Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > listopad  > obsah

Slunce středem pozornosti

Ústav fyziky atmosféry (ÚFA) AV ČR uspořádal 15.-18. 9. 2003 ve své budově v Praze na Spořilově 3. IAGA-ICMA workshop "Solar Activity Forcing of the Middle Atmosphere" za účasti téměř 50 odborníků z Evropy, Asie, Severní Ameriky a Jižní Ameriky. Bylo předneseno celkem 45 referátů, z toho 19 pozvaných přehledových referátů a 4 postery.

Referáty se zabývaly problematikou variability slunečního záření a kosmického počasí, jejich dopadů na troposféru, stratosféru včetně ozonu, mezosféru, dolní termosféru a dolní ionosféru (referáty o dopadech na systém atmosféra-ionosféra byly hlavním tématem workshopu), a problematikou vlivu sluneční aktivity na určování dlouhodobých trendů způsobených skleníkovým efektem. Obsahovaly jak experimenty a analýzy údajů dlouhodobých pozorování, tak práce teoretické a výsledky modelových simulací. Recenzované referáty (ty, které projdou recenzí) budou publikovány ve speciálním čísle předního mezinárodního časopisu Journal of Atmospheric and Solar-Terrestrial Physics.

Workshop podal přehled stavu poznání v oblasti vlivu sluneční aktivity na systém atmosféra-ionosféra a přinesl celou řadu nových poznatků. Mimo jiné se ukázalo, že pro správné ocenění efektu 11letého slunečního cyklu na stratosféru a troposféru je potřeba rozdělit data i v létě podle fáze kvazi-dvouleté oscilace (QBO) - při východní fázi QBO je efekt daleko silnější než při západní fázi. Podstatnou roli v ochlazení evropského klimatu během Maunderova minima sluneční aktivity hrály změny fází severoatlantické a arktické oscilace. V efektu sluneční aktivity na troposféru hraje podstatnou roli efekt nepřímý přes modulaci dynamiky a vztahu stratosféra-troposféra. Velkou roli v dlouhodobé variabilitě ozonu na středních šířkách v Evropě hraje variabilita teploty na hladině 50 hPa. Ve vlivu kosmického záření na klima a počasí hraje zřejmě podstatnou roli jeho vliv na tvorbu nukleačních jader v mracích a přítomnost či nepřítomnost aerosolů vulkanického původu v atmosféře. Přítomnost planetárních vln významně zesiluje citlivost stratosféry na variabilitu slunečního ultrafialového záření a intenzity gravitačních vln. Při geomagnetických bouřích byl pozorován značný nárůst teploty na výškách 90-100 km. V měřených větrech v oblasti mezopauzy jsou velké longitudinální rozdíly.

Zahraniční účastníci vysoce hodnotili jak odbornou úroveň workshopu, tak jeho neformální a přátelskou atmosféru. Předsedou programového výboru i organizačního výboru byl RNDr. Jan Laštovička, DrSc., od kterého lze získat podrobnější informace na adrese jla@ufa.cas.cz.

JAN LAŠTOVIČKA,
Ústav fyziky atmosféry AV ČR