Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > prosinec  > obsah

50 let Fyzikálního ústavu AV ČR

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Významná jubilea obvykle provází nostalgie a dojetí, vzpomínání na dobré i špatné, na úspěchy i nezdary. Jsou časem k ohlédnutí i k pohledu kupředu. Nejinak tomu bylo při oslavách 50. výročí Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Na slavnostním shromáždění v prostorách Novoměstské radnice v Praze 2 ani na přátelském setkání pracovníků ústavu ve vile Lanna se samozřejmě nedalo nevzpomínat na začátky i na další rozvoj české fyziky. Současně byli oceněni alespoň někteří z těch, kteří k němu výrazně přispěli: Čestná oborová medaile E. Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách byla předána RNDr. Vladimíru Dvořákovi, DrSc., vědeckému pracovníkovi Fyzikálního ústavu AV ČR, a čestná medaile De scientia et humanitate optime meritis profesoru RNDr. Ing. Janu Taucovi, DrSc., z Brown University v USA, který objevil fotovoltaický jev v polovodičích. Dosavadní úspěchy i plány do budoucna byly hlavní náplní vědeckého semináře v přednáškovém sále na pracovišti Slovanka 8. října 2003.

Základy dnešního Fyzikálního ústavu AV ČR byly položeny už brzy po 2. světové válce, když se v roce 1946 začal budovat Ústav pro atomovou fyziku při České akademii věd a umění, z něhož 1. ledna 1953 vznikla Laboratoř pro nukleární fyziku. Ta se k 1. 1. 1954 sloučila s Laboratoří pro experimentální a teoretickou fyziku ČSAV, založenou o rok dříve. Vytvořily tak první Fyzikální ústav ČSAV. Ten pak procházel dalšími změnami a peripetiemi. Dnes je jeho součástí například i někdejší Ústav fyziky pevných látek ČSAV, který byl až do roku 1979 samostatný: počátky jeho předchůdců se ovšem datují až do 20. let minulého století k Výzkumným laboratořím Škodových závodů a k pozdějšímu Ústavu technické fyziky. Ten byl jedním ze sedmi zakládajících ústavů Československé akademie věd a je nejstarší částí dnešního ústavu. Od prvopočátků, kdy badatelé pracovali roztroušeni po všech koutech Prahy s přístroji vyrobenými doslova na koleně, se Fyzikální ústav změnil ve vysoce moderní pracoviště, jehož vědci spolupracují s nejvýznamnějšími evropskými a světovými laboratořemi, včetně například Evropského centra pro jaderný výzkum – CERN – u Ženevy.

Zástupkyně ředitele FZÚ prom. fyz. Milada Glogarová, CSc., v rozhovoru pro Akademický bulletin zdůraznila: "Naše mezinárodní spolupráce je velice bohatá, a to i na individuální úrovni, kdy naše laboratoře navštěvují zahraniční kolegové a naopak naši fyzici jezdí pracovat do zahraničí na kratší i dlouhodobé pobyty. Jednak předvedou, co umí, co se naučili zde, jednak se tam naučí novým technologiím, přijdou na nové nápady a po návratu domů zde nové směry rozvíjejí. Během zahraničních pobytů naváží i kontakty, které se pak využijí při realizaci společných projektů. Ať už jde o různé projekty začleněné do evropských struktur, jak tomu bylo např. u 5. rámcového programu EU, nebo o dvoustranné projekty s Japonskem, USA a dalšími zeměmi. Existují nejrůznější projekty tohoto druhu, které vždy začínají u osobních kontaktů."

Dnes je Fyzikální ústav největším ústavem Akademie věd ČR. To jen dotvrzuje, jak zásadním způsobem změnila fyzika za posledních 50 let život každého z nás a jak zásadní roli hraje v dnešním světě plném technických vymožeností, o nichž se zakladatelům ústavu asi ani nesnilo. Moderní obory fyziky zkoumají mikrosvět elementárních částic i makrosvět galaxií, hledají nové materiály a otevírají brány do nové oblasti nanotechnologií. Na ploše tohoto článku není možné ani zhruba postihnout všechny směry výzkumu a projekty, jimž se dnes Fyzikální ústav AV ČR věnuje, připomeňme proto velice stručně alespoň některé z nich. Jak Akademickému bulletinu řekl ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Ing. Karel Jungwirth, DrSc., Sekce elementárních částic se podílí na významných experimentech na velkých urychlovačích částic především v už zmiňovaném CERN u Ženevy (o účasti českých odborníků na experimentu ATLAS na nově budovaném urychlovači LHC v CERN psal AB nedávno), ve FERMILAB u Chicaga nebo v DESY v Hamburku. Odborníci Fyzikálního ústavu se účastní i mezinárodního projektu Observatoř Pierra Augera, která bude zkoumat kosmické záření o velmi vysokých energiích. Důležitý pro jejich práci je přístup na velké synchrotrony, ať už v Grenoblu nebo v Terstu, či spolupráce s Langevinovým ústavem v Grenoblu, kde se zkoumá vliv extrémně silných magnetických polí. "Na druhé straně máme nejmladší Sekci výkonových systémů. Především je tu laser PALS a jeho přinejmenším v Evropě nejmodernější interakční komora. Kromě toho budujeme novou laboratoř – laserový systém SOFIA –, která má udělat další kvalitativní skok do oblasti takových výkonů, kdy ve světelném shluku tenčím než list papíru působí tak gigantické síly, že elektrony urychlené na relativistické rychlosti ztěžknou a mezi těžkými částicemi mohou probíhat jaderné reakce. To jsou zařízení, kde se naopak odborníci ze zahraničí, a to zdaleka ne jen z Evropy, ucházejí o experimentální čas u nás. A jsou to vědci i z těch největších laboratoří. V 6. rámcovém programu EU se nám podařilo uspět s projektem celoevropského laserového výzkumného konsorcia 17 laboratoří ze 16 zemí LASERLAB EUROPE. My tam hrajeme významnou roli také proto, že máme unikátní experimentální zařízení. Evropská unie totiž přišla s myšlenkou vytvořit Evropský výzkumný prostor (ERA) a bude investovat jenom tam, kde se bude koncentrovat lidský, finanční i přístrojový potenciál. O to více je potřeba modernizovat naše stávající laboratoře a budovat nové, nejlépe asi ve spolupráci s vysokými školami, například v projektech typu Výzkumných center. Pokud nebudeme mít odpovídající přístrojové vybavení, nestáhneme sem z Evropy lidi ani peníze, naopak je budeme ztrácet," upozorňuje ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Karel Jungwirth.

Jak prozrazují podrobně zpracované internetové stránky Fyzikálního ústavu AV ČR, jeho Sekce výkonových systémů využívá, mimo jiné, zde vyvinutý XUV laser s největší zářivostí na světě, který posloužil například Francouzům k interferometrickému studiu supravodivých povrchů v silných elektrických polích. Činnost v Sekci optiky se ubírá zejména k výzkumu kvantové statistiky nelineárních optických jevů a dále k přípravě a výzkumu tenkých vrstev. Odborníci ze Sekce fyziky pevných látek významně přispěli ke světovému rozvoji amorfních polovodičů. Dnes studují pomocí unikátních metod neobvyklé vlastnosti nízkorozměrných nanosystémů, ale zabývají se také magnetoelastickými jevy, kolosální magnetorezistencí a vysokoteplotní supravodivostí. Sekce fyziky kondenzovaných látek přispěla k rozvoji poznání například v oblasti studia jevů v magneticky uspořádaných látkách, feroelektrických kapalných krystalů a feromagnetické rezonance. V poslední době se bádání soustřeďuje mimo jiné na amorfní, nanostrukturní a supravodivé systémy.

Nový rozměr dala činnosti Fyzikálního ústavu nejen jeho výzkumná centra úspěšného programu MŠMT, ale i společné laboratoře FZÚ, dalších ústavů AV ČR, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci. Nicméně i Fyzikální ústav AV ČR se musí potýkat s problémy, které brzdí dosažení plánovaných cílů. Jaké největší překážky vidí ředitel FZÚ Ing. Karel Jungwirth, DrSc.?

"Zdá se mi někdy, že byrokratizace, snaha ohlídat byrokratickými formami, aby nebylo zneužíváno peněz daňových poplatníků – a my pracujeme především za peníze daňových poplatníků –, se obrací ve svůj neprospěch, odebírá tolik času kvalifikovaným lidem, že by zde bylo třeba trochu více důvěry. Kontrola být musí, ale měla by být efektivní, podle výsledků. A věda potřebuje určitý čas. Roční plánování státních rozpočtů a podobně není přirozená perioda pro vědecké bádání. Proto je tak úspěšný Program MŠMT "Výzkumná centra", protože nabídl perspektivu 4 a půl roku. Samozřejmě, že v pololetí se požadovaly průběžné kontrolní zprávy, na konci každého roku byla důkladná oponentura dosažených výsledků, ale nemuselo se psát tolik drobných grantů a dělat tolik zbytečné administrativní práce."

JANA OLIVOVÁ