Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > březen  > obsah

Ocenění

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Čestná oborová medaile Františka Palackého

Na návrh Ústavu dějin umění AV ČR předala předsedkyně AV ČR doc. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., 8.ledna 2003 Čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy ve společenských vědách prof. PhDr. Petru Wittlichovi, CSc., vysokoškolskému pedagogovi, jehož klíčovým tématem se stalo umění přelomu 19. a 20. století. Umění doby secese a symbolismu pro něj přitom představovalo model širšího historického procesu moderní emancipace umění od jeho vnějších společenských vazeb a omezení. Mezi historiky inspiroval vždy zvláště tím, že nepojímal umění jako součást určité historické doby, nýbrž hledal

v něm prvky, které prostou historickou podmíněnost přesahují. V souvislosti se zkoumáním duše moderního člověka pomocí psychoanalýzy a hlubinné psychologie pomohl uvést do české teorie výtvarného umění jistý typ kulturní antropologie. Po dlouhá léta propojoval univerzitní prostředí s akademickým a české moderní umění uváděl do evropského kontextu.

Medaile Ernsta Macha

Dne 27. ledna 2003 předala předsedkyně AV ČR doc. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., ve své pracovně v budově AV ČR na Národní třídě v Praze 1 dvě medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách: RNDr. Vladislavu Babuškovi, DrSc., a RNDr. Vladimíru Čermákovi, DrSc., oběma z Geofyzikálního ústavu AV ČR. RNDr. Vladislav Babuška, DrSc., nositel medaile Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách, spojuje geologii s fyzikou. Je významnou osobností naší i světové vědy. Zásadně ovlivnil metody výzkumu a formování současných představ o vzniku a vývoji systému kontinentální litosféry a astenosféry. Světově uznávaná je jeho průkopnická role ve výzkumu seizmické anizotropie v širokém rozsahu charakteristických dimenzí, počínaje laboratorním studiem elastické anizotropie horninových vzorků až po seizmickou anizotropii korových a plášťových struktur v kontinentálním a globálním měřítku. S kolektivem spolupracovníků rozvinul koncepci třírozměrně orientované elastické anizotropie při modelování geodynamických systémů. Zásluhou Babuškova vědeckého týmu se tato myšlenka prosadila jako jeden ze základních metodických nástrojů výzkumu struktury a dynamiky zemské litosféry. Právem se tedy v souvislosti s ní a s řadou následných regionálních studií na fundamentálních geologických strukturách Evropy, Afriky a Ameriky v odborné komunitě hovoří o "pražské škole" výzkumu kontinentální litosféry.

RNDr. Vladimír Čermák, DrSc., nositel medaile Edwarda A. Flinna III. udělované Americkou geofyzikální unií, přispěl významnou měrou k pokroku geofyziky, zejména k prohloubení znalostí o tepelné bilanci Země. V šedesátých letech 20. století stál u zrodu geotermiky u nás. Podařilo se mu vybudovat oddělení, jehož odborná úroveň byla srovnatelná s úrovní ve světě. Pod jeho odborným vedením byla mj. vypracována první mapa zemského tepelného toku Československa i celé Evropy, vypočteno rozložení hlubinných teplot v zemské kůře a tloušťka litosféry ve střední Evropě. Jeho práce o rekonstrukci minulých klimatických změn ze současných hloubkových profilů teploty měřených v hlubokých vrtech, uveřejněná počátkem 70. let, položila základ nové metody pro studium variací klimatu. Svých organizátorských schopností Vladimír Čermák skvěle využil i jako první polistopadový ředitel Geofyzikálního ústavu AV ČR i při výkonu funkcí v řadě mezinárodních vědeckých komisí a společností. Jako vědec a neúnavný organizátor mezinárodní vědecké spolupráce významně přispívá k utváření pozitivního obrazu České republiky doma a v zahraničí.

Čestný doktorát Univerzity Karlovy

Slavnostní promoce prof. Dr. med. Dr. h. c. mult. THEODORA HELLBRUGGEHO, která se konala 29. ledna 2003 ve velké aule Karolina, korunuje mnohaletou spolupráci světoznámého pediatra s mnoha českými vědci. Tento lékař-humanista se po II. světové válce mj. věnoval i dětem počatým při akci Lebensborn, jež byla zaměřena na vypěstování tzv. nadčlověka. Poznání, že děti, sice skvěle živené, ale strádající duševně a posléze i intelektově a lidsky, nikdy nemohou být šťastné, jej vedlo ke studiu problematiky psychické deprivace v kolektivních zařízeních vůbec. Prof. Hellbrugge je zakladatelem a dlouholetým ředitelem prvního Dětského centra v Mnichově, jehož odborníci chodí za postiženými pacienty přímo do rodin.

Po okupaci Československa v r. 1968 se prof. Hellbrugge ujal našich významných lékařů, kteří emigrovali z porobené vlasti (prof. Václav Vojta, prof. Hanuš Papoušek), a poskytl jim v Německu skvělé podmínky pro práci. "Teprve, až bude možno zase cestovat z Vídně do Prahy jako za Mozartových časů," říkal prý tehdy, "teprve pak se Evropa stane tím, čím odedávna byla."

V projevu ve velké aule Karolina vzpomněl řady svých přátel: prof. Švejcara, doc. Vlacha, prof. Blažka, prof. Dunovského, prof. Jandy, prof. Komárka, prof. Kouteckého a dr. Šturmy - a vyslovil naději, že nadcházející doba sjednocené Evropy bude šťastná již pro všechny děti…

Js