Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > únor  > obsah

O reflexi občanské společnosti a politické veřejnosti

Koncept demokracie je známý a zároveň neznámý. Téměř každý člověk má přibližnou představu o tom, co znamená, ale při bližším zkoumání se snadno odhalí, že nabízené odpovědi, zejména ve vztahu k české politické realitě, jsou zpravidla velmi parciální. Před několika lety se uplynutí desetiletého procesu demokratizace v českých zemích zdálo být symbolickým zlomem, který by mohl vést k hlubší reflexi tohoto procesu. Chystaný vstup České republiky do Evropské unie však i přes již provedené analýzy vytyčil trochu vzdálenější časovou hranici. Teprve její překročení se v současné době v mnoha kruzích považuje za dovršení demokratizačního úsilí, kterým Česká republika získá analogickou míru demokratických garancí, jež jsou běžné v západoevropských zemích. Jedná se však nikoli jen o zavedení demokratických institucí, ale také o postupnou krystalizaci životaschopné občanské společnosti a politické veřejnosti, tedy instancí, které jsou nezbytnou podmínkou fungování těchto institucí.

Pohlédneme-li do minulosti, můžeme v průběhu osmnáctého století např. v anglickém či francouzském prostředí pozorovat utváření kritické diskutující veřejnosti. Nejsou to už jen učenci, kteří se dostávají k četbě většího množství textů, ale také měšťané. Malé čtenářské publikum se proměňuje v postupně sílící komunikativní veřejnost. Důležité je, že v prostoru dobrovolných a svobodných čtenářských spolků, knihoven, čítáren apod. se tato veřejnost vyznačuje rovnými vztahy mezi svými členy. Charakter těchto vztahů má své konsekvence ve stále více využívaném demokratizačním potenciálu politické rovnoprávnosti občanů v ustavující se demokraticky orien-tované společnosti. Politizace společenského života směřuje k transformaci literární kritické veřejnosti ve veřejnost politickou a demokraticky smýšlející.

V době, kdy se v rámci občanské společnosti začala produkce a směna zboží prostřednictvím liberalizace trhu vymaňovat ze sevření hierarchicky pojatého státu, stala se politická veřejnost klíčovým faktorem politického uspořádání. Tato časová koincidence umožnila utváření situace, v níž účastníci politické veřejnosti hrají roli zprostředkujícího prvku mezi sférami občanské společnosti a státu. Tak dochází nejen k diferenciaci soukromé a veřejné sféry v moderním smyslu, ale také ke zviditelnění sporů dosud vytěsňovaných do soukromí. Politické panství se začíná podřizovat demokratickému rozměru veřejnosti, jež do sebe postupně začleňuje širší, dříve exkludované skupiny obyvatelstva a jejich oprávněné nároky na spravedlnost. Nejedná se však o jednosměrnou cestu rozvoje. Je třeba se zmínit také o instrumentálních imperativech nahodilé expanze trhu, byrokratického státu a masové komunikace, které do jisté míry vedou k degenerativní transformaci politické veřejnosti ve skupenství podobné mase izolovaně recipujících konzumentů. Systémová kolonizace životního světa občanů ústí v nemalém rozsahu do fragmentace společnosti. Částečná proměna demokratizační cesty slibně se rozvíjející veřejné sféry v dálnici předem vymezených spotřebitelských voleb členů masové společnosti se však vyznačuje stále narůstající ambivalentní komplexností, jejíž výklad by vyžadoval obsáhlejší diskuzi.

Necelý týden poté, co se loni v listopadu pozornost nejen české veřejnosti upínala k událostem provázejícím summit NATO v Praze, se v hlavní budově Akademie věd ČR jedna takováto diskuze konala prostřednictvím dvoudenní konference na téma "demokracie, veřejnost a občanská společnost" (27.-28. 11. 2002). Setkání se uskutečnilo jako společná, interdisciplinární aktivita oddělení morální a politické filozofie Filozofického ústavu AV ČR a dvou kateder Filozofické fakulty UK, politologie a socio-logie. Svými přednáškami však přispěli také hosté z dalších míst, z univerzity Masarykovy, J. E. Purkyně, Ostravské či New York University Prague. Přibližně polovina příspěvků se věnovala teorii demokracie a druhá polovina rozborům praktických otázek, zejména se zaměřením na český kontext.

Konference, jejímž cílem bylo přiblížit zdánlivě samozřejmé téma demokracie ve vztahu k veřejnosti a občanské společnosti, je součástí širšího projektu "demokracie v procesech globalizace a europeizace", který zastřešuje zmíněné oddělení morální a politické filozofie. V minulém roce se analyzoval vztah mezi demokracií a globalizací, letos se zpracovává téma demokracie obecně, se zaměřením na veřejnost a občanskou společnost, a v příštím roce, před uvažovaným vstupem ČR do Evropské unie, bude předmětem rozboru vztah mezi demokracií a europei-zací. Zatímco procesy globalizace a europeizace mají různé stránky, výzkumný projekt se koncentruje především na teoretickou kritiku antidemokratizačních tendencí a na potenciál demokratizace, včetně možnosti jeho využití a podpory. Významným prvkem projektu je každoroční uspořádání dvou konferencí, jedné listopadové s účastí českých badatelů a další, která se po dobu jednoho týdne koná vždy v květnu, s účastí mnoha odborníků z více než 20 zemí. Na závěr snad lze říci, že reflexe demokracie není nějakým přídavným prvkem demokracie, skutečná demokracie je totiž na reflexi sebe sama jakožto reflexi míry demokratičnosti demokratického zřízení existenčně závislá.

PhDr. Marek Hrubec, PhD.,
Filozofický ústav AV ČR a Filozofická fakulta UK