Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > duben  > obsah

10 let Kardiologie na Bulovce, s. r. o.

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Jsou prostory, do nichž běžný člověk vstupuje s úctou a bázní. S tímto pocitem jsem si prohlížela nově vybudované a špičkově vybavené, ale bohužel nepoužívané operační sály v budově Kardiologie, s. r. o., na pražské Bulovce.

Jako laikovi mi připadá zcela nelogické, že takové pracoviště nelze využívat. Soucítím s pacienty, kteří nemohou být operováni a hospitalizováni v prostředí, které znají, stejně jako lékaře a sestry. Představuji si stres, násobený přechodem na jiné chirurgické pracoviště…

O Kardiologii, s. r. o., mi povídal primář MUDr. Pavel Jebavý, CSc.

Toto pracoviště bylo původně součástí AV ČR. Zdejší ústav prováděl v kardiologické části terapii a spíše aplikovaný výzkum. Pro FN Bulovku působil jako kardiologické pracoviště. Po reorganizaci Akademie věd, kdy byl tento ústav zrušen, se muselo řešit, co dál s pracovníky, přístrojovou technikou a s budovou, která zůstává i nadále majetkem AV ČR. Bulovka měla o pracoviště eminentní zájem a převzala jej včetně všech zaměstnanců. Až později se ukázalo, že původní vedení Bulovky nemá zájem o kardiologickou problematiku a zaměstnance, ale především o budovu a některé přístroje. Hrozilo, že tým odborníků bude úplně rozprášen.

Obrátili jsme se na odpovědné pracovníky AV ČR, navrhli jsme podnikatelský záměr - tehdy bylo velmi populární zavádět nestátní zdravotnická zařízení. Vstřícní a nakloněni věci tenkrát byli doc. Illnerová a Dr. Petrus, vše posvětil prof. Zahradník. Samozřejmostí byla smlouva s VZP, která hradí zdravotní výkony. Naší snahou bylo zachovat tým, využít nový RTG přístroj zakoupený ještě Akademií věd. Kardiologie na Bulovce, s. r. o., zahájila provoz 1. 7. 1993 jako společné pracoviště AV ČR. Začínalo nás pět společníků s 19 zaměstnanci.

S rozvojem kardiologické problematiky ve světě i u nás narůstaly požadavky, takže zaměstnanců máme v současné době 70. Důležitá byla i otázka, co bude dál s pacienty, které naše pracoviště vyšetří. Tehdy se Akademie věd obávala, že pacienty nebude kam poslat k operacím a pracoviště ztratí smysl své existence. Zavázali jsme se tedy, že vybudujeme kardiochirurgické pracoviště.

To jsme splnili, za pomoci úvěru bez nároku na rozpočtové prostředky jsme vybudovali kardiochirurgické sály, pooperační pokoje a lůžkové oddělení. Dostali jsme statut kardiochirurgie na úrovni zdravotního rady. Mezitím však nastal velký rozvoj kardiochirurgických pracovišť. V té době Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo regulaci lůžek a nastal paradox: máme kardiochirurgii, ale nemáme povolena kardiochirurgická lůžka. Rozpustili jsme sjednaný kardiochirurgický tým…

To zní naprosto nelogicky. Jestliže se u vás pacient podrobí vyšetření, je pro něj jistě příjemnější a přijatelnější - a asi také levnější - podstoupit v případě nutnosti chirurgický zákrok na vašem pracovišti. Tím spíš, že jste na to vybaveni. Copak by se kardiochirurgická lůžková část neuživila?

Uživila, pacienti zájem mají. Ale v rámci regulace lůžek obecně je nemáme povoleno provozovat. Regulace vychází z celostátního vysokého počtu lůžek, jedná se o všechna lůžka, interní apod. Svého času bylo kardiochirurgických lůžek málo, mezitím ale vývoj pokročil, vznikl tzv. kardiovaskulární program, jenž definuje kardiologickou péči v republice ve formě kardiocenter, která provozují vše co my plus kardiochirurgii. O to stát se kompletním kardiocentrem usilujeme nadále. Vybavení oddělení, které jsme dokončili v roce 1996, využíváme náhradně, ale mělo by sloužit původnímu záměru. Zvyšovalo by pohodlí pro pacienty, léčba by byla komplexní. Umožnilo by kombinované a mnohem složitější výkony. Také se rozvíjejí nové obory, asistovaná a robotická chirurgie a další…

Čeká váš pacient na chirurgický výkon, na nějž musí být převezen jinam?

Smlouvy máme uzavřeny tak, že pacient nečeká, a spolupracujeme velice dobře. Ale převoz působí diskomfort a zvyšuje náklady. V našem oboru také někdy nastávají situace, kdy je dobré pacienta operovat ihned nebo provést kombinované výkony - část uděláme intervenčně a část zůstane na kardiochirurga. V takových případech se plně projeví výhody spojení kardiologie a kardiochirurgie.

Při vzniku pracoviště jsme začali s angioplastikou věnčitých tepen a z původních 83 výkonů za rok jich v posledních letech děláme nejvíc v republice. Chlopenními vadami se zabýváme tradičně a od roku 1990, ještě pod hlavičkou Akademie věd, jsme zavedli nechirurgické léčení mitrální a plicní stenózy, tzv. valvuloplastiku. Valvuloplastik mitrální chlopně děláme nejvíc v republice a také z celé republiky přijímáme pacienty. Za 12 let jich bylo celostátně provedeno asi 500, z toho 360 u nás. Právě na tuto oblast bychom se chtěli zaměřit i v kardiochirurgii.

Přibývá "kardiologických pacientů" v návaznosti na diagnostické metody?

Ano, těchto pacientů přibývá. Je třeba říci, že intervenční výkony, které nahrazují aortokoronární bypass, se v ČR provádějí v počtu 1600 na milion obyvatel, což je asi polovina výkonů uskutečněných v západní Evropě. Od roku 1998 děláme tento výkon i v akutní fázi infarktu myokardu. Včasný zákrok přináší pacientům značný profit. Především těchto výkonů přibývá a v Praze jich provádíme nejvíce ze všech pracovišť.

Před dvěma a půl lety jsme zahájili zavádění kardiostimulátorů a elektrofyziologická vyšetření, což je další disciplína v kardiologii, která se v současné době ve světě nejrychleji rozvíjí. Pochopitelně inovujeme přístrojovou techniku na nejmodernější úrovni.

Stali jsme se akreditačním pracovištěm pro invazivní výkony diagnostické i terapeutické a pro elektrofyziologii, pro kardiostimulaci a jícnovou echokardiografii. Můžeme tedy vychovávat a dále školit naše lékaře i zájemce odjinud. Toto bylo dříve možné jen ve velkých fakultních nemocnicích. Probíhá zde i výuka studentů.

Kardiologie, s. r. o., se stala jedním z donátorů oslav výročí AV ČR. Proč?

Náš příspěvek považuji za samozřejmost, kterou jsme rádi splnili, protože si myslím, že AV ČR má takových možností relativně málo. AV ČR považujeme za našeho důležitého partnera.

Také stále platí, že Kardiologie, s. r. o., nabízí zaměstnancům Akademie věd ČR kardiologickou péči včetně specializovaných vyšetření.

Marina Hužvárová