Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > květen  > obsah

Tajemství života – 50. výročí objevu DNA

Obrázek k článku 

Britská rada ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze otevřela 9. dubna 2003 výstavu Tajemství života - 50. výročí objevu DNA. Tento název je trochu nepřesný, protože oslavujeme výročí rozřešení struktury DNA, a ne její objev. Nedávno se mne ptala jedna novinářka, jestli byl od rozřešení struktury DNA učiněn v biologických vědách nějaký objev srovnatelného významu. Po zralé úvaze musím konstatovat, že podle mého názoru nebyl! Od struktury DNA se vlastně odvíjí celá moderní biologie. Je to základní kámen, na němž je dnešní biologie vystavěna. Je to princip, který prostupuje prakticky celou současnou biologii. Syntéza proteinů, mnoho nejdůležitějších regulačních mechanizmů řídících život, mechanizmy evoluce, tam všude můžeme vystopovat princip komplementarity základních stavebních kamenů nukleových kyselin. To je síla, která drží pohromadě dvě vlákna DNA, vytváří krásnou dvoušroubovici a řídí zdvojování DNA při vzniku potomstva.

Výstava v Národním technickém muzeu se skládá z panelů historie struktury DNA a následných objevů, samozřejmě že zejména britských vědců. Je to logické, stejně jako to, že výstavu spolupořádá Britská rada. Protože to bylo na cambridgeské univerzitě, kde byla v roce 1953 struktura DNA rozřešena a protože Velká Británie od té doby dominuje biologickým vědám. Měřit se s ní mohou snad jen Spojené státy americké. Ale přece jenom se na výstavě mezi fotografiemi Britů a dalších vědců pracujících v Británii objevuje jedna, která má blízký vztah k Moravě: obrázek Johanna Gregora Mendela. Jestliže tedy můžeme za otce současné biologie považovat objevitele struktury DNA Francise Cricka a Jamese Watsona, pak můžeme stejně oprávněně považovat Gregora Mendela za otce celé moderní genetiky. Kéž bychom měli takových velikánů víc!

Výstava je umístěna ve druhém patře budovy Národního technického muzea a texty na panelech jsou v angličtině. Přesto doufám, že si do jejích prostor najdou cestu zejména mladí návštěvníci. Rozhodně neprohloupí. Součástí výstavy je totiž možnost sestavovat molekulární modely různých sloučenin včetně DNA a populárních fulerenů. Dopoledne bude přítomen Dr. Michael Londesborough, Angličan, který v současnosti pracuje v Akademii věd ČR. Ten s modely pomáhá a organizuje jednoduché experimenty z oblasti molekulární biologie, například izolaci DNA a její analýzu, jak se provádí při identifikaci osob.

Výstavu zahájila velvyslankyně Spojeného království Velké Británie a Severního Irska paní Anne Pringle, která v úvodním projevu vyslovila přání, aby spolupráce českých a britských vědců byla co možná nejvíc usnadňována. A Britská rada už přichází s návrhy, jak takovou kooperaci, zase zejména mladých studentů, organizovat. Ředitel Britské rady pan Paul Docherty a paní Elizabeth White a Helena Sojková se v této záležitosti velmi angažují a jsem si jist, že nalezneme nové mechanizmy pro spolupráci, z níž asi budeme mít víc užitku my než Britové.

Vernisáž byla zakončena přípitkem koktejlem zvaným D. N. A.: do širší zkumavky nalít 1 dcl curacao a na to nakapat šťávu z citronu nebo limetky. Zkumavku naklonit a curacao opatrně převrstvit 1 dcl ledové vodky. V mixéru rozdrtit jahody s trochou grepového džusu (mixovat jen 10 vteřin, aby se DNA z jahod uvolnila, ale nerozbila). Mix nakapat na vodku. Objeví se vlákna jahodové DNA, která pomalu klesají na povrch curacao. Ti, kdo někdy izolovali DNA, budou překvapeni, jak jim tento koktejl bude nejprve připomínat jednu z fází izolace DNA a jak jim potom bude také chutnat. Na zdraví naší DNA, ať dlouho vzkvétá!

DNA letos oslavuje celý civilizovaný svět. I my se k oslavám připojujeme sérií seminářů v brněnském klášteře, kde byl J. G. Mendel opatem. Přednášet budou skutečné hvězdy molekulární biologie z celé Evropy, včetně nositelů Nobelových cen. V květnu v Praze organizujeme 1. evropskou konferenci genomiky s názvem Funkční genomika a choroby.

Václav Pačes