Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > duben  > obsah

Dílo Františka Šmahela o husitství

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Dne 14. listopadu 2002 uspořádal Goethe-Institut v Praze ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR a Centrem medievistických studií prezentaci životního díla prof. PhDr. Františka Šmahela, DrSc., Die Hussitische Revolution. Tři objemné svazky v impozantním rozsahu celkem 2286 stran vyšly v řadě spisů Monumenta Germaniae Historica, tedy v jednom z tradičních prestižnějších vydavatelských podniků v oboru historie v Německu i ve světě. O vytištění se zasloužilo za finanční podpory několika německých institucí Hahnsche Buchhandlung v Hannoveru (2002). Jako jednomu z mála českých historiků - po F. Palackém, J. Šustovi, J. Pekařovi, Fr. Grausovi a J. Mackovi - se tak podařilo Fr. Šmahelovi představit ve světovém jazyce vynikající dílo o českých středověkých dějinách, které se bezpochyby stane na desetiletí základem pro jejich studium v cizině.

Přípravou monografie autor strávil více než patnáct let. Je založena na mravenčí práci s písemnými prameny pocházejícími ze 14. a 15. století i na důkladné znalosti neobyčejně rozsáhlé domácí i zahraniční literatury. Bez vynikajících schopností autora detailně a kriticky posuzovat prameny, ale zároveň promýšlet a syntetizovat jejich výklad nejen v českých, nýbrž i v evropských souvislostech, by nikdy nemohl tento opus vzniknout. Obdiv k dílu F. Šmahela umocňuje skutečnost, že dílo psal ve svízelných podmínkách především poté, kdy musel opustit akademické pracoviště (1974). Návrat do Historického ústavu AV ČR (1990) alespoň přispěl k završení Šmahelovy práce a k jejímu vydání v první, čtyřdílné české verzi v roce 1993.

Autorova spolupráce s německými univerzitami a vědeckými pracovišti vzbudila myšlenku vydat jeho dílo v německé verzi. před F. Šmahelem se však otevřel nový badatelský prostor. Mohl nahlédnout do pramenů a literatury, jež mu do té doby byly v cizině nedostupné, mohl si tříbit názory v diskusích s domácími a zejména zahraničními kolegy, krátce řečeno mohl své dílo dopracovat do podoby, v níž je vydané. Provázela jej přitom nezměrná chuť po dalším bádání, jehož výsledkem byly nově publikované knihy a studie, které bylo nutno stále do díla zapracovávat. Proto trvalo ještě několik let, než mohl F. Šmahel k publikaci svého díla udělit imprimatur. Velkou oporou mu bylo i to, že na překladu pracoval německý bohemista Dr. T. Krzenck, znalec husitské doby, a že se náročné redakce se zaujetím ujal prof. Dr. A. Patschovsky z univerzity v Kostnici, též důvěrně obeznámený s nejširšími souvislostmi českého reformního hnutí.

Slavnostní prezentaci díla Fr. Šmahela uvedla ředitelka Goethe-Institutu, paní Ute Gräfin Baudissin, moderace se ujal autor tohoto příspěvku. Prof. Dr. Jaroslav Pánek, DrSc., ředitel HÚ AV ČR, shrnul badatelské úsilí Fr. Šmahela a vyzdvihl jeho postavení v české a mezinárodní historiografii k dějinám pozdního středověku, reformace a renesance. Prof. Dr. Jiří Pešek, CSc., ředitel Institutu mezinárodních studií FSV UK, zdůraznil potřebu spolupráce českých a německých historiků nad společnými tématy, prof. Dr. Alexander Patschovsky z Univerzity v Kostnici připomněl roli husitské revoluce pro evropské politické a kulturní dějiny a poukázal na to, jaký význam má Šmahelovo dílo pro mezinárodní bádání o husitství. Dr. Thomas Krzenck z Lipska pojednal o problémech spojených s náročným překladem textu monografie Fr. Šmahela, který pak poděkoval těm, kdo jej v jeho práci podporovali.

Česká historiografie prokázala v posledním desetiletí schopnost vyjádřit se v řadě publikací k významným otázkám národních i mezinárodních dějin. Šmahelova třídílná monografie je toho nejlepším příkladem, neboť na vynikající vědecké úrovni zpracovala české pozdně středověké dějiny, které zařadila do evropského kontextu, a přispěla tak zároveň k osvětlení počátku procesu evropské reformace.

Miloslav Polívka,
Historický ústav AV ČR