Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > prosinec  > obsah

Otevřená historie

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Čeští historici, archiváři, učitelé dějepisu i četní, ať již stávající či potenciální, badatelé nejen z řad odborníků, ale i širší veřejnosti mají v poslední době řadu důvodů k nespokojenosti a obavám do budoucna. Jsou jimi jednak návrh nového zákona o archivnictví a spisové službě, jednak snahy o redukci výuky dějepisu na základních i středních školách. Jejich realizace by měla závažné důsledky pro fungování archivů, možnost zkoumání minulosti i samo utváření a rozvoj historického vědomí v zemi.

Vládní návrh nového archivního zákona, který je připravován již delší dobu, a právě v říjnu letošního roku se dostal na pořad jednání Poslanecké sněmovny, vyvolává již od počátečních příprav mnoho výhrad z řad archivářů i dalších odborníků. Námitky je možno vznést jak ke změnám v postavení archivů (které by ztratily svou kulturně historickou dimenzi a byly degradovány na druhořadou úroveň), tak k eliminaci odborného řídícího orgánu v podobě Vědecké archivní rady. Ta sdružuje přední osobnosti z oboru archivnictví a představuje odbornou protiváhu úředního odboru Archivní správy Ministerstva vnitra. řada dalších změn a ustanovení (které mnohdy představují krok zpět) vyvolává nesouhlas z hlediska historiků a nejširší veřejnosti zejména proto, že na základě zákona hrozí omezení historického bádání. Podle některých ustanovení návrhu nového zákona by nebylo možno bádat v materiálech týkajících se soukromých osob, pokud by s tím nevyslovili souhlas. Navíc by povinnost získat si daný souhlas neměl badatel, ale příslušný archiv, což by představovalo značnou zátěž pro pracovníky archivů na úkor odborného zpracování archiválií, které by tak nemohly být zpřístupňovány. V praxi by to znamenalo nemožnost zkoumat materiály např. k době okupace či komunistické totality. To by mohlo přinést negativní důsledky i na mezinárodním fóru, protože o nemalou část archivních fondů především k dějinám 20. století se z vědecko-politických důvodů zajímají také zahraniční badatelé.

Druhý problém se týká výuky dějepisu na základních i středních školách. Zavedení nových rámcově vzdělávacích programů do škol, které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR připravuje v pozitivní snaze zrušit rigidní osnovy a přiblížit žákům problémy v jejich propojenosti, by ve svých důsledcích mohlo vést ke zrušení dějepisu jako samostatného předmětu na základních a středních školách. Dosud jen za nacistické okupace a v některých fázích komunistické totality u nás podléhal výklad dějin politickým zájmům. V praxi by tyto přístupy nejen otevřely prostor neodborné výuce, ale v krátkém čase by také mohly přivodit destrukci dějepisných oborů a ohrozit i výuku a výchovu odborně i pedagogicky zdatných učitelů dějepisu. Následně by se tyto skutečnosti projevily v proměně obecného historického vědomí s mnoha dalšími nedozírnými důsledky v přístupu nejen k minulosti, ale i jejím pozůstatkům v podobě nejrůznějších památek apod.

Tyto zdánlivě možná příliš pesimistické prognózy vedly výbor Sdružení historiků České republiky – Historického klubu 1872, aby spolu se zástupci dalších organizací a díky Tiskovému odboru AV ČR uspořádal tiskovou konferenci Otevřená historie, která se konala dne 14. října 2003 v prostorách Akademie věd ČR. Vedle zástupců SH ČR se jí zúčastnili představitelé Asociace učitelů dějepisu a České archivní společnosti, předseda Vědecké archivní rady a zástupci Historického ústavu AV ČR a Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Celou konferenci moderoval a do problematiky uvedl prof. PhDr. Jiří Pešek, CSc., předseda Sdružení historiků ČR (IMS FSV UK), dále promluvili prof. PhDr. Petr Čornej, CSc. (Pedagogická fakulta UK), dr. Helena Mandelová (předsedkyně Asociace učitelů dějepisu), předseda Vědecké archivní rady doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. (ředitel Archivu hl. města Prahy), kteří detailně přiblížili uvedené problémy. V následné diskusi odpovídali na otázky novinářů i další přítomní – zástupce ředitele HÚ AV ČR PhDr. Miloslav Polívka, CSc., zástupce ředitele ÚSD AV ČR PhDr. Jiří Pernes, Dr., předseda České archivní společnosti PhDr. Daniel Doležal, PhD. (Státní okresní archiv Příbram), člen výboru ASUD Mgr. Jan Kvirenc (Gymnázium Budějovická) a jednatelka SH ČR a členka výboru ČAS PhDr. Marie Ryantová, CSc. (Národní muzeum v Praze, Historický ústav Jihočeské univerzity). Tisková konference vzbudila nemalý zájem novinářů, kteří se nejen dostavili v poměrně hojném počtu, ale vznesli i řadu dotazů a zejména o příslušných problémech informovali v médiích, jak na stránkách hlavních deníků (Lidové noviny, MF Dnes, Právo), tak v televizi a rozhlase, a vyvolali tím další diskuse. V současné době se oba problémy, tj. jak otázka návrhu archivního zákona, tak otázka výuky dějepisu, nadále projednávají a na podporu požadavků SH ČR se koná petiční akce Petice 17. listopadu, která získala značnou odezvu především v řadách učitelů dějepisu, ale i dalších odborníků.

MARIE RYANTOVÁ