Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > listopad  > obsah

13. kongres slavistů v Lublani: na křižovatce

Slavistické kongresy, které organizuje Mezinárodní komitét slavistů, se scházejí každých pět let; tato tradice byla zavedena až po druhé světové válce. Kořeny setkávání však tkví již v prvním sjezdu slovanských filologů, který se konal v Praze roku 1929. Dějišti kongresů byly střídavě Varšava, Moskva, Sofie, Záhřeb, Bratislava, Praha, Kyjev a Krakov.

Slovinsko a zejména Lublaň slavistickým kongresem žily: zájem měla média, hospodští i lidé v hotelích a na ulici. Jedno z míst jednání - Cankarův dům pojmenovaný po slavném slovinském básníkovi - je kongresové centrum západního střihu, ale pro organizátory příliš drahé; proto se podstatná část kongresu odehrávala na Filozofické fakultě místní univerzity. Slavistická organizace vedená Mezinárodním komitétem slavistů není jedinou na světě. Mimo jiné je tu její největší konkurent ICCEES (International Council for Central and East European Studies), který má areálový základ a koncentruje spíše sociální vědce, ekonomy, politology, historiky apod.; filologie je jednou z oborových součástí. Český komitét slavistů je nyní členem obou těchto sdružení.

Program kongresu byl sestavován postupně v podstatě během posledních dvou let. Je tradičně organizován podle tematických sekcí, které vytvářejí lingvistický, literárněvědný, kulturologický, folkloristický a historický celek. Novinkou, která se poprvé objevila už v Krakově v roce 1998, byly tzv. tematické bloky, v nichž se řešily dílčí, detailnější problémy, podstatné byly tzv. kulaté stoly soustřeďující se naopak na obecné, klíčové, metodologické problémy.

Česká účast byla velmi úspěšná. Slovanská knihovna jako součást Národní knihovny ČR zajistila zásluhou našich institucí, vydavatelství a badatelů obrovskou českou expozici slavistických publikací, které jako dar zůstanou v Národní knihovně Slovinska; projektoval ji známý architekt Josip Plečnik. Česká knižní expozice tvořila takřka třetinu celé výstavy. Na počátku kongresu bylo vedení Českého komitétu slavistů přijato na Velvyslanectví České republiky v Lublani. Zástupci české slavistiky vynikli jako referenti a debatéři lingvistických, historických, literárněvědných i kulturologických sekcí, byli také organizátory kulatého stolu o slovinském předsedovi Slovanského ústavu v Praze za první republiky a v prvních letech německé okupace Matiju Murkovi, profesoru ve Štýrském Hradci, Lipsku a Praze, a kulatého stolu o slavistice v epoše globalizace. Kulaté stoly soustředily přispěvatele z několika zemí, zaujaly maximální počet účastníků a byly všeobecně vysoce hodnoceny. Česká účast byla velká i ve veřejné promoci nových slavistických publikací.

Česká delegace také předložila kandidaturu Brna na pořádání příštího kongresu v roce 2008: kandidatura byla vytvářena za podpory ústředních, krajských, městských a univerzitních orgánů v situaci nejistoty a váhání zástupců států, které byly na řadě - Běloruska a Makedonie. Někteří měnili názor několikrát a do poslední chvíle. Příští kongres bude podle rozhodnutí Mezinárodního komitétu slavistů nakonec v Makedonii v roce 2008.

Právě tento bod - zdánlivě nikoli klíčový - se stal emblémem celé problematiky slavistické organizace. Byl historickým průlomem: poprvé se o místě konání příštího kongresu demokraticky hlasovalo (výsledek 17 : 14 v neprospěch Brna). Příčin k takovému rozhodnutí byla řada. V podstatě bylo zřejmé, že mezi sebou soupeřily dva názory: ponechat slavistiku tak, jak vznikla v době národního obrození a později, anebo ji modernizovat, dynamizovat a více integrovat do společenského dění, aniž by se zřekla předmětu svého eminentního zájmu; konzervatismus kontra slavistické aggiornamento. Toto rozštěpení, v minulosti víceméně úspěšně kamuflované, se v Lublani zřetelně projevilo. Bylo viditelné v jiné mentalitě referujících, v jejich etiketě, tematickém a metodologickém zaměření.

Někteří účastníci vyjadřovali obavu z dalšího směřování hnutí. Slavistika by měla být centrálním oborem v EU. Charakteristické bylo, že argument o eventuálním kongresu v Brně jako prvním kongresu na území Evropské unie byl jednoznačně přitěžující. Podpora, kterou česká strana získala od našich politických a dalších orgánů, senátorů, poslanců apod., bude využita k akci, která by posílila diskuse uvnitř slavistických organizací ve smyslu volného fóra koncentrovaného na klíčové problémy oboru. V tomto smyslu a ve smyslu podpory výuky češtiny a slovenštiny na slovinských univerzitách, zejména v Lublani (zde dosud není čeština ani slovenština magisterským oborem) vyzněl i rozhovor vedení Českého komitétu slavistů pro nejčtenější slovinský deník Delo.

Prof. PhDr. IVO POSPÍŠIL, DrSc.,
předseda Českého komitétu slavistů,
člen Prezidia Mezinárodního komitétu slavistů,
vedoucí Ústavu slavistiky Filozofické fakulty
Masarykovy univerzity v Brně