Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > duben  > obsah

Inaugurace rektora UK

Obrázek k článku 

5. březen 2003 se stal významným dnem pro Univerzitu Karlovu i pro celou širokou akademickou obec.
Do funkce rektora UK byl už na druhé funkční období uveden prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc., z Matematicko-fyzikální fakulty.
Akademický bulletin se připojuje ke gratulacím.

Z projevu předsedy Akademického senátu UK prof. Václava Hampla na inauguraci rektora UK

Od prvních let existence pražské Karlovy Univerzity byl rektor, její hlavní představitel pro studijní, administrativní a později i akademické záležitosti, volen akademickou obcí Univerzity. Tento starobylý obyčej, respektovaný v průběhu staletí králi, císaři, prezidenty a parlamenty, odráží i současný zákon České republiky o vysokých školách. v souladu s tímto dávným právem přistoupili v roce 2002 zástupci akademické obce zvolení do Akademického senátu Univerzity Karlovy k volbě rektora na tříleté funkční období počínající únorem 2003.

Volby kandidáta na funkci rektora byly senátem vyhlášeny 17. května 2002. Předsednictvo Akademického senátu obdrželo návrhy na rektora od 8 fakult a jednoho senátora. Přes široké spektrum navrhovatelů od humanitních přes přírodovědné po lékařské obory se všechny návrhy shodovaly ve jménu navrženého. Byl jím dosavadní rektor prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc., z Matematicko-fyzikální fakulty. Vlastní volba se uskutečnila na zasedání Akademického senátu Univerzity Karlovy dne 30. října 2002. na jejím základě prezident České republiky jmenoval prof. Wilhelma rektorem na další funkční období. Díky tomu mám dnes tu čest a potěšení spolu s Vámi slavnostně uvádět do druhého funkčního období úřadu rektora Univerzity Karlovy muže, který již svoji způsobilost pro tuto funkci osvědčil a kterého si z řady důvodů vážím.

Ivan Wilhelm se narodil roku 1942 v Trnavě. Vystudoval jadernou fyziku na Fakultě Technické a jaderné fyziky ČVUT. na téže fakultě pak učil a výzkumně pracoval do roku 1967. Tehdy byl vyslán na dlouhodobý studijní pobyt do Spojených ústavů jaderných výzkumů v Dubně. Vrátil se koncem roku 1971 a pracoval pak na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, avšak kvůli represím tzv. normalizačního období mu nebyla umožněna přímá účast na výuce. O to více se věnoval vědecké práci, zejména v rámci laboratoře van de Graffova urychlovače iontů, kterou založil a vedl. Po roce 1989 se mohl opět ujmout pedagogické práce. v roce 1994 se habilitoval a v roce 1999 byl jmenován profesorem pro obor fyzika.

Kromě vědecké a pedagogické práce má prof. Wilhelm zkušenosti také s působením v samo-správných a akademických orgánech Univerzity Karlovy. v prosinci 1989 byl zvolen do jejího Akademického senátu. Osobně považuji za významné, že jako jeho první předseda řídil senát v náročném období návratu akademického prostředí práv a povinností po konci komunistické totality. Tuto funkci zastával do roku 1993, poté se stal na dvě funkční období prorektorem pro rozvoj. v říjnu 1999 byl poprvé zvolen rektorem na tříleté funkční období počínající únorem roku 2000.

Práce prof. Wilhelma přesahuje i mimo Univerzitu. Byl předsedou Rady vysokých škol a v posledních letech opakovaně předsedou České konference rektorů. Jeho distinguované, ale rozhodné vystupování v této roli nepřehlédnutelným způsobem posílilo prestiž Univerzity Karlovy v očích veřejnosti. v nedávné době vedla celonárodní autorita prof. Wilhelma k opakovaným návrhům na jeho nominaci do voleb prezidenta republiky. N

Výňatek ze zprávy rektora prof. Ivana Wilhelma o stavu a perspektivách UK v Praze

Mám-li hodnotit činnost a současný stav Univerzity Karlovy, musím nejdříve nutně vymezit úhel pohledu, pod kterým budu k hodnocení přistupovat. Univerzita Karlova je základním pilířem české vysokoškolské soustavy, představujícím nejen pětinu všech vysokoškolských studentů, ale i třetinu celého vysokoškolského vědeckého výkonu. Je dnes také mezinárodně uznávanou univerzitou s vysokým stupněm prestiže. Pohybuje-li se Univerzita Karlova v těchto parametrech, pak je také nezbytné, aby zde nesla i svůj díl odpovědnosti, a to především z hlediska nově budovaného evropského univerzitního prostoru. Zcela dominující v tomto pohledu jsou dva aspekty - intenzivní rozvoj studentské mobility a integrace programů vědecké činnosti. k úspěšnému rozvoji těchto dvou aktivit je však nezbytné vytvářet předpoklady a koordinovat vývoj. v tom Univerzita Karlova hraje důstojnou a nezanedbatelnou roli. Dříve než dojde k uzavření dohod o kvótách studentské výměny mezi partnerskými univerzitami, musí proběhnout složitá jednání o srovnatelnosti studijních standardů jednotlivých disciplín, otázkách sociálního zabezpečení participantů, o možnostech spolupráce a perspektivách jejího vývoje apod.

Přitom všem však nelze přehlédnout základní požadavek nabídky vstupu do vysokoškolského vzdělávání zásadně většímu procentu populace především mladých lidí a nabídku permanentního vzdělávání po celý život jak v seniorském věku, tak zejména v době aktivního pracovního zařazení s ohledem na růst nových informací a nových výsledků vědy. Multidisciplinární přístupy k řešení problémů jsou dnes nejen akademickým nástrojem, ale i samozřejmým požadavkem hledání souvislostí a nabízení řešení. Dobré jméno a vysoký kredit Univerzity Karlovy v zahraničí je však propojen i s její odpovědností na domácím poli. Odpovědnost vůči české vzdělávací soustavě musí být kombinována s odpovědností vůči celé veřejnosti. Toto vše lze tedy považovat za vymezení rámce pro hodnocení činnosti Univerzity Karlovy, posouzení její současné situace a návrhu jejího dalšího vývoje.

Vzdělávací činnost, jako jeden z hlavních pilířů činnosti UK, má těžiště ve vzdělávacích programech, které jsou akreditovány na bakalářské, magisterské i doktorské úrovni. v tomto období také prošly všechny fakulty akreditačním hodnocením výuky. To byla příležitost k přehodnocení stávajícího spektra i struktury studia a k aktualizaci jeho curricula.

Zvláštní pozornost v oblasti studia je na Univerzitě věnována doktorandskému studiu. k hlavním problémům patří koordinace studijních standardů a úspěšnost jeho ukončování. Společnou snahou je standardizace studijních plánů na úrovni vědecké činnosti ve všech více než 200 akreditovaných oborech. Má-li zůstat doktorandské studium na Univerzitě Karlově hlavní prioritou, musíme hledat a zavádět nové nástroje, které budou vytvářet podmínky motivující především školitele k intenzifikaci tohoto studia a doktorandy k hlubšímu soustředění se na studium. v souvislosti s novým pojetím úlohy vzdělání a jeho významem jak pro jednotlivce, tak i pro společnost, organizuje Univerzita vzdělávací cykly nejrůznějšího zaměření. Formou certifikovaných kurzů celoživotního vzdělávání prošlo např. v loňském roce na 11 000 frekventantů. Jakkoli se toto číslo zdá vysoké, bude potřeba tuto činnost značně rozšířit, poskytnout především našim absolventům příležitost vracet se na Univerzitu, mít s ní užší vztah a mít z toho také konkrétní profit.

Vědecká činnost je dalším ze základních pilířů činnosti Univerzity Karlovy. Kvalita vědecké činnosti se přímo promítá do doktorandského studia, ale i kvalita magisterských a bakalářských studijních programů je vědeckou činností zásadně ovlivňována. Existující infrastrukturu Univerzity je nezbytné dále pěstovat a rozvíjet. Proto také byla značná pozornost věnována přípravě vstupu Univerzity do programů na podporu vědecké činnosti, jako byl program nových vědeckých center (z 33 nově založených pracovišť v ČR má UK účast v 17), permanentní účast pracovišť Univerzity v grantových soutěžích (za poslední tři roky se zvýšil objem získaných grantových prostředků téměř o 30 %), vytváření společných pracovišť s renomovanými partnerskými vědeckými institucemi, ale zejména prohlubování spolupráce se zahraničím. Dnes již standardně pěstované a rozvíjené bilaterální vztahy se zahraničními partnery jsou stále zřetelněji koncentrovány na spolupráci s prestižními světovými univerzitami a výzkumnými centry. Inspirativně zde působí členství ČR v mezinárodních vědeckých institucích (CERN, ESA, EMBL, DESY atd.), které lze považovat vesměs za prestižní. Rozhodující jsou však evropské programy vědecké spolupráce (Jean Monnet Centres of Excellence, Evropské rámcové programy se zvláštním důrazem na přípravu vstupu UK do 6. rámcového programu EU apod.). Nezbytnou podmínkou partnerských vztahů je však infrastruktura odborného zázemí, koncentrovaného do přístrojového vybavení především experimentálních pracovišť a také vybavenosti informačními zdroji zcela nepochybně ve všech oborech bez rozdílu. Nakladatelství Karolinum má z tohoto hlediska velmi dobrou pozici, zabezpečující hlavní potřebu Univerzity Karlovy nejen v produkci vědecké literatury, ale i výukových textů. před zásadní rekonstrukcí se nacházejí informační technologie Univerzity a prakticky všech fakult a především jejich bezpečný, intenzivní a uživatelsky vstřícný provoz. Našim hlavním partnerem v domácím prostředí je Akademie věd ČR. Dobré vztahy s ústavy této instituce jsou determinujícím parametrem nejen pro prezentaci českého výzkumu, ale především pro formulování státní politiky pro toto prostředí s definicí základního vztahu státu k vědě a výzkumu. Mimořádnou příležitostí pro integrační snahy výzkumu a vědecké činnosti v rámci Univerzity bude rekonstrukce dlouhodobých záměrů vědecké činnosti. Podaří-li se prosadit myšlenku multidisciplinárního pohledu na výzkumné programy řešené na našich pracovištích, lze velmi nadějně zúročit obrovský myšlenkový potenciál s velmi širokým oborovým spektrem. Tento kapitál Univerzita vlastní a rozumné propojení často na první pohled neslučitelných témat může přinést synergický efekt, rozhodující pro další vývoj. Úzké propojení doktorandského studia s programy výzkumu jsou skvělou, dosud nedostatečně využitou příležitostí, která znamená intenzivní výzkumnou činnost, permanentní zdroj mladých talentů a široké možnosti spolupráce. Nezastupitelnou úlohu v tomto procesu bude mít Vědecká rada UK, která bude hledat jak časové, tak i personální kapacity pro projednávání a prosazování jednotné koncepce organizování a pěstování vědy v rámci celé Univerzity.

Speciální příležitostí pro rozvoj výzkumu na fakultách je již tradiční soutěž v rámci Grantové agentury UK. i když bude zřejmě nezbytné vzhledem k novým zákonným podmínkám pro nakládání s finančními prostředky ze státního rozpočtu upravit pravidla Grantové agentury UK, je potřeba hledat takovou úpravu, abychom tuto původní myšlenku zachovali.

Permanentní diskuze vyvolávají požadavky vědeckých rad na uchazeče v habilitačním a profesorském jmenovacím řízení. Celková shoda panuje v obecném požadavku vysoké náročnosti ve všech disciplínách, avšak relativní porovnání požadavků pro jednotlivé obory mezi sebou stále bývá zdrojem zpochybňování. za poslední tři roky však vědecké rady projednaly a rozhodly o jmenování profesorem v 98 případech a docentem ve 197 případech. Potěšitelná je skutečnost, že dochází k jistému snižování fyzického věku jmenovaných.

V souvislosti s mezinárodními vztahy se profesor Wilhelm věnoval otázce studentské mobility.

Perspektivy Univerzity lze ovlivňovat jak v neformálních pracovních týmech, tak i formalizovanou cestou oficiálních orgánů Univerzity. Faktorem, který v současnosti omezuje především kvóty výměny studentů bez ohledu na fakultu a působí omezujícím způsobem v mezinárodních vztazích, jsou ubytovací kapacity na kolejích.

V současnosti je ve svazku Univerzity Karlovy celkem 17 fakult a není pochyb, že toto složení Univerzity bude určujícím i do budoucna. UK je samosprávnou autonomní vysokou školou. Míra její nezávislosti na mimouniverzitní moci je relativně vysoká. Je to situace, o kterou jsme usilovali a která je garantována zákonem. Máme tedy vysokou míru svobody jak výuky, tak i bádání. Úroveň vzdělání je určujícím faktorem v takových hodnotách, jako je morálka, sociální cítění, tolerance k názorům jiných a způsobilost komunikace. Nemohu než zopakovat citát Victora Weiskopfa, fyzika, který tak významně ovlivnil tuto disciplínu ve 20. století a který jsem zde uváděl před třemi roky. "Všechny části a všechny aspekty vědy spolu souvisejí. Věda se nemůže rozvíjet sama o sobě, ledaže je vědomě pěstována z důvodů čistého poznání a rozhledu. Věda však nemůže přežít, není-li horlivě a moudře užívána pro zlepšení života, a ne jako nástroj pro ovládání skupiny lidí jinou skupinou. Lidská existence závisí na dvou faktorech: vzájemné solidaritě a vědění. Vědění bez solidarity je nehumánní; solidarita bez vědění je neúčinná. " Dámy a pánové, naše odpovědnost není nikterak malá, ale přímo souvisí s naší nezávislostí. Přesto, či snad právě proto, prožívá Univerzita Karlova ve své historii období z nejšťastnějších.