Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > prosinec  > obsah

Týden vědy a techniky 2003

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Ve dnech 3.–9. listopadu 2003 Akademie věd ČR opět pořádala Týden vědy a techniky, který byl poprvé koordinován s Evropským týdnem vědy. Spolupořadateli byly Grantová agentura ČR, Krátký film Praha a. s., Britská rada, Velvyslanectví Francouzské republiky a nově také Americké vědecké informační středisko, o. p. s. Sponzorem Týdne vědy a techniky 2003 bylo Řízení letového provozu České republiky, s. p., a mediálním partnerem Český rozhlas 1-Radiožurnál.

Týden vědy a techniky je každoročně vyvrcholením popularizační činnosti Akademie věd ČR. Proto všechny pořadatele a spolupořadatele samozřejmě mimořádně zajímá, jakou odezvu našly naplánované akce v řadách studentů i široké veřejnosti, co se líbilo a co nikoli, jaké formy přiblížení vědy veřejnosti zvolit. Letos byl úspěch nepopiratelný. Jen do budovy Akademie věd na Národní třídě v Praze letos přišlo na dva tisíce lidí, převážně studentů! Kolem 1500 zájemců přilákaly přednášky či besedy u kulatého stolu, téměř 500 interaktivní program Britské rady Poznejte náš Supergenostroj! Další – mezi nimi dokonce studenti a pedagogové až z Gymnázia Přerov – přijeli, i když věděli, že z kapacitních důvodů se už do přednáškových sálů nevejdou; chtěli si však alespoň prohlédnout doprovodné výstavy. Asi nejpovzbudivější je, že zájemci – z velké části středoškoláci – pocházeli nejen z Prahy a blízkého okolí, např. z gymnázií v Říčanech, Brandýse nad Labem nebo Benešově, ale i ze vzdálenějších končin republiky. Přijeli studenti a pedagogové například i z Bíliny, Nymburka, Sedlčan, Loun, Kadaně, Poličky, Liberce, Hořovic a dalších měst. Dokonce bylo nutno některé školy žádající o rezervaci míst odmítnout, protože přednášky, o něž měly zájem, byly už do posledního místečka vyhrazeny těm, kdo se ozvali dřív. Škoda, že sály nelze nafouknout… Na některých přednáškách by nepropadlo ani příslovečné pírko, studenti byli ochotni stát nebo sedět na zemi, jen aby mohli zůstat. A otázky, které vědcům ještě dlouho po skončení přednášek kladli, prozrazovaly, jak nečekaně hluboké znalosti mnozí středoškoláci mají. Právě tento nefalšovaný zájem je pro vědce asi největším povzbuzením a jistě i nadějí, že jednou budou mít šikovné následovníky.

Týden vědy a techniky 2003 odstartovala v pondělí 3. listopadu přednáška prof. RNDr. Václava Pačesa, DrSc., ředitele Ústavu molekulární genetiky AV ČR, nazvaná Genomika: Co dělá člověka člověkem?

Odpoledne odborníci, novináři a další hosté diskutovali u kulatého stolu na tolik aktuální téma Ženy ve vědě. Diskusi zahajovala – a s ní oficiálně i celý Týden vědy a techniky 2003 – předsedkyně AV ČR doc. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., která je sama zřetelným důkazem, že žena-badatelka může dosáhnout i velmi vysokých met. Není to však vůbec snadné, jak zdůrazňovaly i další účastnice diskuse. Byly mezi nimi ředitelka Mikrobiologického ústavu AV ČR prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., a prom. fyz. Milada Glogarová, CSc., zástupkyně ředitele a vedoucí sekce fyziky kondenzovaných látek z Fyzikálního ústavu AV ČR. O situaci v Británii v tomto ohledu hovořila Dr. Jan Peters, členka britské Royal Society, vedoucí odboru britské vlády "Věda, technika a technologie pro ženy". Odborníci, kteří se zabývají přímo problematikou uplatnění žen ve vědě a ve společnosti vůbec, včetně doc. RNDr. Soni Štrbáňové, CSc., z Výzkumného centra pro dějiny vědy, společného pracoviště AV ČR a UK, Mgr. Marcely Linkové ze Sociologického ústavu AV ČR a Petra Pavlíka, PhD., z Centra pro Gender Studies Katedry sociální práce FF UK nastiňovali odpovědi na otázky, nakolik se daří v české společnosti bořit tradiční představy o roli mužů a žen, jakou roli hraje výchova odmalička, zda se samy ženy rozhodují dát přednost rodině před kariérou atd.

Úterý 4. listopadu patřilo Astronomii včera, dnes a zítra, již velmi poutavě představil prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc., ředitel Astronomického ústavu AV ČR – a byl by potřeboval nejméně další hodinu, aby mohl odpovědět na všechny dotazy. Doc. RNDr. František Marec, CSc., z Entomologického ústavu AV ČR poté prozradil pozorným posluchačům mnoho zajímavého na téma Chromozomy a jejich telomery aneb Co Dolly nevěděla v přednášce, která se konala ve spolupráci s Grantovou agenturou ČR. Následující mezinárodní diskusní kulatý stůl Odliv mozků, evropská integrace... a co dál?! se zabýval palčivým problémem, který netrápí jen Českou republiku, ale v podstatě celou Evropu i řadu neevropských zemí: co dělat, aby nadaní vědci neodcházeli natrvalo do ciziny. Aby sice šli "na zkušenou", ale vraceli se zpět domů. Mladí čeští i zahraniční odborníci hovořili o svých projektech i o zkušenostech ze studia i odborné práce v jiných zemích. Porovnávali podmínky pracovní, ekonomické, ale i dostupnost odborné literatury. Další hosté se zamýšleli i nad tím, proč vědce přitahují zejména Spojené státy… O své zkušenosti a názory se podělili se všemi přítomnými například RNDr. Marek Jindra, CSc., z Entomologického ústavu AV ČR, RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc., ze Sociologického ústavu AV ČR, Michael Londesborough, PhD., z Ústavu anorganické chemie AV ČR, Carole Pommois, PhD., z Přírodovědecké fakulty UK, Ing. Alexander Shick, CSc., z Fyzikálního ústavu AV ČR, RNDr. Marek Šinkora, PhD., z Mikrobiologického ústavu AV ČR, Mgr. Jolana Turečková, PhD., z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, ale také dr. Ing. Dominique Le Masne, atašé pro vědu a technologii velvyslanectví Francouzské republiky a Mark A. Canning, 1. tajemník velvyslanectví USA.

Studenti, zájemci z řad široké veřejnosti i odborníci se tentokrát v rámci Týdne vědy a techniky vydali i mimo půdu Akademie věd a naplnili v podvečer 4. listopadu Sladkovského sál Obecního domu v Praze, aby si poslechli veřejnou přednášku Mozek – fakta a naděje. Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v ní hovořila o nejnovějších poznatcích výzkumu mozku, o mechanismech jeho funkcí i o léčbě mozkových onemocnění. Přednášku sponzorovala Evropská aliance DANA pro výzkum mozku neboli European Dana Alliance for the Brain. (Je to stejná aliance, která koordinuje každoroční Evropský týden mozku, na americkém kontinentě Týden mozku koordinuje Dana Alliance for Brain Initiatives. V rámci uvedené akce pořádané v mnoha zemích světa se každý rok v březnu setkávají odborníci, aby informovali širokou veřejnost o nových objevech a trendech ve zkoumání mozku, o pokroku v oblasti neurověd i léčby mozkových onemocnění. K Evropskému týdnu mozku se Česká republika prostřednictvím Ústavu experimentální medicíny AV ČR a České společnosti pro neurovědy připojila letos již popáté.)

"Nejnabitějším" dnem z celého Týdne vědy a techniky 2003 v budově AV ČR na Národní třídě v Praze byla středa 5. listopadu. Člověka až mrazilo v zádech při pohledu na nezmenšující se proud zájemců dychtivých vyslechnout alespoň některou ze série přednášek: ať už to bylo Klonování – genové manipulace, které přiblížil doc. MUDr. Jiří Forejt, DrSc., z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, nebo Biotechnologie živočichů, genetické modifikace doc. Ing. Jaroslava Petra, DrSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze 10-Uhříněvsi či Molekulární genetika stárnutí a lidské reprodukce, jak ji prezentoval doc. MUDr. Milan Macek st., DrSc., z Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN Motol. Neméně zajímavá byla přednáška prof. RNDr. Blanky Říhové, DrSc., ředitelky Mikrobiologického ústavu AV ČR, Nejnovější vědecké poznatky v boji proti rakovině – směrovaná chemoterapeutika. Páteční odpoledne měl vyhrazeno prof. RNDr. Ivan Raška, DrSc., z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, který dychtivé posluchače seznamoval s Funkční organizací buněčného jádra.

Celý čtvrtek a páteční dopoledne patřily v budově AV ČR na Národní třídě interaktivnímu programu – fiktivnímu televiznímu pořadu nazvanému Poznejte náš Supergenostroj (Meet the Mighty Gene Machine), který připravila Britská rada. Pořad se v celkem šesti představeních u nás dosud netradiční formou snažil vtáhnout co nejvíce mladých lidí do diskuse o tom, kdo by měl znát naši genetickou informaci: My sami? Rodina? Zaměstnavatel? Vláda? Komu a čemu by měla sloužit znalost genetického kódu jednotlivce? Studenti česky i anglicky odpovídali například na otázky, zda by podle svého genetického profilu volili nejvhodnější šampon, krém na akné, prášek proti bolesti nebo léky na srdce. Nebo jestli by chtěli jako rodiče využít genetického profilu svého budoucího dítěte ke zjištění pohlaví, duševní poruchy, barvosleposti či cystické fibrózy?

Reakce studentů byly různé – někteří se s chutí zapojili do děje, na jiných bylo patrno, že nejsou na takovýto způsob diskuse či argumentace zvyklí a reagují s lehkými rozpaky. Nicméně jejich hodnocení bylo nakonec z převážné většiny příznivé, jak ukázaly dotazníky, které po skončení představení studenti pro Britskou radu vyplňovali. Podle hodnotící zprávy Britské rady dotazníky ukázaly, že 17 % mladých lidí se akce velmi líbila, 45 % se líbila, 25 % nemělo jednoznačný názor, 7 % se nelíbila a 6 % se velmi nelíbila.

Týden vědy a techniky 2003 opět prokázal, že zájem veřejnosti a zejména studentů o populárně naučné akce je obrovský – a čísla prozrazují, že stále roste. Velkou pozornost věnovaly Týdnu vědy a techniky také sdělovací prostředky.

JANA OLIVOVÁ



POČET NÁVŠTĚVNÍKŮ TÝDNE VĚDY A TECHNIKY 2003

Hlavní budova AV ČR, Národní 3, Praha 1:celkem 2091
- přednášky1 396
- kulaté stoly95
- interaktivní představení "Supergenostroj"490
- samostatné promítání filmu110
Dny otevřených dveří jednotlivých ústavů AV ČR:celkem 7397
Nejnavštěvovanější pracoviště:
- Astronomický ústav, Ondřejov729
- Ústav přístrojové techniky, Brno546
- Fyzikální ústav, Praha526
- Ústav molekulární genetiky, Praha437
- Ústav fyziky plazmatu, Praha345
- Ústav experimentální medicíny, Praha307