Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > prosinec  > obsah

Medaile Esact pro Františka Fraňka

Evropská společnost pro technologii živočišných buněk ESACT udělila RNDr. Františku Fraňkovi, DrSc., z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, medaili za dlouhodobý přínos v daném oboru, zejména za vývoj bezproteinových médií a studium apoptózy živočišných buněk v kultuře. Podle doktora Fraňka se technologie živočišných buněk vyčlenila ze studií tkáňových kultur a zkoumá, jak vyrobit léčebné proteiny, které nedovede vyrobit mikrob. Tento obor nyní podle jeho slov prožívá podobný rozvoj jako výroba antibiotik po 2. světové válce a v průmyslově nejvyspělejších zemích se rozjíždí výroba ve velkém měřítku.
Pro Akademický bulletin vysvětlil:

Proto se prohlubují studie, jak vyrobit léčebné proteiny vytvářené živočišnými buňkami v kulturách umisťovaných v reaktorech o objemu mnoha tisíc litrů. Takže už jde o skutečný průmysl a dá se počítat s tím, že v blízkých letech budou k dispozici tuny léčebných přípravků vyrobených tímto způsobem.

Můžete uvést jeden nebo dva příklady takových léčebných proteinů, které se už takto vyrábějí?

Nejtypičtějším příkladem jsou interferony a léčebné protilátky, tedy imunoglobuliny s určitou aktivitou. Na tom pracujeme i u nás, ovšem nejpokročilejší technologie kombinuje kultivaci produkčních živočišných buněk s tím, že živočišné buňky obměňuje, vnáší do nich lidské geny, takže potom zvířecí buňka v reaktoru vlastně vyrábí lidský protein, který u pacientů nevyvolává žádné nepříznivé reakce jako cizorodý materiál.

V čem konkrétně spočíval váš přínos, za který jste obdržel medaili?

My se zatím specializujeme na myší hybridomy. To jsou hybridní buňky vzniklé spojením myší nádorové buňky, která hybridu dává vlastnost permanentního růstu a množení, a přirozeného myšího lymfocytu, který tvoří určitou protilátku s určitou specifičností. Myší protilátky stále slouží a budou sloužit pro účely diagnostické. Pro účely léčebné je ovšem třeba vyrábět proteiny lidské. A právě na modelu myších hybridomů, které vyrábějí myší protilátky, můžeme studovat základní zákonitosti, jak ovlivňovat růst těchto buněk a produkci požadovaného proteinu v podmínkách, které připravujeme vlastně pro technologické měřítko. Právě na tomto poli jsme u nás v laboratoři došli k určitým prioritním poznatkům, zejména jak v těchto buňkách působí signály spojené s programovanou buněčnou smrtí, která omezuje rozvoj kultur. Našli jsme způsoby, jak signály vedoucí k programovanému odumírání kompenzovat, takže kultury narůstají do daleko větší hustoty a produkují několikanásobně více produktu, než když se s touto metodou začínalo.

JANA OLIVOVÁ