Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2002  > září  > obsah

První kroky ke spolupráci v neurovědách mezi Akademií věd ČR a Max-Planck-Gesellschaft

Obrázek k článku Obrázek k článku 

V lednu 2001 navštívili Akademii věd ČR dva přední vědci a funkcionáři Max-Planck-Gesellschaft - vicepresident prof. Klaus Hahlbrock a ředitel Neurologického ústavu Max-Planckova Gesellschaft v Kolíně nad Rýnem prof. Konstatin Hossmann. Při prohlídce Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze vznikla myšlenka uspořádat vzájemné setkání neurovědců z obou institucí se zaměřením na budoucí spolupráci. Myšlenka se proměnila ve skutek a první setkání se uskutečnilo ve dnech 31. května-1. června t. r. v Berlíně-Dahlemu. Českou stranu zastupovali přední neurofyziologové Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Fyziologického ústavu AV ČR, němečtí neurofyziologové pocházeli z různých ústavů Max-Planck-Gesellschaft z Frankfurtu n. M., Göttingenu, Heidelbergu, Kolína n.R., Lipska, Mnichova a Tübingenu. Cílem setkání bylo vzájemně se informovat o současných výzkumných projektech a diskutovat o možnostech případných společných projektů a spolupráci nebo uzavření konkrétních dvoustranných smluv o spolupráci. Organizátoři setkání, prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR, a prof. Dr. Konstantin Hossmann, ředitel Max-Planck-Institut für Neurologische Forschung, pozvali k účasti nejen světově známé osobnosti z oblasti neurofyziologického výzkumu, ale i mladé vědecké pracovníky z obou institucí, kteří již prokázali své odborné kvality. Celkem se setkání zúčastnilo 10 českých vědeckých pracovníků a 12 německých kolegů. K lítosti organizátorů i účastníků se ze zdravotních důvodů nemohl zúčastnit setkaní Dr. Jan Bureš z FGÚ AV ČR.

V úvodu setkání zaznělo několik informací o činnosti a vývoji v Max-Planck-Gesellschaft v poslední době z úst jeho místopředsedy prof. Klause Hahlbrocka, vývoj v poslední době v Akademii věd ČR a v oblasti výzkumu obecně charakterizoval člen Akademické rady prof. Josef Syka.

Dvoudenní setkání bylo rozděleno celkem do 6 sekcí, které tematicky pokryly aktuální směry neurofyziologického výzkumu. V sekci věnované úloze glutamátu se diskutovalo o molekulárních mechanizmech funkce glutamátových receptorů (D. R. Madden, Heidelberg), vlastnostech a regulaci glutamátových receptorů v motoneuronech (L. Vyklický jr., FGÚ AV ČR), dendritické excitaci korových pyramidových neuronů in vivo (F. Helmchen, Heidelberg) a přechodu od chování jedince až k molekulám a mechanizmům z hlediska glutamátergního modelu synapse (C. M. Schuster, Tübingen).

V sekci zaměřené na úlohu GABA byla věnována pozornost molekulárním determinantám funkce metabotropních glutamátových a GABAB receptorů (J. Blahoš, ÚEM AV ČR), vztahu mezi anestezií a GABAA receptory (B. Antkowiak, Tübingen), reciproční vývojové regulaci presynaptických GABAA a glycínových receptorů ve sluchových jádrech mozku potkana (R. Tureček, ÚEM AV ČR) a membránovým vlastnostem a receptorům gliových buněk (A. Chvátal, ÚEM AV ČR).

Sekce o neuronálních mechanizmech v CNS se zabývala dynamickou regulací uvolňování neuropřenašečů, její molekulární podstatou a možnými modely (N. Brose, Göttingen) a následky status epilepticus v mozku během vývoje (P. Mareš, FGÚ AV ČR).

V sekci zaměřené na patofyziologii mozku se zájem soustředil na plasticitu extracelulárního prostoru a její úlohu v interakci mezi neurony, gliovými buňkami a extracelulární matrix (E. Syková, ÚEM AV ČR), použití transgenních zvířat pro studium ischémie mozku (K. Hossmann, Kolín nad Rýnem), využití in vivo MR kvantifikace metabolitů v mozkové tkáni (M. Hájek, IKEM) a studium prokrvení mozku pomocí spinového značení arteriální krve (H. E. Möller, Lipsko).

V sekci, která se zabývala funkcí sluchového a zrakového systému, byla věnována pozornost úloze inhibičních mediátorů při zpracování sluchové informace (B. Grothe, Mnichov), zpracování sluchových podnětů v inferior colliculus a v corpus geniculatum mediale morčete (J. Syka, ÚEM AV ČR), vápníkové regulaci uvolňování mediátorů ve sluchových synapsích (R. Schneggenburger, Göttingen) a experimentálnímu modelu sítnice jako přístupné části mozku (H. Wässle, Frankfurt).

V programu setkání nechyběla ani dnes velmi aktuální problematika kmenových buněk. V této sekci se především diskutovalo o přenosu signálů v embryonálních kmenových buňkách pomocí FGF-2 (P. Dvořák, ÚEM AV ČR), diferenciaci gliových buněk z buněk kmenových (M. Götz, Mnichov); dále byla předmětem sdělení i možnost využití embryonálních kmenových buněk a buněk kostní dřeně při terapii poškození mozku a míchy (P. Jendelová, ÚEM AV ČR) a sledování migrace kmenových buněk in vivo pomocí feromagnetických nanočástic po experimentálně vyvolané korové ischemii (referoval K. Hossmann v zastoupení M. Hoehn, Kolín nad Rýnem).

V průběhu dvoudenního zasedání, které se konalo v nedávno rekonstruovaných prostorách Harnack-Haus v Berlíně-Dahlemu, patřícího Max-Planck-Gesellschaft, se konala i neformální setkání, která přispěla k navázání kontaktů mezi podobně zaměřenými výzkumnými týmy obou zemí a k vytyčení společných projektů. Účastníci setkání velmi uvítali návrh českých vědců upořádat 2. setkání v roce 2003 v České republice.

Eva Syková,
ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR