Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červen  > obsah

Systémy vzdělávání v zemích Visegrádské skupiny

Výměna zkušeností a pohledů na stav, reformu, financování a budoucnost vzdělávacích systémů jednotlivých zemí V4 a možnosti spolupráce byly hlavními body mezinárodní konference Systémy vzdělávání v zemích Visegrádské skupiny, uskutečněné 29. 4. 2003 na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Konferenci pořádala nezávislá a nezisková organizace Vzdělávací středisko na podporu demokracie a International Visegrad Fund se sídlem v Bratislavě jako jednu ze tří konferencí se souhrnným názvem Nové cesty středoevropského partnerství. V říjnu loňského roku se konala v této souvislosti konference Visegrádská skupina a Evropská unie, zaměřená na možnosti spolupráce zemí V4 po přistoupení do EU, a v únoru letošního roku konference Visegrádská skupina a bezpečnost, kde se řešily otázky garance bezpečí regionu s ohledem na dodržování Schengenských dohod, potlačování organizovaného zločinu a terorismu. Konferencí se zúčastnili oficiální reprezentanti, političtí zástupci zemí V4, zástupci vzdělávacích institucí a ministerstev, pedagogové, širší odborná veřejnost a novináři.

Konference věnovaná systémům vzdělávání v zemích V4 byla rozdělena do čtyř bloků: Vzdělávací systémy v zemích Visegrádské skupiny, Lidské zdroje ve vzdělávání, Systém financování školství a studia v zemích V4, Možnosti spolupráce zemí Visegrádské skupiny v oblasti školství a výzkumu.

Náměstek MŠMT PaedDr. J. Műllner se zmínil o srovnání některých aspektů českého vzdělávání se zeměmi EU, problematice platového ohodnocení pedagogických pracovníků a autonomii školy. V prvním bloku příspěvků s podtitulem Vzdělávací systémy v zemích Visegrádské skupiny se slova ujal zástupce vedoucího odboru rozvoje státní-ho školství Ministerstva školství v Maďarsku S. Brassói, který představil maďarský školský systém, jehož hlavním rysem je decentralizace probíhající v souladu s trendy vzdělávání v Evropské unii a s Maastrichtskou smlouvou. Zdůraznil úlohu maďarského ministerstva školství a fungování místních samospráv v oblasti školství. Dalším rysem maďarského školství je bezplatná 12letá povinná školní docházka (pro děti 6-18 let), přičemž 20 % absolventů středních škol dále pokračuje ve studiu na vysokých školách a univerzitách. Podobně jako v některých zemích EU mají pětileté děti v Maďarsku povinnou předškolní docházku do mateřské školy (95 %). S. Brassói rovněž informoval o fungování financování školství a hodnotících orgánech a netajil se ani úskalím, kterým maďarské školství dnes prochází - absencí školské inspekce, jež byla zrušena po změně systému v zemi. Aby se zvýšila kvalita výuky na všech úrovních vzdělávání a splnily se závazky Maastrichtské smlouvy, musí maďarské ministerstvo školství v blízké době opětovně inspektoráty zavést.

Ředitel odboru koncepce a organizace školské soustavy MŠMT PaedDr. J. Krejčí se věnoval převážně faktorům ovlivňujícím český školský systém, tj. demografickému vývoji, pracovnímu trhu a problematice nezaměstnanosti ve vztahu k dosaženému vzdělávání. Podle něj je současné české školství otevřené, prostupné a směřující k decentralizaci školství tak, jak je nastíněno v tzv. Bílé knize - Národním programu rozvoje vzdělávání ČR -, jež byla podrobena i mezinárodní expertize a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v únoru 2001 schválena. Druhou polovinu svého referátu J. Krejčí zaměřil na tzv. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky.

Zmínil se o osmi základních strategických směrech, které jsou prioritou MŠMT:

  • reforma a modernizace cílů a obsahu vzdělávání;
  • reforma ukončování středoškolského studia;
  • péče o kvalitu, monitorování a hodnocení výsledků vzdělávání;
  • rozvoj integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání;
  • optimalizace vzdělávací nabídky a institucionální struktury regionálního školství;
  • zkvalitnění podmínek práce pedagogických
  • řídících pracovníků škol;
  • vznik veřejných vysokých škol neuniverzitního typu a rozvoj dalších forem terciárního vzdělávání;
  • rozvoj dalšího vzdělávání jako součásti celoživotního učení.

Zkušenosti z fungování polského univerzitního systému přednesla studentka Jagellonské univerzity Krakow a členka Centra mladých diplomatů v Polsku Magda Karolak. Po krátké prezentaci terciárního vzdělávání v Polsku asi všechny přítomné šokovala ostrou kritikou polských univerzit. Hlavní příčinu poklesu úrovně univerzitního vzdělávání vidí v nedostatku pedagogických pracovníků a v jejich nízkém platovém ohodnocení. Podle Karolak se studenti potýkají s neschopností diskutovat a podílet se na společném řešení problémů, neboť jim zcela chybí přímý kontakt s pedagogy. Konzultační hodiny pedagogů neexistují, protože ti jsou nuceni shánět i jiné zdroje obživy, než nabízí univerzita. Dalším problémem je odliv mladých vědeckých pracovníků do zahraničí. V kritickém duchu univerzit (a to českých) pokračoval i student FSV UK v Praze a člen Unie studentů politických věd v ČR Andrej Nosko. Zastává názor, že by pedagog neměl být jediným zdrojem informací, ale měl by studenty vést k dovednosti umět se získanými informacemi i v budoucnu pracovat. Vznesl požadavek, aby se studenti bakalářských studijních programů věnovali ve své bakalářské práci výzkumné činnosti, která by nebyla izolovaná od vzdělávacího procesu.

Druhý blok nazvaný Lidské zdroje otevřel představitel polského Ministerstva národního vzdělávání a sportu z oddělení vzdělávání učitelů B. Krasnowski, který účastníky seznámil se strukturou polského školského systému a s ukazateli celostátního vzdělávacího programu se zaměřením na zavádění ICT do výuky, evropskou dimenzi, podporu učitelů cizích jazyků apod.

MŠMT v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zastupovala PhDr. J. Miklová z oddělení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a celoživotního učení. Dotkla se priorit ministerstva v oblasti celoživotního učení. Konkrétně jde o podporu řídících pracovníků, programy na podporu výuky cizích jazyků, vzdělávání učitelů v regionech (ve smyslu podpory pedagogických center) a inovačních projektů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. MŠMT má v letech 2002-6 proškolit až 75 % pedagogických pracovníků, přičemž by vzdělávání probíhalo na čtyřech úrovních. Koordinační a kontrolní úlohu i vydávání osvědčení o způsobilosti apod. zajišťuje MŠMT.

Z této pozice se kompetence přesouvají na pedagogická centra (14), která vznikla v souvislosti se vznikem územně správních celků. Další vzdělávání organizují rovněž vysoké školy a nevládní neziskové organizace. Vyzdvižena byla úloha Akreditační komise MŠMT ČR.

Student J. Matyasi, člen organizace Středo-evropská iniciativa mládeže v Maďarsku, uzavřel blok s tím, že udržitelnost hospodářského vývoje by měl zajistit intelektuální kapitál. Poukázal na chyby, kterých se dopustilo maďarské ministerstvo školství, když v roce 1995 sice zavedlo placení školného na vysokých školách, to se však vybíralo centrálně a posléze se rozdělovalo mezi jednotlivé školské instituce. V roce 1998 bylo školné zrušeno, což podle Matyase předznamenává úpadek zuniverzit, neboť studenti nejsou ke kvalitnímu studiu nijak motivováni. Příspěvek vyvolal ostrou diskusi zastánců i odpůrců zavedení školného.

Těmto otázkám bude mj. věnována nadcházející mezinárodní konference University Reform and Accessibi-lity of Higher Education, pořádaná 15. -17. 6. 2003 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

V bloku Systém financování školství a studia v zemích V4 se Karol Korintuš, generální ředitel sekce dalšího vzdělávání dětí a mládeže a koncepcí financování regionálního školství MŠ SR, zaměřil na problémy financování školství a na proces decentralizace. Připomněl, že na slovenských vysokých školách bude od 1. 1. 2004 zavedeno placení školného ve výši asi 10-20 % průměrných nákladů na studium jednoho studenta. Problematikou přidělení finančních prostředků krajským úřadům, financování soukromých škol a výdajů na provoz škol se zabývala Ing. K. Vypušťáková z odboru metodiky financování a rozpisu finančních prostředků do územních rozpočtů, oddělení metodiky ekonomiky sítě škol MŠMT. Ředitel odboru vysokých škol MŠMT Ing. J. Beneš, CSc., přítomné obeznámil s pravidly rozdělování finančních prostředků a se systémem financování veřejných vysokých škol.

P. Jadrný, výkonný tajemník Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska, a R. Valenčík z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy se podělili o své záměry s financováním vysokých škol a možném zavedení tzv. absolventské daně. Blok uzavřel student FSV UK v Praze J. Lunter vizí o budoucnosti kvality vysokého školství v konkurenceschopnosti soukromých a veřejných vysokých škol.

Celodenní maraton kontroverzních otázek uzavřel blok Možnosti spolupráce zemí V4 v oblasti školství a výzkumu. Zástupce International Visegrad Fund R. Babják objasnil alternativy studia v zemích V4 i na mezinárodních univerzitách pro studenty V4. PhDr. J. Švecová, CSc., ředitelka odboru evropské integrace MŠMT, se dotkla problematiky uznávání odborných kvalifikací v zahraničí a mezinárodních aktivit MŠMT (spolupráce s členskými zeměmi EU, vzdělávacích programů Socrates, Leonardo da Vinci a Mládež pro Evropu a přípravy na využívání Strukturálních fondů EU). RNDr. V. Šťastná z odboru vysokých škol MŠMT se zmínila o Lisabonské úmluvě z r. 1997 zaměřené zvláště na uznávání vysokoškolských kvalifikací v zahraničí, o Sorbonnské deklaraci z r. 1998, Boloňské deklaraci z r. 1999, která se zasloužila mj. o zavádění systému kreditů ECTS a ustanovení dvoustupňového vysokoškolského vzdělávání, a o Pražském komuniké z r. 2001. Upozornila, že v září 2003 se očekává Berlínské komuniké, a hovořila o některých mezinárodních programech, jako je CEEPUS, "joint degree" aj. Na závěr P. Just, student FSV UK v Praze a prezident Konfederace visegrádské mládeže, informoval o zkušenostech při vyřizování stipendia získaného International Visegrad Fund na univerzitě v Bratislavě.

Mgr. Alena Prejzová,
Rada pro spolupráci s vysokými školami AV ČR