Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > prosinec  > obsah

Jihočeské centrum biologie

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Podíváte-li se do slovníku na heslo České Budějovice, dozvíte se o jihočeské metropoli ležící na soutoku Malše s Vltavou již od roku 1265 jako královské město mimo jiné, že je sídlem Jihočeské univerzity. Nedozvíte se však již, co se tady všechno děje v Jihočeském biologickém centru, kde v kraji rybníků byly založeny ústavy Akademie věd ČR, Entomologický, Parazitologický, Hydrobiologický, Ústav molekulární biologie rostlin, Ústav ekologie krajiny a Ústav půdní biologie.
Později zde vznikla i Biologická fakulta Jihočeské univerzity.

O "symbióze" Entomologického ústavu AV ČR a Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích hovoříme s ředitelem ústavu doc. RNDr. Janem Šulou, CSc., se zástupcem ředitele a vedoucím oddělení genetiky prof. RNDr. Františkem Marcem, CSc., s RNDr. Františkem Weydou, CSc., prof. RNDr. Františkem Sehnalem, CSc., a s prof. RNDr. Zdeňkem Brandlem, CSc., děkanem Jihočeské univerzity.

"Jsme spokojeni, vzájemné soužití vyhovuje oběma stranám," říká prof. František Marec. "Kdyby Biologická fakulta nemohla umístit své studenty v ústavech Akademie, těžko by zadávala a financovala diplomové práce zejména v experimentálních oborech. Studenti jsou navíc raději v laboratořích než na přednáškách. Pravda ovšem je, že k nám přicházejí lidé nekomerčního typu, kteří mají o obor hluboký zájem."

Velmi příjemné je, že ústavy AV ČR se v Českých Budějovicích a širokém okolí těší velké vážnosti. Z Prahy je do biologicky zajímavých oblastí daleko, původní projekt s umístěním centra výzkumu do krásné krajiny – málo osídlené a pro biology ideální – přímo počítal. "Jsme-li dobří, svět nás bere bez ohledu na adresu, na níž sídlíme," podotýká prof. Marec. "Biologická fakulta JU je fakultou ústavů AV ČR začleněnou do svazku Jihočeské univerzity," pokračuje prof. RNDr. Zdeněk Brandl, CSc., děkan Jihočeské univerzity. "Byla zřízena 8. listopadu 1991 a většina jejích přednášejících pochází původně z ústavů Akademie věd ČR. Partnerství je vzájemně výhodné. Bez tohoto partnerství z nutnosti, bez dvou stovek učitelů na zlomek úvazku z řad pracovníků Akademie, by nemohla existovat kvalitní fakulta, která má svým počtem studentů nárok na necelých padesát "přepočtených" celých učitelů – a naopak: my lidé z ústavů Akademie v Českých Budějovicích bychom museli založit vlastní fakultu pro několik stovek diplomantů a doktorandů, kteří s námi bádají na našich projektech a publikují s námi společné výsledky. Díky daleko pružnější administraci grantů v AV ČR žádají jednotliví řešitelé o grant raději prostřednictvím Akademie než fakulty. A výsledek? Například v roce 2002 jsme zaznamenali 130 publikací v mezinárodních časopisech s autorskými kolektivy složenými ze studentů fakulty a učitelů z AV ČR."

"Jsme nespokojeni s nedůstojným přístupem státu k zahraničním spolupracovníkům. Je velice obtížné je legálně přijmout, ať už jde o doktorandy z rozvojových zemí nebo třeba Japonska," shodují se aktéři rozhovoru.

"Myšlenka propojit ústavy a fakultu v Jihočeské biologické centrum vznikla těsně po roce 1989," vysvětluje ředitel ústavu doc. Jan Šula. "Lidé, kteří cestovali ven, viděli, jak dobře fungují modely základního výzkumu při vysokých školách, jak se vědci zároveň věnují výchově svých nástupců, doktorandů. Americký model ústavů základního výzkumu a spojení s mládeží je vynikající. V současnosti je řada ústavů propojena s Biologickou fakultou i personálně. Původně na ni přešla řada starších pracovníků, dnes naopak přicházejí hlavně mladí vědečtí pracovníci." Na Biologické fakultě přednáší 16 vědeckých pracovníků z ústavu; jsou vedoucími kateder, jeden je proděkanem, jeden členem Akademického sněmu, další jsou zastoupeni ve Vědecké radě BF, ve Vědecké radě JU, tři předsedají oborovým radám doktorských studií. Lidé i instituce mají k sobě blízko. Entomologický ústav AV ČR se podílí i na vědecké výchově. Společně s Biologickou fakultou získal akreditace pro obory entomologie, ekologie, fyziologie a imunologie, pro obor molekulární a buněčná biologie a pro genetiku.

"Náš ústav již deset let spolupracuje s Mezinárodní agenturou pro jadernou energii (IAEA) ve Vídni", ujímá se slova prof. F. Marec. "Mimo zajišťování bezpečnosti jaderných elektráren má vypracovány i programy biologické a na pomoc rozvojovým zemím. My jsme zapojeni do programu, který se zabývá novými metodami regulace některých klíčových hmyzích škůdců, využívajícími ionizační záření. Na projekty fungující již řadu let dostáváme jednak finanční podporu od IAEA, momentálně asi 0,5 mil. Kč ročně, jednak IAEA finančně podporuje účast našich vědců na některých zahraničních konferencích a mezinárodních kurzech. Kromě toho hradí pobyt mladých vědců zejména z rozvojových zemí na našem školícím pracovišti."

Prostřednictvím projektů mají studenti zajištěnu mezinárodní spolupráci. Například laboratoř doc. Žurovce z Entomologického ústavu funguje v Českých Budějovicích a zároveň na Kalifornské univerzitě. Každý rok se z ústavu a z fakulty vystřídají 3–4 studenti a tráví v Kalifornii až půl roku, polovinu výzkumu tedy dělají v Americe. Do ústavu se vracejí mladí lidé, zasvěcení badatelé, kteří ovládají úžasné metody, mají obrovský rozhled a zkušenosti. Umí bezvadně anglicky – a všechno zvládnou už během studia!

Jen málo zemí na světě se může pochlubit výzkumnou základnou, jako má ENTÚ AV ČR v Papui-Nové Guinei. Založil ji pracovník ústavu doc. Vojtěch Novotný a je podporována a financována částečně jednak z ústavu, jednak z grantových projektů české grantové agentury. Zahraničí poskytuje pouze peníze na projekty. Pravidelně na Papuu-Novou Guineu jezdí na půlroční stáže studenti už magisterského studia a doktorandi. Je o ně takový zájem, že se na ně vypisuje konkurs. Stanici využívají i zahraniční pracovníci, z Holandska, Anglie, z Ameriky.

Českobudějovičtí entomologové jsou světoví, dokazují konkrétní vědecké výsledky dosažené v rámci mezinárodní spolupráce, např.: ve spolupráci s korejským Národním ústavem pro entomologii (Natl. Inst. Insect Science, RDA) bylo determinováno na 38 000 preparátů mšic a mšicomarů Korejského poloostrova. Výsledky byly koncem roku 2002 oficiálně předány zástupcům Korejské republiky. Výsledky mezinárodního výzkumu tropického deštného pralesa na Nové Guinei byly shrnuty v publikacích V. Novotného a spolupracovníků, mimo jiné v Nature. Ve spolupráci s univerzitou v Taichungu byly zpracovány jepice Taiwanu. Spolupráce s National Institute of Genetics v Japonsku vedla k objasnění funkce nového transkripčního koaktivátoru a jaderného receptoru a spolupráce s Kalifornskou univerzitou v Irvine k objevu nového typu růstových faktorů. Matematické modelování ekologických vztahů s pracovišti ve Francii a USA a výzkum interakcí mezi hostitelskou rostlinou a sviluškou chmelovou s pracovištěm v Holandsku vyústily v několik společných publikací. Ve spolupráci s muzeem v Bolzanu byly zpracovány bejlomorky (Diptera, Cecidomyiidae) jižního Tyrolska.

"Chybí třetí generace," odpovídá na otázku "Co děláte pro to, abyste našli následníky?" neúnavný popularizátor vědy RNDr. František Weyda, CSc. "Snažíme se popularizovat vědu mezi nejširší veřejností, jak jen lze, ale jsme přetíženi. Chybí nám třetí generace, lidé, kteří se už tak intenzivně nevěnují výzkumu, ale mohou dál předávat zkušenosti, mohou s vědeckými výsledky seznamovat veřejnost. Na některých zahraničních univerzitách pracují skupiny odpovědné za propagaci. Objíždějí střední školy, dělají informační nástěnky, natáčejí populárně vědecké videopořady – a jsou to také vědečtí pracovníci. Mají vzdělání a znalosti, dokáží od svých kolegů přesně přejímat informace a daří se jim zaujmout a motivovat mladé lidi pro konkrétní studium. Ze středoškoláků pak vyrostou lidé, kteří jednou budou rozhodovat na radnicích nebo ve firmách, odkud přichází v zahraničí velká část prostředků na vědu. My tady za stávající situace musíme zvládnout všechno: výzkum, granty, spolupráci..."

"Prezentací každého ústavu Akademie věd směrem k veřejnosti jsou také Dny otevřených dveří, které se konaly v rámci Týdne vědy a techniky 2003. I letos o ně byl velký zájem", doplnil František Weyda, který měl celou akci tradičně na starosti.

"V pátek 7. listopadu přišlo na 160 účastníků, především středoškoláků a jejich učitelů. V sobotu byl zájem daleko menší, a tak pro příští rok asi změníme strategii, akce bude jen ve všední dny, zato prodloužená do večerních hodin. Kuriozitou se stala mateřská školka z okolí ústavu, která se hlásila. Dohodli jsme se na jiném termínu, abychom se dětem mohli věnovat samostatně. Kdoví zda pro některé z nich nebude pohled 'na broučka' v mikroskopu prvotním impulsem směrem k vědě...?"

Jihočeské biologické centrum v Českých Budějovicích možná lze na mapě docela snadno přehlédnout. Zasvěcení lidé z nejrůznějších koutů světa však o něm vědí.

MARINA HUŽVÁROVÁ a IRENA WEBROVÁ