Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > prosinec  > obsah

Nušlova cena za rok 2003 pro Josipa Kleczka

Obrázek k článku 

Letos se v pořadí již pátým novodobým "nušlistou", jak dr. Jiří Grygar vtipně pojmenovává laureáty nejvyššího ocenění České astronomické společnosti, stal doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. (nar. 1923 v Jugoslávii) z Astronomického ústavu Akademie věd České

Cena Františka Nušla je určena těm vědcům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS prof. Františku Nušlovi (1867–1951) a její udělování bylo po mnohaleté přestávce obnoveno v roce 1999.

Letošní laureát Nušlovy ceny se o rozvoj astronomie, stejně tak jako jeho předchůdci, nezasloužil jen v národním měřítku, v jeho případě lze doslova hovořit o světové proslulosti. Těžiště úspěchu Josipa Kleczka spočívá zejména ve třech oblastech jeho vědecké činnosti.

První je výzkum Slunce a vztahů mezi Sluncem a Zemí. Již počátkem 60. let minulého století Josip Kleczek zavedl objektivní míru mohutnosti erupcí a na jejich základě sestavil katalog erupční činnosti Slunce, který byl hojně citován dlouhou řadu let. Světový ohlas vzbudila také jeho práce z roku 1964, kdy na observatoři Sacramento Peak v USA objevil, že plazma vtéká do smyčkových protuberancí z chromosféry, na rozdíl od tehdejší představy, že protuberance kondenzují z koróny.

Druhou oblastí, ve které přínos Josipa Klezcka dalece přesahuje hranice kontinentů, je jeho pedagogická činnost. Je zakladatelem Mezinárodní školy pro mladé astronomy při Mezinárodní astronomické unii a UNESCO. Tuto školu dlouhých dvacet let řídil a v rámci ní přednášel po celém světě. Díky jeho nebývalému úsilí se zasloužil o vznik prvních generací vědeckých pracovníků v několika rozvojových zemích.

Třetí významnou oblast jeho vědecké práce tvoří výkladové a překladové slovníky, kde též dosáhl neobyčejných výsledků. Jeho astronomický šestijazyčný překladový slovník dodnes patří k dílům, která bychom jen stěží hledali v jiných vědeckých oborech.

Josip Klezcek se kromě své odborné práce zaměřil také na často opomíjenou popularizaci vědy. Je autorem řady populárně-naučných knih, z nichž některé byly vydány v deseti zemích světa. Velký ohlas vzbudila jeho poslední práce – Velká encyklopedie vesmíru (Academia 2002), za kterou obdržel v loňském roce cenu Littera astronomica.

Dlužno říci, že objem práce, který doposud Josip Kleczek na poli královské vědy odvedl, je skutečně obsáhlý. Je proto pro nás všechny radostí, že jsme mohli jménem České astronomické společnosti udělením této ceny 10. září 2003 doc. Kleczkovi vyjádřit veliký dík a uznání za jeho přínos o rozvoj astronomie.

Ing. ŠTĚPÁN KOVÁŘ,
předseda České astronomické společnosti