Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > únor  > obsah

Česká společnost pro biochemii a molekulární biologii

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Česká společnost pro biochemii a molekulární biologii (ČSBMB) vznikla v roce 1993 po rozdělení Československé společnosti biochemické na část slovenskou a českou. Společnost má v současnosti 600 členů, kteří se rekrutují z ústavů Akademie věd ČR, vysokých škol, výzkumných ústavů a firemních pracovišť.
Tak jako jiné vědecké společnosti má i ČSBMB právě pro svůj meziinstitucionální charakter nezastupitelné místo v naší vědě. Reprezentuje naše biochemiky ve Federaci evropských biochemických společností (FEBS) a přes FEBS je členem Mezinárodní unie biochemie a molekulární biologie (IUBMB).

Prvním předsedou Československé společnosti biochemické se při jejím založení v roce 1955 stal František Šorm, ředitel Chemického ústavu a tajemník ČSAV. Vědeckým sekretářem byl Jaroslav Hořejší z Fakulty všeobecného lékařství UK. Hořejší později převzal předsednictví. Vědeckým sekretářem v té době byl Karel Slavík, blízký Hořejšího spolupracovník. V roce 1970 se předsedou stal Jan Škoda z Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV a vědeckým sekretářem Jiří Kraml z lékařské fakulty UK. Všichni tito odborníci se mimořádně zasloužili o rozvoj biochemie u nás a o významný přínos Československé biochemické společnosti k tomuto rozvoji. V roce 1990 byl předsedou zvolen Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Současným vědeckým sekretářem je Tomáš Zima z 1. lékařské fakulty UK.

Československá společnost biochemická byla nejprve součástí společnosti J. E. Purkyně a byla hodně orientována na lékařskou biochemii. V roce 1955 přešla většina vědeckých společností včetně Československé společnosti biochemické pod ČSAV. Po politických změnách v roce 1989 se vědecké společnosti osamostatnily, většina jich má nyní formu občanských sdružení, která jsou sjednocena v Radě vědeckých společností. Ta dostává na činnost společností (nedostatečné) dotace ze státního rozpočtu. Jak uvedeno shora, v roce 1993 se Československá společnost biochemická rozdělila na Českou společnost pro biochemii a molekulární biologii (ČSBMB) a Slovenskou společnost pro biochemii a molekulární biologii (SSBMB).

Po roce 1989 se otevřely dokořán dveře mezinárodní spolupráci a skončila ostudná izolace naší vědy od výzkumu v zahraničí. To mělo vliv i na činnost a postavení ČSBMB. Do té doby bylo hlavním posláním Společnosti umožnit setkávání biochemiků zejména na domácích akcích, například specializovaných seminářích a zejména na Biochemických sjezdech (Dnech). Ty se konaly s několika výjimkami každoročně. Dnes se běžně jezdí na mezinárodní kongresy a konference a zdálo se, že potřeba častých národních sjezdů poklesla. Proto se Společnost rozhodla konat sjezdy každý druhý rok, a to společně se Slovenskou společností pro biochemii a molekulární biologii. V organizaci sjezdů se se slovenskými kolegy střídáme, takže v českých zemích se sjezd koná každý čtvrtý rok. Po prvotním poklesu zájmu o tato setkávání se zájem neočekávaně zvyšuje, takže poslední dva sjezdy, v roce 2000 v Praze a v roce 2002 v Tatrách, měly rekordní účast: přes 500 biochemiků. Společnost proto uvažuje o obnovení každoročních sjezdů. Ač národní, sjezdy mají zahraniční účastníky a jednacími jazyky jsou angličtina, čeština a slovenština. Stále více kolegů, zejména mladých, přednáší anglicky. Proměnila se i vědecká náplň sjezdů. Hojně jsou například obsazovány sekce molekulárně-biologické a biotechnologické. Zvyšuje se i zájem firem o prezentaci výrobků.

Sjezdy zůstávají nejdůležitější, ale zdaleka ne jedinou činností Společnosti. Společnost vydává třikrát až čtyřikrát ročně Bulletin s aktuálními informacemi a odbornými články. Při příležitosti sjezdů uděluje ČSBMB cenu za nejlepší soubor publikací v období od posledního udělení ceny (tedy v podstatě vždy za období dvou let). Od roku 2000 nese tato cena jméno Josefa Václava Koštíře, významného pedagoga Univerzity Karlovy a jednoho ze zakladatelů moderní české a slovenské biochemie. Cena je dotována firmou BioTech. Je potěšitelné, že cenu zpravidla získávají mladí kolegové.

Důležitou součástí činnosti Společnosti je pořádání specializovaných sympozií a konferencí, dnes zpravidla mezinárodních nebo s mezinárodní účastí. Významná byla výroční konference členů prestižní Evropské molekulárně-biologické organizace (EMBO) v roce 1999. Velmi se osvědčilo pořádat akce společně s jiným zainteresovaným subjektem. Jsou to například celodenní metodické semináře firem, často s demonstracemi přístrojů. Každoročně spolupořádáme semináře s firmami BioTech a Sigma-Aldrich, nově i praktický kurz s firmou KRD.

Vědecké konference spolupořádá Společnost s různými vědeckými institucemi. S Ústavem biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha to byly v posledních letech mezinárodní konference, a to dvě o bioremediacích (s podporou NATO) a dále konference Retrovirus Assembly a Agrifood Antibody. S VŠCHT, s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství jsme uspořádali metodický seminář o geneticky modifikovaných organismech. S Ústavem ekologie krajiny AV ČR to bylo metodické sympozium věnované magnetickým separacím. S Biologickou fakultou Jihočeské university v Českých Budějovicích to byla již čtyři sympozia Buňky. S 1. lékařskou fakultou UK jsme pořádali sympozium o alkoholismu a alkoholové závislosti (se Všeobecnou fakultní nemocnicí).

S Lékařskou fakultou UK v Plzni pořádala Společnost konferenci o volných radikálech. Velmi významná je konference mladých chemiků a biochemiků, kterou Společnost každoročně pořádá společně s Chemickou společností a s firmou Sigma-Aldrich, která celou akci spolufinancuje.

ČSBMB má několik specializovaných sekcí, například sekci peptidů, xenobiotik, a několik komisí, například komisi názvoslovnou a pedagogickou. Ty pořádají vlastní akce, například symposium věnované výuce biochemie na lékařských fakultách.

ČSBMB je žádána o posudky a doporučení při žádostech o podpory a stipendia, například o stipendia FEBS. Tato doporučení lze dát pouze biochemikům, kteří jsou členy Společnosti alespoň rok. FEBS například bez takového doporučení stipendium neudělí. Proto je důležité, aby se do Společnosti hlásili již studenti v posledním ročníku magisterského studia. To se vcelku daří a věková struktura společnosti se v posledních letech snižuje.

Členům Společnosti, kteří se mimořádně zasloužili o její rozvoj, bývá udělováno čestné členství. Čestní členové zpravidla plní důležitou povinnost skrutátorů při tajných korespondenčních volbách členů výboru ČSBMB. V současnosti má Společnost dva čestné členy, profesory Jiřího Kramla a Jana Škodu.

O ČSBMB je možno se informovat na internetové adrese csbmb.img.cas.cz

Václav Pačes,
předseda společnosti