Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > říjen  > obsah

Svátek biologické elektronové mikroskopie

Jsou setkání, která se pro jejich účastníky stanou svátkem. K takovým patřil i praktický kurz elektronové mikroskopie s názvem Elektronová mikroskopie a stereologie v molekulární biologii buněk a tkání, který se na začátku července uskutečnil ve společném areálu akademických biologických ústavů a Biologické fakulty JU v Českých Budějovicích. Evropská společnost pro molekulární biologii (EMBO), která kurz finančně podporuje, letos společně s Evropskou unií prostřednictvím Centra excelence – Ústavu experimentální medicíny AV ČR – pověřila organizací kurzu Ing. Janu Nebesářovou z Laboratoře elektronové mikroskopie Parazitologického ústavu AV ČR a Biologické fakulty JU v Českých Budějovicích spolu s prof. Ivanem Raškou z Ústavu experimentální medicíny AV ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Dr. Garethem Griffithsem z EMBL v Heidelbergu. Pro kolektiv Laboratoře elektronové mikroskopie představovalo svěření organizace této prestižní akce významné ocenění její odborné úrovně, které zavazovalo vypořádat se s tímto úkolem co nejlépe. Pro 24 vybraných účastníků z celého světa se stal kurz skutečným svátkem elektronové mikroskopie – příležitostí učit se a spolupracovat s nejlepšími odborníky z oboru a prakticky si pod jejich vedením vyzkoušet nejnovější postupy používané k přípravě biologických objektů před pozorováním v elektronových mikroskopech.

Sváteční atmosféru vytvořilo již samotné zahájení kurzu. Na základě návrhu Parazitologickéhoústavu AV ČR rozhodla Akademická rada AV ČR o udělení čestné oborové medaile G. J. Mendela za zásluhy o rozvoj biologických věd Dr. G. Griffithsovi z EMBL v Heidelbergu, který patří k vedoucím osobnostem učitelského týmu. K tomuto rozhodnutí vedly Akademickou radu nejen jeho vynikající vědecké výsledky, dokumentované dlouhým seznamem publikací v nejprestižnějších biologických časopisech, ale i dlouholetá spolupráce s českými vědci a snaha pomoci české vědě v dobách socialistické izolace. Právě díky jeho přičinění se kurz již potřetí konal v České republice (v roce 1996 a 1998 se konal v Praze, kdy byl hlavním organizátorem kurzu prof. Ivan Raška) a nemalou měrou tak přispěl k udržení vysoké úrovně biologické elektronové mikroskopie v České republice. Kandidáta na medaili nejprve představil prof. Tomáš Scholz, ředitel Parazitologického ústavu AV ČR, medaili předala předsedkyně Akademie věd doc. Helena Illnerová, která se v doprovodu místopředsedy AV ČR dr. Jiřího Velemínského zúčastnila slavnostního večera a kurz oficiálně zahájila.

Vzhledem k "hvězdnému" složení učitelského týmu se rozhodlo i vedení Jihočeské univerzity na základě návrhu vedení Biologické fakulty udělit třem vynikajícím vědcům pamětní medaile Jihočeské univerzity. Vyznamenáni byli Dr. Paul Webster, House Ear Institute, Los Angeles, Dr. Herb Hagler, UT Southwestern Medical Center, a Dr. Heinz Schwarz, Max-Planck-Institute, Tübingen. Slavnostního aktu předání medailí se ujal rektor Jihočeské univerzity prof. František Střeleček ve spolupráci s doc. Františkem Sedláčkem, proděkanem Biologické fakulty, který představil vyznamenané vědce.

Odborná část kurzu byla rozdělena do dvou částí. Dopolední přednášky se teoreticky zabývaly všemi aspekty současné biologické elektronové mikroskopie a byly volně přístupné i ostatní odborné veřejnosti. Odpoledne se účastníci kurzu ve studentských laboratořích biologie a chemie Biologické fakulty JU prakticky snažili uplatnit získané vědomosti. Své výsledky si průběžně kontrolovali v Laboratoři elektronové mikroskopie na transmisních elektronových mikroskopech JEOL 1010 a Philips 420.

Hlavní pozornost v praktické části kurzu byla věnována přípravě ultratenkých řezů tloušťky do 100 nm ze vzorků chemicky fixovaných a zalitých do pryskyřice nebo ultratenkých kryořezů stejné tloušťky z lehce fixovaného biologického materiálu, který byl po ošetření kryoprotektantem rychle zamrazen v kapalném dusíku. Tato druhá metoda, která je po svém tvůrci často označována jako metoda Tokuyasu, je velmi citlivá v případě imunolokalizace některého komponentu na ultrastrukturální úrovni. Po nakrájení se kryořezy přilepené na podložní blánu síťky nechají roztát na hladině roztoku vhodného pufru, v rozmrazeném stavu se provede imunoznačení pomocí vhodných protilátek a řezy se poté zalijí do metylcelulózy a prohlížejí v transmisním elektronovém mikroskopu. Velkou předností tohoto postupu je mnohem větší přístupnost antigenů v odhalené struktuře rozmrazeného kryořezu a vyhnutí se dehydratačním a zalévacím procedurám, které často zničí vazebná místa.

Je zřejmé, že příprava ultratenkých kryořezů při teplotách okolo –120 °C představuje kritický krok popsaného postupu a jeho výsledek závisí na řadě detailů. Bylo fantastické pozorovat množství triků a drobných vylepšení daného postupu, které jednotliví vyučující ochotně předváděli studentům a dokazovali tak, že za jejich vynikajícími výsledky jsou hodiny a hodiny trpělivé práce spojené s přemýšlením o každé maličkosti a jejím vlivu na výsledek pozorování v mikroskopu. Stejně tak bylo obdivuhodné, jak všichni vyučující předávali beze zbytku své dlouholeté zkušenosti, jak ochotně se zamýšleli nad problémy jednotlivých studentů a dávali jim nezištně k dispozici všechny své znalosti a um.

K úspěchu kurzu přispěli velkou měrou vybraní účastníci. Všichni studenti si přivezli ke zpracování v praktické části kurzu vlastní materiál a někteří dokonce v takovém množství, že by kurz musel být několikanásobně delší, aby jej stihli zpracovat. Bylo velmi inspirující sledovat tyto mladé vědecké nadšence a jejich zapálení pro vědeckou práci. Každý ze studentů využil příležitost představit v krátké ústní prezentaci problematiku, které se věnuje, někteří dokonce navíc vystavili postery dokumentující jejich dosažené výsledky. V průběhu kurzu tito mladí lidé vytvořili spolu s učiteli na přednáškách i v laboratořích tvůrčí prostředí, přinášející mnoho příležitostí k neformálním diskusím. Je potěšující, že tři zástupci v řadách studentů z České republiky, Anna Ligašová a Katarína Kyselá z Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Filip Šenigl z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, se prezentovali zajímavými projekty a v zahraniční konkurenci se neztratili.

Pro zdárný úspěch praktické části kurzu bylo třeba zabezpečit technické zázemí, v tomto případě reprezentované především ultramikrotomy se zařízením pro přípravu kryořezů. Celkově se podařilo vypůjčit 11 přístrojů a 6 kryonástavců. Dík patří všem, kteří přístroje půjčili – prof. Ivanu Raškovi z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, dr. Miroslavu Šloufovi z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, dr. Františku Weydovi z Entomologického ústavu AV ČR a firmě Leica a Boeckeler, které tyto přístroje vyrábějí. Stejně tak je třeba poděkovat poměrně dlouhé řadě dalších firem (výčet je možné nalézt na http://www.paru.cas.cz/emcourse) za sponzorské dary, které významně přispěly k úspěšnému průběhu kurzu. Slova díků patří všem pracovníkům biologických ústavů AV ČR v Českých Budějovicích a Biologické fakulty JU za vstřícnost a ochotu pomáhat. Právě díky jim si zahraniční účastníci kurzu odnesli dojem, že Česká republika je místem, kde žijí milí a ochotní lidé.

Pokud se svátky odlišují od všedních dnů tím, že přinášejí radost a příjemné okamžiky, pak těch deset dní strávených mezi novou elektronmikroskopickou generací a jejími učiteli opravdu svátkem bylo. Doufejme, že nebyly posledním elektronmikroskopickým svátkem na jihu Čech a že se v blízké budoucnosti můžeme těšit na jejich opakování.

JANA NEBESÁŘOVÁ,
Parazitologický ústav AV ČR