Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červen  > obsah

Rok DNA začal i na Moravě

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Oslavy 50. výročí uveřejnění struktury DNA začaly 13. května 2003 v Brně, v Opatství sv. Tomáše na Mendlově náměstí, první ze série přednášek vědců z celého světa. Na jejich pořádání se spoluúčastní Akademie věd ČR, mezinárodní sdružení vědců - Spolek pro podporu genetického výzkumu (VFG), brněnské univerzity: Masarykova, Mendelova zemědělská a lesnická, Veterinární a farmaceutická a dále také Britská rada a Francouzský institut.

Historický sál, který původně hostil expozici Mendelova muzea, byl zcela zaplněn, a to zejména mladými lidmi. Všechny přítomné uvítali prof. Jan Motlík a prof. Kim Nasmyth, který krátkým profesním životopisem uvedl i dnešní řečníky. Zájemci o genetiku si přišli poslechnout přednášky Sira Waltera Bodmera z Ústavu molekulární medicíny v Oxfordu na téma The Human Genome: Past, Present & Future. Výklad byl doplněn multimediální prezentací a po zhasnutí stropních svítidel vznikl kouzlem hry světel a stínů na reliéfu čelní stěny dojem, že svatý patron pod jednou paží chrání své ovečky a druhou rukou křížem zažehnává tabuli s prezentací objevů v genetice. Posluchači byli o přestávce pozváni do předsálí výstavy Mendel Génius genetiky, o jejíž uspořádání se nejvíce zasloužili manželé Nasmythovi, na občerstvení, po němž následovala druhá přednáška úvodního dne. Profesor Charles Weissmann z Neurologického institutu v Londýně se zabýval tématem The Role of DNA in Prion Diseases. Jak aktuální tato otázka je, potvrdila přesně v ten den média zprávou o dalším případu nemoci BSE u krávy v České republice. Přednášelo se v angličtině, což nebránilo lidem v publiku, aby na závěr využili možnosti k zaujaté diskuzi s přednášejícími.

První odpoledne série plánovaných přednášek se skutečně vydařilo, o čemž svědčil spokojený výraz ve tvářích hostů i pořadatelů. Paní Anne Nasmythová zejména vyzdvihla, že v publiku převažovali mladí lidé, a účast na tak náročných přednáškách a navíc v angličtině skutečně potvrzuje jejich hluboký zájem o problematiku genetiky.

Mendel Génius genetiky je výstava důležitých historických dokumentů i moderních uměleckých děl a jejím cílem je připomenout průkopníka, který na základě tisíců pokusů s křížením hrachu objevil jednotky dědičnosti, dnes nazývané geny.

Mgr. Imma Mautner Markhof je koordinátorkou projektu Mendel Génius genetiky. Využila jsem příležitosti a v předsálí výstavy jsem se zeptala, jak je spokojena s expozicí v Opatství na Starém Brně po roce existence.

Reakce návštěvníků na expozici Mendel Génius genetiky je velmi dobrá. Výstavu navštívilo už přes 6000 lidí. Zájem mají starší i mladí, a to nejen vědci, ale i turisté. Chodí sem hodně studentů, žáků, školní skupiny i rodiny, tak jsem velice spokojena.

Vy však pocházíte z Rakouska. Má i Váš projekt původ v Rakousku?

Ne, to je stará historie, starý kontakt mezi panem Kimem Nasmythem a panem profesorem Braveným tady v Brně. Ti dva jsou už dlouhá léta v kontaktu. Společně se obrátili na pana opata tady v Opatství na Starém Brně, zda by umožnil založit zde světové centrum genetiky. Předloni vzešel nápad od pana opata, aby tady uspořádali výstavu k výročí 180 let od narození Gregora Mendela. Pan opat se obrátil na Vereinigung zur Förderung der Genomforschung ve Vídni. Pamatuji se ještě na první setkání ve Vídni, kdy bylo řečeno, že je to sice krátká doba na přípravu, ale že se budou snažit takovou výstavu vytvořit. Expozice skutečně před rokem vznikla přesně k výročí narozenin Gregora Mendela.

Je pro vás poloha Brna výhodná blízkostí k Vídni?

Nezáleží na tom, zda je to výhodné nebo nevýhodné. Je to místo, kde Gregor Mendel pracoval a objevil základy genetiky. Návštěvníci z Vídně sem samozřejmě jezdí, ale návštěvníci přijíždějí skutečně z celého světa. Zrovna včera tu byla skupina z Anglie, z Londýna.

Jaké máte plány do budoucna? Budete výstavu ještě nějak rozšiřovat?

Plánujeme prodloužení výstavy do 30. listopadu tohoto roku. Poté tato expozice pocestuje do Itálie. Zájem o ni má také jedno muzeum v Chicagu, ve Spojených státech. Tuto expozici nahradíme jinou výstavou. Pro další výstavy už samozřejmě máme připraveny projekty. Mendel Génius genetiky by se měl vlastně stát začátkem muzea genetiky.

To znamená, že i následující výstava se bude vztahovat ke genetice, ale nebude přímo o Mendelovi?

Bude vždy o Mendelovi. Základem je tohle opatství, kde Mendel objevil základy genetiky, a vztah k Mendelovi tu stále bude.

Před vchodem na trávníku jsem přečetla cedulku oznamující, že zde bude pokusná zahrada. Už jsou v zemi zaseta semínka?

Zatím ještě ne. Na tomto projektu spolupracují Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně a univerzita Cambridge. Rozpracují společně plán, jak by měl vypadat první záhon tady přede dveřmi. V příštím roce bude na Mendelově univerzitě vyhlášena soutěž v zahradní architektuře. Projekt by měl zahrnovat úpravu celé zahrady opatství, což je dost velká plocha.

Na zdi visí plakát seznamující s obnovou včelína. To je také vaše akce?

Samozřejmě. Včelín tady na pozemku opatství je historická budova a zpřístupňujeme ji v rámci prohlídek opatství, pokud někdo projeví přání si jej prohlédnout. Mendelův včelín je však v dost špatném stavu, ale původně byl velice pěkný. Zkusíme proto získat prostředky na jeho obnovu, je součástí zahradního projektu.

Ptáte se na včely - ty tu sice jsou už nyní, ne však přímo ve včelíně, ale vedle něj. Stará se o ně pan docent Ptáček z Masarykovy univerzity. Pořádá dokonce přímo u včelína přednášky.

Chcete-li hledat kořeny vědy zvané genetika, zajeďte do Brna, nebudete zklamáni.

Marina Hužvárová