Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > duben  > obsah

Dvoufotonový mikroskop

Obrázek k článku Obrázek k článku 

V oddělení biomatematiky Fyziologického ústavu Akademie věd ČR byl dne 29. 1. 2003 za účasti předsedkyně AV ČR Doc. H. Illnerové slavnostně uveden do provozu dvoufotonový mikroskop Leica TCS SP2. Tento unikátní přístroj, první svého druhu v České republice, zakoupily v rámci spolupráce čtyři ústavy Akademie věd, zabývající se špičkovým výzkumem v biologických vědách: Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny, Ústav experimentální botaniky a Mikrobiologický ústav. za podpory Akademie věd se tak podařilo získat přístroj za 13, 5 mil. Kč, který bude sloužit širokému okruhu předních českých badatelů. Zázemí v oddělení biomatematiky zaručí efektivní využití přístroje i pro náročné experimenty a rozsáhlé možnosti zpracování obrazových dat nasnímaných mikroskopem.

Princip a popis základních součástí konfokálního mikroskopu přiblížil všem hostům Ing. Zdeněk Rous, ředitel společnosti Mikro, s. r. o., která mikroskop dodala a sponzorovala toto slavnostní zahájení. Možnosti aplikací mikroskopu a výhody dvoufotonové mikroskopie přednesla Dr. Lucie Kubínová. Podrobnosti o laserech pro dvoufotonovou excitaci uvedl Ing. Martin Klečka z firmy LAO průmyslové systémy, s. r. o., která byla dodavatelem příslušných laserů Mira a Verdi od firmy Coherent. Nakonec měli účastníci příležitost prohlédnout si na vlastní oči, co nový mikroskop dokáže.

Dvoufotonový mikroskop je nový typ mikroskopu s unikátními vlastnostmi, vhodný zejména pro krátko- i dlouhodobé pozorování živých buněk a tkání a umožňující proostření vzorků do hloubky několika set mikrometrů. ve srovnání s klasickým jednofotonovým konfokálním mikroskopem dochází při dvoufotonové mikroskopii k výrazně menšímu zhášení fluorochromů, a proto je možné snímat série kvalitních ostrých obrazů mnoha optických řezů buňkami či tlustšími vzorky. Znamená to např. lepší možnosti pro počítačové trojrozměrné rekonstrukce studovaných struktur. Je možné docílit přesnějšího studia kolokalizace při použití vícenásobného barvení, a tím zpřesnit řadu studií v oblasti buněčné a molekulární biologie. Zajímavá a přínosná je rovněž možnost detekce jednotlivých molekul a výrazně širší škála použitelných fluorescenční barviv, včetně v současné době velmi progresivního vícenásobného značení pomocí GFP (green fluorescent protein) o různých spektrálních vlastnostech.

Dvoufotonový mikroskop nebyl doposud nikde v ČR k dispozici. v ČR nainstalované jednofotonové konfokální mikroskopy nemají možnost UV excitace, proto až nyní bude možné získávat konfokální obrazy při užití fluorochromů s UV excitací jako Fura-2 a Indo-1, které se využijí např. při studiu změn v koncentraci vápenatých kationtů v různých místech jednotlivých buněk. Při jakékoli aplikaci je možné nasnímané obrazy uložit, dále analyzovat a použít pro prezentaci ve formě fotografií, tisků, diapozitivů apod. Pro analýzu je možné využít softwaru dodávaného přímo s mikroskopem (např. pro mikrofluorometrická měření, analýzu kolokalizace, úpravy obrazu, trojrozměrné rekonstrukce) či jakéhokoli jiného softwaru pracujícího s obrazovými daty (např. pro měření objemu, povrchu, délky studovaných struktur a jejich prostorového uspořádání).

RNDr. Lucie Kubínová, CSc.,
Fyziologický ústav AV ČR