Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > prosinec  > obsah

Akademie věd ČR udělila medaile

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Do galerie významných osobností vědy, které byly oceněny medailemi udělovanými Akademií věd České republiky, přibyla další jména a Akademický bulletin se snaží čtenářům většinu z oceněných osobností na svých stránkách průběžně představovat.

Čestnou oborovou medaili J. Heyrovského za zásluhy v chemických vědách předala prof. René Lafontovi, Dr., z Université Pierre et Marie Curie dne 15. 9. 2003 předsedkyně AV ČR doc. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.

Pamětní medaili Jana Patočky převzal dne 6. 10. 2003 prof. RNDr. Pavel Blažka, CSc.

Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy převzal dne 6. 10. 2003 prof. RNDr. Zdeněk Veselovský, DrSc.
Převzali ji z rukou místopředsedy AV ČR RNDr. Jiřího Velemínského, DrSc., u příležitosti životního jubilea.

Čestné oborové medaile F. Palackého za zásluhy ve společenských vědách převzali prof. zw. dr. hab. Jan Seredyka z Katedry dějin parlamentarismu Opolské university a prof. Dr. Marceli Kosman z Poznaně (Polsko) dne 9. 10. 2003 z rukou předsedkyně AV ČR doc. RNDr. Heleny Illnerové, DrSc.
Prof. Dr. Jan Seredyka patří mezi přední polské historiky. Má velmi blízko k české historiografii. Jednak výzkumem témat z dějin Slezska, jednak spoluprací v oblasti dějin parlamentarismu a dějin politické a právní kultury. Nedocenitelné zásluhy si však prof. Seredyka získal především svým úsilím o propojení polského a českého výzkumu dějin parlamentarismu.
Prof. Marceli Kosman patří mezi nejvýznamnější představitele současné polské historiografie. Je mezinárodně vysoce respektovaným znalcem kulturních, politických a náboženských dějin středovýchodní Evropy se zvláštním zaměřením na dějiny reformace a protireformace, vývoj historiografie a proměny obrazu starší minulosti v novodobé literatuře.

Čestné oborové medaile F. Palackého za zásluhy ve společenských vědách převzali prof. Dr. Detlef Brandes (Heinrich-Heine-Universitat Dusseldorf, SRN) a prof. Dr. Hans Lemberg (Marburg, SRN) dne 23. 10. 2003 z rukou předsedkyně AV ČR doc. RNDr. Heleny Illnerové, DrSc.
Prof. Detlef Brandes je autorem řady významných vědeckých prací zabývajících se problematikou druhé světové války. Těžiště jeho práce však spočívá v oblasti českých soudobých dějin. Prof. Brandes se významně meritorně i organizačně angažuje v rámci Česko-německé komise historiků založené roku 1990. Od roku 1993 je obětavým správcem i externím lektorem dlouhodobého programu DAAD pro založení a rozvoj German studies v České republice.
Hans Lemberg patří ke klíčovým osobnostem německé bohemistiky, kterou po desetiletí ovlivňuje jako badatel, vysokoškolský pedagog, představitel čelných mimouniverzitních pracovišť a vědeckých komisí. Zásadně přispěl k pravdivému a kritickému zkoumání českých dějin v širokých mezinárodních souvislostech a zprostředkování výsledků těchto výzkumů české i německé společnosti. Zdaleka nejvýznamnější je však jeho dlouhodobá a úspěšná snaha odbourávat nacionální zášti, předsudky a stereotypy jak věcnou dějepiseckou argumentací, tak zprostředkující prací v bilaterálních projektech.

Čestnou oborovou medaili G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách za svou celoživotní činnost obdržela 17. 10. 2003 prof. RNDr. Milena Rychnovská, DrSc., průkopnice české rostlinné ekologie.
Prof. M. Rychnovská vedla v letech 1955–1985 Ekologické oddělení Botanického ústavu ČSAV v Brně. Svými pracemi podstatně přispěla ke kauzalitě ve fytogeografii zjišťované na základě ekofyziologických parametrů jednotlivých druhů. Byla významným zástupcem ekosystémového přístupu u nás, řídila projekt o lučních ekosystémech v rámci Mezinárodního biologického programu a programu Člověk a biosféra. Její učebnice a příručky ovlivnily celou generaci pracovníků, a bylo by jich jistě více, kdyby nebyla prof. Rychnovská nedobrovolně penzionována a posléze zaměstnána v Bratislavě. Po roce 1989 nastoupila na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde byla v r. 1992 jmenována profesorkou. V letech 1991–94 vedla katedru ekologie a životního prostředí a pracovala v poradním sboru federálního a českého ministra životního prostředí.

Čestná oborová medaile G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách byla dne 7. 11. 2003 předána Ing. Miroslavu Kamínkovi, CSc., z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Ocenění převzal z rukou místopředsedy AV ČR RNDr. Jiřího Velemínského, DrSc.
Ing. Kamínek je vědec světového významu v oboru rostlinné fyziologie a biochemie, zejména v oblasti hormonálních regulací u rostlin. Jeho hlavním odborným zájmem jsou fyziologické účinky a metabolismus rostlinných hormonů typu cytokininů. Je autorem asi 130 původních vědeckých prací a dvou patentů.

Čestné oborové medaile G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách předala prof. MUDr. Jiřímu Bartekovi, DrSc., a MVDr. Jiřímu Lukášovi, CSc. (Department of Cell Cycle and Cancer, Institute of Cancer Biology, Danish Cancer Society, Dánsko) dne 24. 11. 2003 předsedkyně AV ČR doc. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.
Medaile byla udělena jako vyjádření jejich špičkových výsledků v oblasti výzkumu buněčného cyklu a molekulárních organizmů nádorové transformace, kde oba vědci dlouhodobě představují absolutní světovou špičku. Jejich laboratoř soustavně spolupracuje s českými významnými výzkumnými pracovišti v Praze, Brně a Olomouci a zkušenosti v ní získala řada českých studentů. Prof. Bartek je v posledních dvaceti letech pravděpodobně vůbec nejcitovanějším badatelem českého původu.

Zlatou medaili Johanna Gregora Mendela obdržel 26. 9. 2003 prof. Thomas A. Miller z Kalifornské univerzity v Riverside. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil i velvyslanec USA v Praze, pan Craig R. Stapleton.
Prof. Miller obdržel medaili za schopnost spojovat základní výzkum v oboru fyziologie hmyzu s praktickými otázkami ochrany rostlin. Během své kariéry se zabýval problematikou diapauzy hmyzu a jejího významu pro boj s hmyzími škůdci, fyziologickou regulací činnosti hmyzího srdce a využitím těchto znalostí pro objasnění působení insekticidů, biochemickými mechanizmy rezistence hmyzu k insekticidům, a v poslední době geneticky modifikovanými organizmy. V posledních létech vytvořil dvě nové koncepce využití transgenních organizmů v ochraně rostlin. Intenzivně se pracuje na přípravě podmíněně sterilních kmenů významného škůdce bavlny, motýla Pectinophora gossypiella, které by měly být vypouštěny do přírody místo současně používaných jedinců sterilizovaných ozářením (vypouštění motýli se páří s divokou populací, nemají však potomstvo a tím celková hustota populace škůdce klesá). Ve stadiu počáteční rozpracovanosti je idea využít mikroorganizmy žijící v těle hmyzu pro regulaci přenosu rostlinných patogenů, v konkrétním případě bakterie přenášené zavlečeným druhem křísa a způsobujícím tzv. Pierceovu chorobu, která začíná nebezpečně decimovat kalifornské vinice.
Práce prof. Millera velkou měrou přispěla k aplikacím vědeckých výsledků v moderním zemědělství, zejména k uvážené aplikaci pesticidů a geneticky modifikovaných plodin. Současný výzkum transgenního hmyzu a symbiontů otevírá další možnosti v nekončícím boji se škůdci a nemocemi plodin. Je potěšitelné, že prof. Miller vysoce hodnotí kvalitu entomologického výzkumu v České republice a na svém pracovišti rád přijímá české stážisty.

Medaili Za zásluhy převzal od prezidenta republiky 28. 10. 2003 prorektor pro vědu a výzkum a člen Vědecké rady AV ČR prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc.

RED