Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > březen  > obsah

Proměny Vědecké rady

Na rozdíl od Akademické rady AV ČR, která je orgánem s jasně definovanými pravomocemi, jsou úkoly Vědecké rady AV ČR stanoveny relativně volně a při naplňování její činnosti se tak nechává poměrně dosti prostoru vlastní iniciativě a nápaditosti jejích členů. Jsou to zejména její předseda a místopředsedové, kdo jí vtiskává osobitou a neopakovatelnou tvář. Po vzniku Akademie věd ČR v roce 1993 si našla Vědecká rada pod vedením Bedřicha Velického své nezastupitelné místo při tvorbě mechanismu periodické evaluace pracovišť a za předsednictví Petra Harmance vstupovala s řadou někdy více, jindy méně propracovaných návrhů do diskusí o vhodné podobě akademické i celostátní vědní politiky. S nástupem Františka Šmahela do funkce předsedy Vědecké rady se okruh jejích aktivit opět výrazně posunul. Pod dynamickým vedením tohoto čelného medievisty se Vědecká rada zaměřuje stále více na vnitřní život Akademie věd, a to - pokud mohu shrnout a zobecnit dosavadní vývoj - především na posilování (a v některých případech obnovování) vertikálních vazeb mezi pracovišti a vedením Akademie.

Důležitou inovaci v tomto smyslu přinesla již snaha o pravidelný kontakt Vědecké rady AV ČR s představiteli vědeckých rad jednotlivých akademických ústavů. Záhy se pozornost začala koncentrovat na komparaci hodnostního zařazení a odměňovacích mechanismů na jednotlivých pracovištích a možnosti jejich unifikace, a to v situaci, kdy v souladu s vysokoškolským zákonem ustalo udělování státem garantovaných vědeckých hodností kandidáta a doktora věd. Poté, co poslední zasedání Akademického sněmu dalo své placet zavedení vědeckého titulu doktor věd, přistoupila Vědecké rada na svém posledním zasedání 30. ledna 2003 k tvorbě hierarchizovaného systému, jenž má zabezpečit zavedení tohoto titulu do praxe. V návaznosti na to rozšířila počet svých místopředsedů: vedle tří místopředsedů za jednotlivé vědní oblasti v ní bude působit i čtvrtý, jenž bude stát zároveň v čele komise pro zaváděný vědecký titul; do této zodpovědné funkce byl nominován Antonín Holý, tedy osobnost s bohatými zkušenostmi.

Lze si jen přát, aby množství energie, které bude třeba vložit do vybudování tohoto systému, bylo adekvátní jeho přínosu a aby se mu podařilo vtisknout dostatečně pružnou podobu vyhovující potřebám jednotlivých výzkumných pracovišť i Akademie věd jako celku. To samé je třeba vložit do vínku i další nové instituci, která se pod dohledem Vědecké rady pokouší o své první samostat-né kroky, totiž Komisi pro etiku vědecké práce.

I v jejím případě by nemělo jít o pouhé "zahušťování" vnitřního mechanismu Akademie, ale o vybudování funkčního a zodpovědného orgánu působícího v oblasti, jež je významná pro kultivaci vědecké práce a které dosud nebyla věnována adekvátní pozornost. Zahraniční zkušenosti ukazují, že instituce podobného typu mají ve vědeckém světě své oprávněné místo a mohou kromě jiného účinně vstupovat i do diskusí o možnostech společenské kontroly zneužívání výsledků vědeckých objevů.

Antonín Kostlán,
Výzkumné centrum pro dějiny vědy,
člen Vědecké rady AV ČR