Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > listopad  > obsah

Rumunská akademie věd uvažuje o evropské integraci a společném jazyce

Ve dnech 2.-5. října 2003 pořádala Rumunská akademie věd ve spolupráci s Transylvánskou univerzitou v Brašově mezinárodní seminář "Penser l’Europe" - "Think up Europe", jehož cílem bylo zamyslet se nad budoucím vývojem Evropy, nad nespornými výhodami společného jazyka, ale i nad péčí o zachování kulturní specifičnosti jednotlivých zemí a péčí o tradiční kulturní hodnoty. Hlavním tématem byla možnost vzájemného porozumění, respektu a tolerance, zachování starých a hledání nových forem komunikace.
Na organizaci konference se podílelo rovněž UNESCO, Francouzský institut mezinárodních vztahů a několik dalších francouzských kulturních institucí; tím byl dán dominantní zájem semináře o hodnoty frankofonního světa. Předseda rumunské vlády, prof. Adrian Nastase, zaslal semináři své poselství a s referátem vystoupil rumunský ministr kultury, prof. Razvan Theodorescu, člen Rumunské akademie věd. Závažnost konference byla zvýrazněna přítomností velvyslanců Francie, Alžírska, Belgie, Brazílie a Turecka, kteří se rovněž vyjadřovali k představám o budoucí integraci, a protože na pořadu semináře bylo i ekumenické téma vztahů církve k evropské integraci, nechyběli ani představitelé církve ortodoxní, řecko- a římskokatolické.

Hlavním tématem semináře však byly přece jen otázky komunikace ve světě vědeckém a kulturním, k nimž se vyjadřovali zástupci akademií a univerzit několika evropských zemí. Z České republiky se jej zúčastnili prof. Ladislav Tondl s referátem o nezbytnosti dialogu mezi vědou a společností a autorka těchto řádků s referátem o vědeckých jazycích a mezikulturní vědecké komunikaci. Rektor Transylvánské univerzity prof. Sergiu Chiriacescu, člen Rumunské akademie věd, hovořil o kompatibilitě vědecké terminologie, zástupci rumunských lingvistických pracovišť o mezinárodním jazykovém atlasu a dalších jazykovědných aktivitách své země. Rektor italského kulturního institutu v Neapoli charakterizoval člověka v masové společnosti a varoval před tím, aby nikoli člověk, ale materiál se stal mírou všech věcí, ředitelka rumunského etnografického ústavu hovořila o pochopení současné společnosti prostřednictvím folkloru (včetně nově se rozvíjejících žánrů v současných elektronických médiích) a náboženství.

Tradiční frankofonní orientace rumunské intelektuální a kulturní elity se střídala s nově nastupující orientací angloamerickou, hovořilo se francouzsky a anglicky. Dialog probíhal bez jakýchkoli disonancí a řešení budoucího poměru francouzštiny a angličtiny v jednotlivých vědních odvětvích bylo jen naznačeno (vzhledem k obsazení konference ovšem nezazněly hlasy a nároky německy mluvících vědců). Je samozřejmé, že v různých oborech se situace vyvíjí různými směry a nestejnou rychlostí: v přírodních vědách není pochyb o tom, že onou "lingua franca", o níž se na konferenci o evropské integraci tolik hovořilo, je angličtina, zatímco některé společenskovědní obory mohou ještě nějakou dobu zvažovat, k jakému jazyku a intelektuálnímu stylu se přikloní. V tomto dojmu mohli účastníci konference setrvat právě proto, že se sešli pod patronací Rumunské akademie věd, jejíž prezident, prof. Eugen Simion, je literárním vědcem v oboru románských literatur. V atmosféře, která se na konferenci vytvořila, bylo možno srovnávat intelektuální styly, kulturní tradice i současné inklinace a v kontextu jejich variantnosti uvažovat o významu a dosahu takových jevů, jako je hegemonizace, standardizace, globalizace, marketizace, komercionalizace, nivelizace rozdílů… K atmosféře konference přispíval doprovodný program, který měl ukázat specifičnost domácích, zejména folklorních tradic; zvýraznil se tak pohled na hodnotu národní kultury v mezinárodním komunikačním kontextu. Jako hlavní téma příštího setkání bylo navrženo téma Penser l'Europe, penser le monde, v jehož rámci by se mělo uvažovat o negativních a pozitivních jevech spojovaných s termíny "globalizace" versus "mondializace".

Účastníci konference měli po tři dny možnost pozorovat vztah rumunské společnosti k vědecké obci akademické i vysokoškolské. Konstatovali, že rumunská společnost a její politická reprezentace maximálně podporuje domácí vědecké úsilí, které je v této zemi objektem vážnosti a respektu.

SVĚTLA ČMEJRKOVÁ,
Ústav pro jazyk český AV ČR