Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červen  > obsah

Po nás potopa nezůstane

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Začalo to zcela nenápadně na hodině angličtiny. "Spolužák" Jarda Bačkovský se dotázal, zda nechci přidat pomocnou ruku při čištění vltavských břehů od šeredných popovodňových nánosů, které jako připomínka loňských událostí stále lemují vodní toky. Slovo dalo slovo a o poslední aprílové neděli 27. dubna jsem s dětmi vyrazila podle proudu Vltavy do Řeže u Prahy. Vlak projíždí Stromovkou, jejíž snahu o návrat do života ještě nestačilo listí na stromech a keřích milosrdně zahalit, a tak zem hrozila jaru nepřístojnou hnědí. Už ze zatáčky před nádražím v Řeži jsme viděli brigádníky, hemžící se jako barevní mravenci podle vody a vrstvící na hromady suché větve, kusy harampádí a nejrůznější nepořádek, který původně jako předměty užitečné voda někde sebrala, aby je jako krámy zcela k nepotřebě odložila o kilometry dál. Od Prahy se za námi po nebi táhla výhružná mračna, nicméně celé dopoledne počasí pracovnímu elánu přálo, a tak byl výsledek práce asi stovky lidí na první pohled úspěšný. Vyrostly veliké kupy polámaných stromů a větví, menší nepořádek jsme cpali do pytlů, jež odvážel na valníku traktor, něco se pálilo. Dobrou náladu pak podpořila svačina, ale po poledni se bohužel spustil liják, který svou vytrvalostí a intenzitou veškerou pracovitost spláchl nešlo mu čelit. Jako kdyby chtěl někdo tam nahoře varovat, že stejně voda zmůže všechno, a že pokud se budou lidé živlu stavět do cesty, tak je smete… Voda se valila z nebe a nikde neprosvítalo ni kouska modrého. Břeh se vylidnil, s dětmi jsme utekli schovat se do vrátnice areálu výzkumných ústavů, než pojede vlak, a tak se mi rozplynuly vyhlídky na "terénní výzkum".

Věděla jsem, že dobrou duší celé akce byl Angličan Dr. Michael Londesborough z Ústavu anorganické chemie AV ČR, o němž již psal Akademický bulletin 5/2003 v souvislosti s výstavou Tajemství života. Právě jeho jsem požádala, aby mi popsal, jak celá akce začala:

"Řež u Prahy jsem poznal před povodní a pamatuji si, jak krásné místo to bylo. Jednou v sobotu cestou do práce, je to asi dva měsíce, mě na mostě od nádraží při pohledu přes řeku napadlo, jaká je to škoda, že se všude válí spousty odpadků, které přinesla velká voda. I v kanceláři mi to stále vrtalo hlavou a litoval jsem, že to tu teď vypadá tak ošklivě a všude je tolik špíny. Mluvil jsem o tom, ale neudělal nic! Poslal jsem všem svým kolegům z Ústavu anorganické chemie AV ČR e-mail, v němž jsem vyzval dobrovolníky, aby se ke mně přidali a pomohli s úklidem. Slíbil jsem, že pak v hospodě koupím pivo každému, kdo se zúčastní. K mému překvapení se ozvala spousta lidí a najednou z toho byla veliká akce. Musel jsem tedy vše zorganizovat, zajistit kontejnery, pytle, rukavice, pití, jídlo, první pomoc atd. Naštěstí mi hodně pomohla slečna Petra Maračková, sekretářka ÚJV, ale neobešli bychom se bez další pomoci od Ing. Jiřího Rouse, technického ředitele ÚJV, a starosty Obecního úřadu Husinec-Řež Ing. Kamila Plavce. A nesmím zapomenout na ředitele ÚACH AV ČR prof. Ing. Lubomíra Němce, DrSc., který mě nejen podpořil, ale přišel taky s námi pracovat. Když jsem měl vše zajištěno, upřesnil jsem datum konání brigády a ještě jsme se sešli, abychom vše důkladně probrali. Tou dobou jsem se zúčastnil večeře u naší (rozuměj britské) paní velvyslankyně Anne Pringle, kde byla i paní předsedkyně Akademie věd ČR doc. Helena Illnerová. Po večeři jsem všem povídal o tom, že budeme v Řeži uklízet špínu po loňských povodních. Paní předsedkyni Akademie věd ČR můj nápad nadchl a rozeslala výzvu i do jiných ústavů.

A tak se v Řeži u Prahy dne 27. dubna 2003 sešlo na pomoc asi 100 lidí z různých ústavů a společně jsme těžce makali. Přijela i paní Elisabeth White z Britské rady s občerstvením, které poslala naše paní velvyslankyně. Dorazila také televize, ale bohužel až poté, co déšť brigádníky rozehnal. Už to tu vypadá moc hezky a já jsem na všechny, kdo zde pracovali, hrdý. "

Zbývá tedy jen dodat, že pořadatelé plánují pokračovat v započatém díle - vždyť loňská velká voda byla podle odborníků až tisíciletá a přinesla něco nepořádku! Přece nechceme, aby se říkalo: po nás potopa.

Marina Hužvárová