, jejích zahraničních čestných členů a hostů. Profesor MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., nositel ceny Praemium Bohemiae, jako obvykle s nadhledem, vtipem, ale hlubokou znalostí problematiky rozprávěl Příběh neuroendokrinologie, který započal už zrozením Afrodité z mořské pěny… Prof. PhDr. Bedřich Loewenstein se široce zabýval Osvícenstvím a revolucí. Prof. Dr. Mikuláš Popovič, PhD., se zamýšlel nad Dopadem existence Československa na kulturní a vědecký vývoj střední Evropy: retrovirologií jako speciálním případem. Doc. MUDr. Jiří Forejt, DrSc., v přednášce nazvané Klonování: genetika, etika a politika přiblížil přítomným tuto vysoce aktuální a stále diskutovanou problematiku. Hosté Valného shromáždění Učené společnosti prof. PhDr. Peter Čornej, DrSc., a prof. PhDr. Robert Kvaček, CSc., hovořili na neméně aktuální téma týkající se m. j. významu znalosti dějin. Nazvali své vystoupení: Konec historie aneb ztráta dějinné paměti.

Významným a radostným momentem Valného shromáždění bylo i letos předání prestižních cen za původní vědecké práce v kategoriích vědeckých pracovníků a mladých vědeckých pracovníků do 35 let, které Učená společnost uděluje už od roku 1996. Radost z této pocty neskrývali ani tak "ostřílení borci", jako RNDr. Pavel Spurný z Astronomického ústavu AV ČR či Ing. Jaroslav Kříž, DrSc., z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.

Jak v rozhovoru pro Akademický bulletin doktor Spurný vysvětlil, ocenění získal "za výzkum meteorů a meteoroidů, to znamená průniku malých těles sluneční soustavy ovzduším Země. A v tomto oboru máme, řekl bych, světové výsledky, což nedávno dokumentoval např. nález meteoritu Neuschwanstein, na kterém jsme se hlavní měrou podíleli při výpočtu pádové oblasti (AB 10/2002).

Místo pádu tohoto meteoritu předpověděl dr. Pavel Spurný s přesností na 400 m. Nebyl to však zdaleka jediný úspěch. "Například si velice vážím toho, že jsme objevili nový typ záření meteorů ve výškách, kde se doposud myslelo, že ani meteory zářit nemohou. "

Ing. Jaroslav Kříž obdržel cenu za teoretické a experimentální práce z oboru organizace molekulárních struktur. Zkoumá schopnost makromolekulárních látek a systémů se samoorganizovat do větších celků. "…Využití předpokládáme v biologii, v medicíně, pro pochopení takových jevů, jako je nemoc šílených krav. To je příklad, kde se zhroutí tato vlastní organizace. Na druhé straně očekáváme, že brzo budeme schopni konstruovat molekulární zařízení, která dokážou třeba v lidském těle leccos provádět: to co dnes dělají velké přístroje, dokáží někde na úrovni buňky. Konstrukce takových zařízení předpokládají především pochopení, jak se vůbec molekuly mohou organizovat, mohou něco vystavět. Ovšem od úplně nejzákladnějšího výzkumu až k praktickému uplatnění uplyne vždy velmi dlouhá doba. "

Z mladých vědeckých pracovníků si pro cenu přišla Mgr. Helena Havlíková z Endokrinologického ústavu v Praze, za výzkum steroidních hormonů. "…Provádíme, dá se říct, klinický výzkum steroidů. Jednak se jedná o vývoj nových metodik stanovení steroidů, které dosud stanovovány rutinně nejsou, jednak s aplikací těchto metodik se pak zabýváme výzkumem těchto nových steroidů u onemocnění, u kterých mohou mít nějaký vliv. "

Další oceněnou se stala Dr. rer. nat. Markéta Munzarová z Národního centra pro výzkum biomolekul Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Cenu získala za teoretické studie elektronové paramagnetické rezonance a nukleární magnetické rezonance. Sama dodává: "…Ocenění bylo uděleno za teoretické práce v oblasti magnetické rezonance, jež umožňují interpretaci dat, která jsou touto nejmodernější spektroskopickou metodou získatelná. "

Pro renomované vědecké pracovníky musí být jistě velkou nadějí do budoucna pomyšlení, že budou mít šikovné a bystré následovníky: ceny za odbornou činnost totiž převzali i viditelně dojatí a rozechvělí středoškolští studenti: Zdeňka Balíková z Gymnázia v Bystřici nad Pernštejnem za vlastní ekologickou studii z biologicko-ekologického oboru, Ondřej Čertík z Gymnázia Christiana Dopplera v Praze za původní příspěvek k teorii "pružného kyvadla" z oboru fyzika. Vladimír Mrvík z Gymnázia Český Brod si tuto poctu vysloužil v oboru historie za analýzu kroniky Černokosteleckého panství a trvalý zájem o Černokostelecko. Martina Tejnská z Gymnázia a SPgŠ Liberec za pokus rekonstruovat lidickou tragédii z oboru historie: "Pokoušela jsem se rozebrat historii Lidic od počátku, od založení vesnice až do její současnosti, především tedy se zaměřením na rok 1942… myslím si, že Češi o této události moc nevědí, a proto jsem chtěla tuto práci napsat, aby se o ní dozvědělo více lidí, právě i mladých. "

Učená společnost také zvolila do svých řad nové členy: osm z oblasti věd o neživé přírodě, šest z věd chemických, šest z oborů věd biologicko-medicínských, čtyři z oblasti věd společenských a humanitních a čtyři zahraniční čestné členy.

Jana Olivová