Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > únor  > obsah

Na prahu EU

Obrázek k článku 

Předpokládaný vstup České republiky do Evropské unie nepochybně přinese řadu změn do našeho každodenního života i do naší práce. Mnozí do něho vkládají velká očekávání, jiní se trochu obávají neznámého. Akademický bulletin chce proto mapovat názory našich předních odborníků na to, co může členství v Unii znamenat pro českou vědu a pro naše vědce. Proto několika z nich položil následující otázku:
Co by si měla česká věda vzít s sebou do Evropské unie a co by naopak měla nechat před jejími branami?
Odpovědi budeme na našich stránkách postupně uveřejňovat.

Jak vidí naše úkoly a perspektivy předsedkyně Akademie věd ČR doc. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.?

Česká věda by si měla vzít do EU vysokou aktivitu při zapojování se do výzkumných projektů a programů Evropské komise; excelenci na poli vědy, aby se výzkumníci ze států EU přetahovali o účast pracovníků z ČR v jimi koordinovaných projektech a čeští koordinátoři projektů aby museli naopak odmítat veliký převis výzkumníků z EU; soudržnost na poli národním, aby se české týmy z různých organizací ucházely o výzkumné projekty Evropské komise společně; znalost podávání žádostí o projekty Evropské komise, aby návrhy vyhovovaly bruselským kritériím a zdůrazňovaly kromě vědecké hodnoty též požadovaná další hlediska; kancelářské šotky doma, kteří by žádosti o výzkumné projekty za české výzkumníky vyplňovali; šotky v Bruselu, kteří by návrhy z ČR doporučovali; ale zejména touhu dělat výzkum na skutečné mezinárodní úrovni, abychom se mohli stát sebevědomým členem Evropského výzkumného prostoru a abychom nejezdili jenom my na vyučenou do světa, ale svět aby také jezdil na vyučenou k nám. Před branami EU by pak česká věda měla nechat domněnku, že věda, výzkum a vývoj je jen to, co napodobuje výzkumné programy Evropské komise. Každá země má své tradice, své zlaté nebo alespoň stříbrné žíly ve výzkumu, které musí podporovat. A také - o některé oblasti věd, např. o výzkum našeho národního kulturního dědictví - se nám nikdo jiný než my nepostará.

Co očekává předchůdce docentky Illnerové, prof. Ing. Rudolf Zahradník, DrSc.?

Menší země, pokud nepatří k hospodářským silákům, většinou nedokážou poskytnout badatelům stejně vynikající vybavení a podmínky, jaké poskytují silné země. A tu se nabízí možnost, máme-li hrát dobrou úlohu mezi zdatnými, vyrazit na cestu s tím, že budeme dávat významné pozice jedincům (týmům), jejichž síla je především v originalitě myšlení (tedy nikoli jen ve velmi nákladném vybavení) a ve způsobilosti realizovat neotřelé ideje dostatečně rychle. Dále si vezměme s sebou tradiční schopnost improvizace založenou na šíři a hloubce znalostí, jakož i na zručnosti. Konečně vezměme s sebou kolegiálnost a spolehlivost v partnerských, výzkumných vztazích.

Doma nechme tu část sebevědomí, jež není podložena kvalifikací, zdatností a pracovitostí. Doma zanechme též hašteřivost, nesnášenlivost a žabomyší vojny. (Ostatně i doma bychom měli potírat tyto ošklivosti.)

oli