Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > březen  > obsah

Historická zemětřesení na starých rytinách

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Geofyzikální ústav AV ČR spolu s Katedrou geofyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy pořádají pod záštitou předsedkyně AV ČR doc. RNDr. Heleny Illnerové, DrSc., a děkana MFF UK, prof. RNDr. Ivana Netuky, DrSc., výstavu starých rytin s tématem zemětřesení. Výstava se bude konat ve dnech18. března až 20. dubna 2003 ve výstavních prostorách Karolina, Ovocný trh 3, Praha 1, denně - mimo pondělí - vždy od 10:00 do 17:30 hod. Slavnostní otevření výstavy, na kterém promluví zástupci Akademie věd ČR, Rektorátu Univerzity Karlovy a pořádajících a sponzorských institucí, se uskuteční v Karolinu 18. března v 17:00 hodin.

Vystavený soubor ojedinělých starých rytin, na nichž jsou vyobrazeny účinky dynamických seismogenních posunutí, tj. zemětřesení, představuje průsečík dlouholetých snah a úsilí vzdělané části evropského obyvatelstva (a později i ostatního světa) lépe porozumět okolní přírodě a jejím projevům. Ukazuje se, že tato stará zobrazení mají několik dimenzí. Mnohá z nich představují zdařilé umělecké kompozice, na kterých se však profesionální mistrovství a jistota v podání zobrazované situace marně pokoušejí umenšit pocity zděšení a bezmoci nad účinky nespoutaných přírodních živlů.

Na druhém okraji široké škály dovednosti, věrnosti zobrazení a vedutistického mistrovství jednotlivých kreslířů můžeme nalézt i primitivní a hrubé nákresy, které svědčí nejen o nezvládnuté technice kreslení, ale i o kreslířově nepochopení základních fyzikálních zákonitostí, včetně účinků gravitace. Ne-umělá zobrazení měst ruinovaných silným zemětřesením vytvořená v první půli 16. století o tom podávají neomylná svědectví.

Předložené kompozice pečlivému pozorovateli dovolují zkoumat vývoj a pokrok hned ve dvou příbuzných rovinách: Je to jednak neustále s časem rostoucí kvalita použitých zobrazovacích technik, počínajíc hrubou - a detail nepostihující - technikou dřevořezu, přes jemnější zobrazování mědirytem a mědileptem, až k téměř fotograficky detailní technice ocelorytu. S tímto pokrokem se zároveň stále více uplatňovaly principy správného perspektivního vidění.

Především však ale vystavené obrazy neomylně svědčí o neustálém pokroku v lidském porozumění neživé přírodě a jejím projevům. Ta nejstarší zobrazení ještě vycházela z čistě náboženské interpretace zobrazovaných přírodních jevů chápaných jakožto Boží hněv či Boží odplata za hřích atd. Později byl již tento pohled revidován a hledala se přirozená a přírodní vysvětlení. Zajímavé je, že to byl právě jezuita Athanasius Kircher, který v 17. století prosazoval tento sekulární směr. Rané "přírodní" interpretace však vycházely často z pouhých spekulací, takže se obvykle zcela rozcházely s realitou. V případě již zmíněného A. Kirchera sehrály jeho mylné výmysly kontraproduktivní roli, protože - vzhledem k velkému vědeckému kreditu A. Kirchera - platily jeho fantazie a spekulace za neomylné téměř sto let.

Teprve Lisabonské (1755) a Kalabrijské (1783) zemětřesení vnesla do vývoje věd o Zemi svěží vzduch. Byli to zejména francouzští osvícenci, kteří navrhli, obhájili a potvrdili správnost nového přístupu a postupu při studiu přírodních jevů: sběr dat, jejich klasifikace a analýzu cestou hledání závislostí a souvislostí mezi nimi a hledání konečných odpovědí správnou interpretací těchto závislostí. Na těchto principech byla postavena tzv. makroseismologie (také makroseismika) založená na údajích pozorovatelů. Trvalo však ještě více než sto let, než byly vynalezeny a široce využívány seismometry, přístroje na "měření" zemětřesení. Ale to už by byl příběh 20. století.

Vraťme se však ke starým rytinám ještě i z třetího úhlu pohledu. Jejich význam i hodnota spočívá v neposlední řadě i v tom, že mnohé z nich přinášejí cenná makroseismická data o jednotlivých zemětřeseních, umožňující doplnění či upřesnění seismicitních map či stupně seismického rizika zkoumané oblasti. Z těchto důvodů projevili o soubor historických obrazů zemětřesení zájem seismologové ze Švýcarska a Itálie, což iniciovalo sestavení dvou knížek.

Zájem o tato zobrazení v USA vedl - formou udělení Fulbrightova stipendia - k doplnění souboru evropských rytin o zobrazení z amerického kontinentu. V rámci následného tříletého česko- -amerického projektu (1997-2000) byl celý soubor rytin zpřístupněn na internetu pod adresou www.eerc.berkeley.edu/kozak.

V září - listopadu 2001 byla v prostorách Muzea pro historii a umění ve Ventuře (Kalifornie) uspořádána výstava pražských rytin zemětřesení, která se setkala s velkým zájmem veřejnosti. Současná výstava v Karolinu zpřístupní tuto výstavu i Pražanům.

Jan Kozák,
Geofyzikální ústav AV ČR