Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > leden  > obsah

Česká společnost pro mechaniku

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Vznik Společnosti

Odborníci i zájemci o obor teoretické a aplikované mechaniky se počali sdružovat v roce 1966 v rámci Československé společnosti pro mechaniku, z které v roce 1993 vznikla Česká společnost pro mechaniku. Ta v dnešní době sdružuje 550 individuálních, dva čestné, 13 zahraničních a 19 kolektivních členů. Společnost sídlí v Praze, ale má místní pobočky v Brně, Plzni a v Liberci.

Posláním Společnosti je sdružovat pracovníky vysokých škol, ústavů Akademie věd ČR, výzkumných ústavů, odborníky z praxe i studenty, kteří pracují v různých oblastech mechaniky. Ta totiž prolíná do mnoha oborů lidské činnosti, jako je strojírenství, stavebnictví, elektrotechnika, doprava, letectví apod. Společnost tak umožňuje neformální setkávání vědců s pedagogy, praktiky, studenty i dalšími zájemci.

Členění Společnosti

Podle zájmů se Česká společnost pro mechaniku organizačně dělí na 10 odborných skupin:
  • technická mechanika,
  • experimentální mechanika,
  • mechanika složených materiálů a soustav,
  • počítačová mechanika,
  • teorie stavebních inženýrských konstrukcí,
  • větrové inženýrství,
  • seismické inženýrství,
  • geomechanika,
  • letectví,
  • mechanika únavového porušování materiálů.

Odborné skupiny pokrývají ty obory, které se v ČR aktivně pěstují, i když mechanika dnes zabíhá do mnohem širšího okruhu problémů. Abychom neztratili kontakt se světem, rozvíjí se aktivní spolupráce s obdobnými společnostmi v zahraničí, s cizími vysokými školami a dalšími institucemi, jakými jsou např. v Rakousku ASESA (Austrian Society of Experimental Strain Analysis) a OIAV (Osterrechischer Ingenieur - und Architekten - Verein), vChorvatsku HDM (Croatian Society of Mechanics), v Maďarsku GTE  (Hungarian Scietific Society of mechanical Engineering), v Itálii AIAS (Italian Association for Stress Analysis), v Rumunsku ARTENS (Romanian Association for Stress Analysis, v Polsku KMPAN (Committee for Mechanics of the Polish Academy of Sciences), na Slovensku SSM (Slovak Society of Mechanics), v ČR A.S.I. (Asociace strojních inženýrů) a SSI (Svaz stavebních inženýrů), v Německu GESA/VDI (Gesellschaft für Experimentelle Struktur - Analyse) a GAMM (Gesellschaft für Angewandte Mathematik und Mechanik), EAEE (Evropská asociace seismického inženýrství), EASD (Evropská asociace stavební dynamiky),ERRI (Evropský výzkumný ústav železniční), letecká společnost ICAS, univerzity Žilina, Marseille, Paříž, Stuttgart, Mnichov, Berlín, Dortmund, Drážďany, Delft, Maribor, Tokio, Taipei atd. Tyto styky umožňují výměnu mladých vědeckých pracovníků a studentů.

Česká společnost pro mechaniku pořádá pravidelné i nepravidelné konference, semináře a jednotlivé přednášky našich i zahraničních odborníků. Počet přednášek za rok je několik desítek, zatímco počet konferencí a seminářů se pohybuje kolem 10 ročně. V delších časových intervalech pořádáme i valné shromáždění Společnosti. V souladu se stanovami se tak šíří vědecké poznatky mezi její členy i nejširší veřejnost.

Studenty, doktorandy a mladé pracovníky podchycuje Společnost pořádáním a sponzorováním dvou soutěží: v oboru počítačové mechaniky (spolu s Jednotou českých matematiků a fyziků) a ve stavební mechanice (spolu se Stavební fakultou ČVUT).

Oblíbeným pojítkem mezi členy je Bulletin ČSM, který vychází 3x ročně a jenž populární formou informuje o novinkách i historii mechaniky včetně osobních zpráv a adresáře členů. Máme i vlastní webovou stránku www.csm.cz s nejčerstvějšími informacemi pro členy i veřejnost.

Členové Společnosti jsou úspěšní i publikačně, neboť zveřejňují své poznatky v odborných časopisech, knihách a monografiích doma i v cizině. Je to oceňováno i v množství citací. Tak např. monografie L. Frýby Vibration of Solids and Structures Under Moving Loads, 3. vydání, Academia Praha, Thomas Telford Londýn, 1999, je jednou z nejcitovanějších českých technických knih.

Aktuální témata

Mechanika zkoumá změny vzájemné polohy těles, jakož i jejich příčiny a následky, dělí se na mechaniku tuhých těles, tekutin a plynů. Mechanika je velmi starý vědecký obor, který vznikl již ve starověku u příležitosti vynálezu základních mechanismů, jako je páka, kolo apod., a při vývoji astronomie. Ale teprve středověcí vědci jí dali pevné základy, např. Leonardo da Vinci (1452-1519), Galileo Galilei (1564-1642), Jan Marek (1592-1667), Isaac Newton (1643-1727) a další.

V poslední době se zdálo, že obor mechaniky je již uzavřen. Ale vývoj lidstva přináší stále nové a nové problémy. Příkladem toho je dynamika mostů, která vznikla v první polovině 19. století v Anglii u příležitosti stavby prvních železničních mostů. Od té doby byl tento problém důkladně studován a vše se zdálo již být vyřešeno. V poslední době se však objevilo rezonanční kmitání mostů na vysokorychlostních tratích. V Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR v Praze bylo vypracováno několik studií, které tuto rezonanci vysvětlují. Je způsobeno dlouhým sledem nápravových sil při rychlostech nad 200 km/h. Tyto výpočty umožňují dimenzovat mostní konstrukce, stanovit bezpečné inspekční intervaly i odhadnout životnost mostů.

Problémy vznikly též při výstavbě jaderné elektrárny v Temelíně. Proto Ústav aplikované mechaniky v Brně sestavil komplexní výpočtový model všech čtyř smyček primárního okruhu elektrárny včetně reaktoru, hlavních cirkulačních čerpadel, parogenerátorů, parovodů, napájecího potrubí a systému kompenzace objemu. Model je znázorněn na obrázku a slouží k analýze napjatosti od teplotních a silových účinků metodou konečných elementů. Výpočet určuje vnitřní síly a momenty působící od potrubí na ostatní komponenty primárního okruhu. Výpočty se porovnávají s měřením posuvů a deformací v jaderné elektrárně Temelín. Tak lze získat podklady pro naladění neuronových sítí, údaje o poškození materiálu, možnost navrhnout diagnostický systém a zajistit tak bezpečnost jaderné elektrárny.

Západočeská univerzita v Plzni spolu se svými studenty vyvinula teoretický model lidského těla pro potřebu průmyslu. V první fázi byl vytvořen model muže jakožto vázané mechanické soustavy modelované tuhými tělesy spojenými mechanickými klouby daných vlastností s uvažováním kontaktů. Obraz ukazuje simulaci nárazové zkoušky osobního automobilu. Tento model obsahuje deformovatelné svalové prutové elementy nelineárních vlastností. Model poskytuje velmi dobré výsledky při dějích ve velmi krátkém výpočtovém čase.Byl experimentálně ověřován s uspokojivými výsledky. Dalším krokem v modelování lidského těla jsou deformovatelné modely vytvořené na bázi metody konečných prvků, které poskytují hlubší pohled na procesy v lidském těle při zatížení. Tyto modely jsou náročnější na dobu výpočtu.

V poslední době se vyvíjí algoritmus, který by byl schopen vytvořit i model v závislosti na věku, stavbě těla, pohlaví apod.

Uvedené příklady názorně ukazují široké uplatnění mechaniky v současné době, kdy dovedeme předvídat a kvantifikovat různé jevy, se kterými se nyní setkáváme. Členové Společnosti aktivně řeší celou řadu problémů a pomáhají tak rozvoji vědy, technickému pokroku i šíření nabytých vědomostí.

Kontakt se Společností

Sekretariát Společnosti je v Praze 8 (PSČ 182 00), Dolejškova 5, telefon/fax 286 587 784, telefon 266 053 045, e-mail: csm@it.cas.cz, domovská stránka www.csm.cz

Prof. Ing. Ladislav Frýba, DrSc.,
předseda České společnosti pro mechaniku