Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > květen  > obsah

Strategie pro druhý poločas

Současná Vědecká rada AV ČR má za sebou dva roky činnosti. Je to důvod k bilancování a především k zamyšlení nad dalšími akcenty práce ve zbývajícím období. Vhodnou příležitostí bylo 11. celodenní zasedání konané 10. dubna letošního roku ve vile Lanna. Na programu byla kombinace běžné agendy se zamyšlením nad další cestou. Nejvíce času bylo věnováno schvalování struktury komisí pro obhajoby titulu doktora věd (DSc.), jmenování jejich předsedů a otázkám rozsahu pravomocí přenášených z Vědecké rady na grémium pro udělování "doktorátů". Jen zdánlivě je paradoxem, že předmětem zájmu byly v takové míře formální náležitosti a procedurální postupy. Odráží to jen význam, který Vědecká rada zavedení titulu přikládá. Úzkostlivě dbá, aby postup nebyl zatížen sebemenšími procesními nedostatky. Titul musí po všech stránkách představovat nezpochybnitelnou hodnotu i kritérium špičkové, konceptuálně vedené vědecké práce. Jen tak může být naplněn smysl jeho vzniku. Dodejme, že předseda grémia, Antonín Holý, je svou autoritou vědce i svým zaujetím pro precizní výkon funkce zárukou, že představa dojde naplnění. Za pár měsíců, již 1. října, mohou uchazeči o titul podávat přihlášky.

Stálicí v orbitu zájmů AV ČR je role AV ČR ve vzdělávání, jak zněl jeden z bodů diskusní části programu. Závažná a názorově pestrá oblast, v níž podíl Akademie není dán jen vysokými počty vědců zapojených do vysokoškolské výuky. Byly zmíněny zahraniční modely propojování badatelské a pedagogické činnosti - Max Planck Institut, Weizmannův ústav, CNRS, americké graduate schools. Hledala se podobnost i jedinečnost. V této chvíli leží těžiště zájmu AV ČR zřejmě v doktorandském studiu, v podílu na široké škále akreditací, ve snaze vybudovat v ústavech jednotlivých vědních oblastí dostatečně široké zázemí doktorandských programů. Zajímavou a dosud asi nedostatečně naplňovanou nikou je i spoluúčast na specializovaných magisterských programech. Opakovaně byl zdůrazněn význam zapojení vědeckých pracovníků do přednášek prvních ročníků bakalářského studia. Sympatická je snaha o cílené a dlouhodobé kontakty na středním stupni. Byl konstatován i obecnější a v zahraničí často evidovaný jev vzrůstajícího nezájmu studentů o přírodní vědy, o zaměření na virtuální počítačové disciplíny. Hledání priorit v této sféře probíhalo na pozadí rozdílného pohledu vysokoškolského a akademického učitele. Vědecká rada, vzhledem ke svému složení, poskytuje pro takovou polaritu i dostatek prostoru. Za nezastupitelný přínos AV ČR v oblasti vzdělání považuje Akademická rada pro nejbližší budoucnost zavedení a "zdomácnění" vědeckého titulu doktora věd jako součást vytváření věrohodného systému hodnocení vědecké práce.

Bohatá diskuse provázela podnět předsedy Vědecké rady Františka Šmahela, aby bylo obnoveno vydávání Rozprav. Předběžná anketa, o jejíž výsledky se opírala, ukázala malý zájem či přímo odmítnutí ze strany I. A II. vědní oblasti a naopak jednoznačný pozitivní ohlas u humanitních věd. Takovou reakci bylo možno očekávat zejména u věd o živé přírodě, kde požadavek publikování v mezinárodních časopisech s vysokým impaktem je imperativní. Žánr, který představují Rozpravy, tak ztrácí raison d'źtre. Řešením je diferencovaný přístup. Ve spolupráci s Ediční radou by mělo být navrženo obnovené vydávání humanitní řady Rozprav. V širším kontextu byla i pro oblast věd o živé přírodě zdůrazněna potřeba informovat odbornou i laickou veřejnost o zobecňujících poznatcích domácího výzkumu.

Podnět k nejobecnějšímu diskusnímu bloku o tom, zda odpovídají ustálené klasické poměry mezi vědními oblastmi a disciplínami v AV ČR současným potřebám perspektivních a rychle se rozvíjejících oborů, dala před časem i předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Sama se jej na tomto zasedání spolu s Vladimírem Nekvasilem zúčastnila. Cesty k podpoře progresivních směrů se hledají v rozpočtovém motivačním uplatnění výsledků hodnocení a v praxi se uplatňují. Je třeba uvažovat i o zřizování center excelence se zvláštním režimem umožňujícím i zaměstnání zahraničních pracovníků. Pro podporu nových směrů, efektivnějšího stylu práce je možno využít i dobrých zkušeností z práce výzkumných center, jejichž rozvíjení je třeba do budoucnosti podporovat.

Nezazněly hlasy požadující zásadnější přestavbu struktury AV ČR.

Letmo jsme se dotkli části zájmových okruhů, jež určují další činnost Vědecké rady. Na všechny se nedostalo a další téma, jemuž bude věnována zvláštní pozornost, se týká styku s Vědeckými radami ústavů a využívání jejich podnětů.

Zasedání se zabývalo kromě jiného i formálními podmínkami hodnocení výzkumu pracovišť za období 1999-2003, vzalo na vědomí zprávu o výsledku kontroly plnění Programů AV ČR, uvedlo problematiku zavádění statutu emeritního pracovníka a připomínkovalo způsob volby členů komisí Grantové agentury AV ČR (volba/jmenování).

Při zahájení uctil a vzpomenul předseda Vědecké rady František Šmahel německého historika Ferdinanda Seibta, jenž v těchto dnech zemřel. Byl pro nás výjimečnou osobností, která tolik přispěla k narovnávání vztahů mezi českým a německým národem. Vědecká rada blahopřála i svému členu Bedřichovi Velickému k pětašedesátinám. Noblesní prostředí Lanny poskytlo prostor ke kontemplacím, které potlačily běžné schůzovní úředničení.

Jan Krekule,
Ústav experimentální botaniky AV ČR,
člen Vědecké rady AV ČR