Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > listopad  > obsah

Od Mendela k molekulární biologii

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Ve dnech 1. až 3. září 2003 se konala v brněnském hotelu Internacional již v pořadí jedenáctá mezinárodní konference International Symposium On Plant Reproduction: From Mendel To Molecular Biology věnovaná rostlinné embryologii. Celá akce, jíž se zúčastnilo 120 badatelů z 20 zemí světa, byla organizována a z převážné části zaštítěna Masarykovou univerzitou a Biofyzikálním ústavem AV ČR v Brně.

Po úvodních proslovech zástupců pořádajících organizací byla předána pamětní medaile Dr. Olze Erdelské z bratislavského Botanického ústavu SAV u příležitosti jejího významného životního jubilea. Vlastní vědeckou část konference zahájil profesor Dieter Schweizer z vídeňské univerzity, který zaštiťuje řadu vědeckých akcí pořádaných v prostorách Opatství sv. Tomáše na Mendelově náměstí a jenž je předsedou Mendelova mezinárodního konzorcia. Následné projevy předsedy vědecké rady konference profesora Borise Vyskota a předsedkyně organizačního výboru Dr. Jaroslavy Dubové zrekapitulovaly historii tohoto tradičního sympozia a seznámily účastníky s programem konference.

Hlavním tématem první sekce byla problematika pohlavnosti u rostlin a s tím související evoluce pohlavních chromozomů a utváření reprodukčních orgánů. Mimořádná atmosféra této sekce byla umocněna přítomností jednoho z nejslavnějších evolučních biologů současnosti profesora Briana Charlesworthe (University of Edinburgh). Nové poznatky o tom, jak vznikají květní struktury a jaké mechanizmy ovlivňují jejich vývoj, přednesli Dr. Sabine Zachgová (Max Planck Institute) a prof. Philip Gilmartin (University of Leeds). S velmi zajímavými příspěvky na téma evoluce pohlavních chromozomů se prezentovali Dr. Franç­ois Monégerová (ENS Lyon) a Dr. Sachihiro Matsunaga (Osaka University). To, že česká věda patří v tomto oboru ke světové špičce, jenom podtrhly příspěvky profesora Borise Vyskota z brněnského Biofyzikálního ústavu AV ČR a Dr. Jaroslava Matouška z Ústavu molekulární biologie rostlin AV ČR v Českých Budějovicích.

Následující den konference byl věnován tématu mikrosporogeneze a mikrogamotogeneze. Tato problematika je úzce spjata s takovými fenomény, jako je totipotence rostlinné buňky a od toho se odvíjejícími možnostmi ve šlechtění rostlin. Významné příspěvky přednesli prof. David Twell (University of Leicester) a prof. Gerhard Obermeyer (University of Salzburg) a mnoho dalších význačných osobností oboru.

Dopolední sekce posledního dne konference se věnovala megasporogenezi a mechanismům fertilizace u rostlin. Hlavním tématem odpolední sekce byly současné poznatky o obecných mechanizmech embryogeneze. V obou sekcích vystoupili přední představitelé zabývající se těmito tématy jako například Dr. Beata Barnabasová (Agricultural Research Institute, Martonvasar), prof. Gerd Jürgens (University of Tübingen) nebo Dr. Mark Curtis (University of Zurich). Hlavně závěrečný blok přednášek byl zaměřen na studium apomixe, při níž dochází k vývinu semene z neoplozeného vajíčka. Introdukce této technologie při pěstování kulturních rostlin by znamenala revoluční přístup ke klonování rostlin.

Celou konferenci provázela řada společenských akcí, jimž vévodila návštěva augustiniánského Opatství sv. Tomáše na Starém Brně, jež se v současné době po nákladné renovaci stává společenským centrem genetiků a molekulárních biologů z celé Evropy. Ve spolupráci s rakouskými vědeckými institucemi by se toto místo v budoucnu mělo stát konferenčním centrem světového významu. Brněnské sympozium jednoznačně ukázalo, že i v tradičních oborech, jako je rostlinná genetika, v současné době dominují metody molekulární biologie a dynamicky se rozvíjející bioinformatika. Závěrem nelze než vyzvednout mimořádně úspěšné úsilí pořadatelů pozvat do Brna a potažmo do České republiky nejvýznamnější představitele výše zmíněných oborů a vytvořit atmosféru a zázemí, jež umožnilo všem zúčastněným navázat a prohloubit kontakty pro budoucí vědeckou spolupráci.

Mgr. ROMAN HOBZA,
Biofyzikální ústav AV ČR v Brně