Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > květen  > obsah

Úvodník

Obrázek k článku 

Znám-li někoho, kdo skutečně trvale propaguje vědu, pak je to Britská rada. Ta právě v těchto dnech představuje v pražském Národním technickém muzeu pod názvem Tajemství života převratný úspěch britských biologů, kteří před půl stoletím popsali strukturu DNA. Britové umějí nejen bádat, ale také vědecké výsledky náležitě zpopularizovat. Britská rada v každém čísle svého zpravodaje přináší novinky a zajímavosti ze světa vědy, prezentuje své vědce na výstavách a popularizačních akcích, nabízí školám naučné a vzdělávací programy. Loni se s námi podílela na uspořádání Týdne vědy a techniky… Těší nás, že se spolupráce mezi Akademií věd České republiky a Britskou radou na poli propagace vědy širokému publiku úspěšně rozvíjí. Rok DNA může být pro Českou republiku o to více výzvou, že právě v naší zemi poprvé popsal Johann Gregor Mendel základní genetické principy.

Když už jsme u oslav kulatého výročí, připomeňme si ještě, že v letošním roce uplynulo 170 let od narození a 95 let od smrti Josefa Hlávky (1831-1908), prvního prezidenta České akademie věd a umění, který se zásadním způsobem zasloužil o její založení. V příštím roce tomu bude 100 let, kdy Josef Hlávka založil nadaci, jež měla a má za úkol podporovat vědu, literaturu, umění, ale také nadané studenty.

Dnešní talentovaní studenti předvedli své skvělé znalosti např. Na jubilejní 10. mezinárodní konferenci mladých vědců ICYS, jejíž pořadatelství připadlo poprvé České republice. Akce, pořádaná pod záštitou paní předsedkyně AV ČR, byla obohacena o sekci Dopplerova jevu, a to při příležitosti letošních výročí významného matematika a fyzika. Christian Johann Doppler byl vlastně skutečným Evropanem. Narodil se před 200 lety v Salzburgu (1803), byl profesorem pražské stavovské reálky a přednášel v Praze na technice, poté řídil Fyzikální ústav univerzity ve Vídni. Předčasně zemřel v Benátkách před 150 roky (1853).

Marina Hužvárová