Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > listopad  > obsah

Kraj, který duši pohladí

 

 Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

 

Orlické hory se svými plochými hřebeny leží tak trochu ve stínu Krkonoš, aktivní vodáci však asi zbystří při představě Divoké Orlice. Její jméno napovídá, že tudy proudí rychlá voda. A právě povodí řeky Orlice se stalo základem lidské aktivity na její ochranu.
Co vlastně smlouva AV ČR se Sdružením obcí Orlicko znamená, a zda podpis "papíru" kdesi daleko v Praze může pomoci při rozvoji chudého příhraničního kraje, jsem se dotázala přímo člověka nejpovolanějšího, paní předsedkyně doc. RNDr. Heleny Illnerové, DrSc. Se zjevným zaujetím začala historií:

Sdružení obcí Orlicko se původně jmenovalo daleko poetičtěji: Sdružení obcí a měst na ochranu krajiny v povodí Divoké a Tiché Orlice a založili jej po roce 1989 starostové místních obcí, aby se přičinili o vytvoření dobrého životního prostředí, o vytvoření možností pro turistický ruch a aby podpořili rozvoj svého kraje. Nejvíce se o jeho vznik zasloužil asi starosta Žamberka pan Miloslav Chvátil a také starosta Letohradu pan Ing. Petr Šilar. Nazvala bych je takovými vlastenci Podorlicka. K nim je nutno přičíst i žambereckého rodáka pana Ing. Františka Dittrta.

První, nač se Sdružení zaměřilo, byly ekologické otázky: zjistit zdroje znečištění půdy a vody a pokusit se je i znečištění odstranit a vyčistit tak krajinu. Snahou bylo pozvednout turistický ruch a tím i najít pracovní možnosti pro místní obyvatelstvo - nezapomeňme, že je to chudý kraj pod horami, kde není žádný velký průmysl. V tomto okamžiku vstoupil do věci Ing. F. Dittrt z Ústavu hydrodynamiky AV ČR, který podnítil mnohé ústavy Akademie věd ČR, aby s ním spolupracovaly v řešení ekologických zátěží. Zmíněný Ústav pro hydrodynamiku (Ing. F. Dittrt) řešil Modelové podklady vývoje povodňové situace v intravilánu a Fyzikální model proudění zněčišťujících látek v ovzduší, Ústav termomechaniky (dr. Z. Jaňour) se zúčastnil řešení regionálních problémů Studiem proudění a přenosu znečišťujících látek v ovzduší regionu, Ústav geoniky (dr. A. Vaishar) se věnoval Regionálním specifikám vývoje krajiny a stavu životního prostředí na území horních toků Divoké a Tiché Orlice, Ústav fyzikální chemie (doc. Z. Zelinger) řešil Modelování transportu znečištění ovzduší a doprovodných chemických reakcí v krajině Jablonné nad Orlicí, Ústav biologie obratlovců (Ing. S. Lusk) posuzoval Stav životního prostředí vodních toků v regionu na základě skladby a stavu rybích společenstev, Mikrobiologický ústav (Ing. M. Švojgr) navrhl Biologické metody ochrany životního prostředí a jeho monitorování, Ústav anorganické chemie (Ing. Z. Plzák) stanovoval Ekotoxické a anorganické polutanty, Ústav analytické chemie (dr. V. Korunová) přispěl Prvkovou analýzou materiálů biologického a minerálního původu, Botanický ústav (dr. J. Lukavský) Aplikací metody biotestu úživnosti a toxicity vody pomocí autotrofních mikroorganizmů.

Sdružení se snaží z tohoto koutu naší země učinit ráj pro turisty, ať pěší nebo na kolech, či na lyžích. Navíc jde o příhraniční kraj a spolu s příhraničním polským územím vznikl celý Kladský region. Území sdílí kus společné historie. V Kladsku je například pohřben první český arcibiskup a také český politik na dvoře Karla IV., Arnošt z Pardubic… V této chvíli, myslím, začíná být důraz kladen na oblast věd humanitních a společenskovědních, na zkoumání historie kraje, migrace zdejšího obyvatelstva. Region je ohromně zajímavý ze dvou hledisek. Při hranicích s Polskem se obyvatelstvo velice střídalo, dokonce se obměnilo. Ale současně dál do vnitrozemí bylo stabilní osídlení s dlouholetou historickou tradicí. Právě zde vznikla Jednota českobratrská. V kraji je stále patrné, že zde žili a žijí vlastenci. Obyvatelé cítí zodpovědnost za jeho rozvoj, neboť zde mají hluboké kořeny. A člověk si uvědomí, že právě lidé cítící vztah ke svému kraji a k jeho tradici mohou budovat něco dobrého a starat se o své okolí.

V tom se jim snaží pomoci i naše společenskovědní a historické ústavy: Ústav pro soudobé dějiny (dr. H. Nosková, dr. S. Kokoška) zpracovává téma Kralicko ve 20. století - soužití národností prizmatem generací a Zpravodajský výsadek Baryum 1944-45. Archeologický ústav (Mgr. M. Ježek) studuje Krajinotvorný vliv cyriáckého centra: Klášterec nad Orlicí a jeho zázemí. V téže lokalitě provádí výzkum Ústav dějin umění (dr. D. Prix), který zpracovává téma Klášterec nad Orlicí - role kláštera cyriáků ve vývoji středověkého osídlení Podorlicka. Zpráva tohoto ústavu pátrajícího v Orlickém kraji po historii památek a po tom, jak jsou dochovány, mě zcela oslnila. Nalézt historii památek, uvést je do původního stavu a dát jim péči je nesmírně důležité i pro turistický rozmach.

Se Sdružením obcí Orlicko se postupně rozvinula široká spolupráce, na níž dnes participuje 13 ústavů AV ČR. Během minulých deseti let se postupně dařilo navazovat kontakty s dalšími odbornými organizacemi, a tak vznikl spolu s AV ČR poměrně široký kolektiv řešitelů. Připojily se např. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství a Katedra vodního hospodářství fakulty stavební ČVUT, Lesnická fakulta ČZU, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy a další. Tento region má být jakousi výzkumnou laboratoří v praxi. Mám to chápat jako něco podobného laboratoři Biosféra na Bílém kříži v Beskydech, ovšem bez toho skleněného poklopu…?
Ano, to jste řekla správně - bez toho poklopu. Protože Bílý kříž má uměle vystavěnou laboratoř na hřebenech Beskyd. Kdežto tady nic umělého nebude. Tady se zkoumají ryby v přirozeném prostředí, jak vypadají v určitém povodí před a po znečištění, před a po povodni, jaká je dynamika toku řek… Ale také jaká je historie kraje a jeho památek. Čili v tomto smyslu je to přímo laboratoř v přírodě. Rozhodně by se tam neměly stavět žádné budovy.

Ve smlouvě lze vyčíst jisté očekávání představitelů kraje, že spolupráce s Akademií věd napomůže ke zvýšení vzdělanosti v regionu. Co mohou konkrétně očekávat?
Myslím si, že ta vzdělanost se týká přímo historie kraje; bylo by možno ji prohloubit. Akademie věd ČR tu může přispět právě studiem dějin regionu a migrace jeho obyvatelstva v příhraničí… O vzdělanosti a vzdělávání jsme hovořili na setkání se starosty, s předsedou Sdružení obcí Orlicko a s hejtmanem Pardubického kraje. Pracovníci AV ČR by mohli studenty škol na Orlicku seznámit se současnými a leckdy fascinujícími výsledky vědy a ukázat jim, jak je výzkum zajímavý a užitečný. V tomto smyslu bychom se rádi angažovali i v rámci smlouvy.

Spolupráce, o níž zde hovoříme, už má za sebou úspěšnou dekádu, teď vlastně jen byla stvrzena podpisem a asi bude rozšířena. V materiálu Rady pro výzkum a vývoj z Úřadu vlády jsem našla, že o „Výzkum a vývoj pro potřeby regionů" mají zájem kraje Moravskoslezský, Jihočeský, Středočeský a Liberecký. Domníváte se, že to spolu souvisí, že kraje začínají chápat smysl vědy i jako prostředku pro svůj rozvoj?
Možná si kraje uvědomují, že pokud budou spolupracovat s někým, kdo tomu dá správnou výzkumnou náplň na odpovídající úrovni, že si budou moci lépe zažádat o nějaké granty. Nezapomeňte, že vstupujeme do Evropské unie, že tam jsou různé strukturální fondy, z nichž je možno čerpat na rozvoj regionu, a to možná i na rozvoj turistiky v dané oblasti. Myslím si, že smlouva, o níž jsme spolu mluvily, umožní uvádět, že na ten a ten výzkum je smlouva s Akademií věd ČR a v tomto smyslu je AV ČR garantem. A je možné, že i jiné regiony budou mít o něco podobného zájem. To, že jako první vznikla smlouva právě se Sdružením obcí Orlicko, je podle mého názoru dáno právě tolik patrnou stopou Jednoty českobratrské a zapadlých vlastenců.

Z Vašich slov se zdá, že ten region dobře znáte. Znáte?
Abych byla upřímná, tolik zas ne. Znám však a miluji Orlické hory, projela jsem na kajaku Litickým obloukem, navštívila jsem Žamberk, Letohrad, Kunvald. Co mě však naprosto okouzlilo, byl přístup zdejších starostů. Když mi Ing. Petr Šilar z Letohradu ukázal hrob, v němž leží F. L. Hek, pochopila jsem, že ti vlastenci tu vždycky byli a stále jsou. Když mi ukázali místo, kde vznikla Jednota českobratrská, a když jsem viděla péči, kterou tomu místu věnují, pochopila jsem, jak jsou na to pyšní. Jejich láska a přístup k rodnému kraji jsou krásné a pohladí na duši.

Děkuji za rozhovor a pevně doufám, že se Orlicko stane příkladem ve spolupráci při ochraně a rozvoji území na základě výzkumu.

MARINA HUŽVÁROVÁ