Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červen  > obsah

Funkční genomika v medicíně

Součástí oslav 50. výročí rozluštění struktury DNA se stala i konference nazvaná Funkční genomika v medicíně, která se konala od 14. do 17. května 2003 v Praze. Uspořádala ji Evropská nadace pro vědu (European Science Foundation, ESF) jako první celoevropskou konferenci v rámci svého programu Integrované přístupy k funkční genomice. Sjelo se na ni na 500 předních odborníků z Evropy a dalších částí světa, aby diskutovali o hlavních výsledcích dokončeného projektu "Lidský genom" a jejich možném využití v medicíně, o posledních objevech týkajících se genomu člověka i jiných organismů, ale také o pokroku v poznávání dědičných chorob, ve farmakogenomice, onkologii atd. Jak na tiskové konferenci pořádané u této příležitosti informoval profesor RNDr. Václav Pačes, DrSc., ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR v Praze a zástupce České republiky v dotyčném programu ESF, naši vědci přispěli ke konferenci Funkční genomika v medicíně tématem mitochondriálních chorob, které jsou českou specialitou.

Hlavní směr výzkumu v genomice, v poznávání lidského genomu se podle profesora Pačesa bude v nejbližší budoucnosti ubírat směrem k detekci nejrůznějších dědičných chorob a objevování genů, které je způsobují, včetně vrozených vývojových vad u dětí:

"…Zpravidla se ukazuje že je to spojeno s malfunkcí nebo ne přesnou funkcí některých genů. Ne vždy, samozřejmě, ale zpravidla. Nyní máme možnost ty geny skutečně najít a říci: Ano, tento gen nebo tyto geny jsou zodpovědné za ty a ty choroby. Není to záležitost na několik měsíců ani na několik let… Je to práce na dlouhou dobu. "

Zeptala jsem se účastníků konference Funkční genomika v medicíně, co považují za nejdůležitější objev či vývoj od rozluštění struktury DNA. Martin Kuiper, PhD., z belgického Gentu odpověděl:

"Myslím, že je to automatizace sekvenování. Je samozřejmě obrovský úspěch dojít za 50 let od objevu základů toho, kde a jak je uložena základní genetická informace, až k sekvenování celého lidského genomu.. "

Za největší úkol pro molekulární biologii a genomiku v nejbližší budoucnosti považuje určování funkce jednotlivých genů. Na otázku, jak daleko jsou genové terapie, které by umožnily léčení různých chorob, říká:

"Genové terapie nejsou jedinou cestou k hledání prostředků a postupů k léčení. Myslím, že nejpodstatnějším krokem k nalezení léku na nějakou nemoc je najít gen, který tu chorobu způsobuje, určit jeho funkci a pak zkoumat, zda můžete použít nějakou chemickou látku, nebo zda je opravdu potřeba nahradit dotyčný gen postupy genové terapie. Myslím, že dnes je pár chorob, kde se genová terapie používá stále úspěšněji, pochybuji však, že to bude konečný definitivní léčebný prostředek pro mnoho nemocí. Stále si myslím, že farmaceutický přístup je asi pravděpodobnější, " soudí Martin Kuiper.

Profesorka M. D. Leena Peltonenová, PhD., z Katedry molekulární medicíny a lékařské genetiky Ústavu národního zdraví a Helsinské univerzity ve Finsku vidí v půl století, které uplynulo od rozluštění struktury DNA, několik mezníků: Jedním z nich je, že se vědci naučili číst genom, tedy jeho sekvenování. Za další milník označuje amplifikaci DNA, zmnožování vybraných segmentů.

"…Třetím významným objevem je asi to, že se učíme vytvářet myší a jiné modely mnoha lidských chorob, vytvářet jakési cílené mutace v genomu jiných druhů. Tyto velké objevy vedly k úžasnému faktu, že máme nyní k dispozici celou řadu přečtených genomů - stačí jen kliknout myší na internetu. A z těchto informací mohou mít prospěch všichni vědci…"

Jak dlouho bude podle vašeho názoru trvat, než z nových poznatků výzkumu bude mít prospěch i široká veřejnost? Jak daleko jsou třeba genové terapie pro dědičné choroby?

"Široká veřejnost už z těchto poznatků prospěch má. Existuje více než 1 500 chorob, u nichž je nyní k dispozici velmi přesná diagnostika DNA. S vyžitím genetické informace či nástrojů vyvinutých v rámci projektu genom byly už vytvořeny nové léky. Dobrým příkladem je, že všichni diabetici nyní dostávají lidský inzulin místo prasečího, který dostávali dříve. Čím dál tím lépe chápeme takové nemoci, jako jsou Alzheimerova

nebo Parkinsonova choroba, a nyní se zkoumají nové cílové molekuly pro farmaceutický průmysl. Takže veřejnost už pravděpodobně hodně získala - a bude získávat stále více, " míní Leena Peltonenová.

Rozhovory s dalšími účastníky mezinárodní konference Funkční genomika v medicíně přinese Akademický bulletin příště.

Jana Olivová