Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2002  > září  > obsah

Nové objevy ze starého Egypta na stránkách Archivu orientálního

Obrázek k článku Obrázek k článku 

V letošním roce vychází již sedmdesátý ročník našeho jediného orientalistického vědeckého čtvrtletníku Archiv orientální, jenž vydává Orientální ústav AV ČR. Právě o něm si v prvním březnovém úterý roku 1929 egyptolog František Lexa do svého pověstného černého notesu Jednatelská agenda po nočním návratu z restaurace Šubertovy tupou tužkou poznamenal: "5. 3. Schůzka orientalistů: Hr. , Lexa, Pert. , Ryp. , Tau. Prof. Hrozný rozdílí první číslo Arch. or. " V řeči vázané to znamená, že onoho dne na pravidelné schůzce kulturního odboru Orientálního ústavu ve zmíněné restauraci poblíž Staroměstské radnice (ústav, původně koncipovaný jako učená vědecká společnost, neměl tehdy vlastní prostory) rozdal Bedřich Hrozný svým nejbližším spolupracovníkům z redakční rady první, dnes bychom řekli zaváděcí číslo nového časopisu, nazvaného Archiv orientální, Journal of the Czechoslovak Oriental Institute, Prague.

O deset dnů později se jím na Pražském hradě pochlubili i prezidentu republiky T. G. Masarykovi, svému patronovi a příznivci. Zřejmě se mu líbilo, protože rozhodl o zřízení zvláštního fondu na vydávání orientalistických vědeckých publikací, jenž byl nazván Masaryk Publication Fund. Díky výnosům z tohoto fondu mohla být založena i první z několika zvláštních řad časopisu - Monografie Archivu orientálního (řídil Jan Rypka). V letech 1933-1942 vyšlo v této edici celkově jedenáct titulů v různých světových jazycích. Byly určeny především k prodeji do zahraničí a dodneška jsou citovány a žádány.

Se zkratkou ArOr je neodmyslitelně spjat rozvoj mnoha našich orientalistických oborů. Od samých počátků se mezi ně řadí i česká (československá) egyptologie. Vždyť její zakladatel František Lexa (1876-1960) byl členem redakční rady od samých počátků a v časopisu pravidelně publikoval výsledky svých výzkumů. Raritou je Lexův vlastnoručně kaligraficky napsaný šedesátistránkový text Développement de la langue ancienne égyptienne, plný egyptských hieroglyfů, reprodukovaný na stránkách Archivu orientálního v roce 1938. Pravděpodobně to neudělal kvůli sazečským problémům, ale chtěl zřejmě v čase krize tímto způsobem zkrátit dobu od objevu k uveřejnění. Vždyť pro potřeby časopisu byly hned na počátku odlity sady "orientálních typů", aby mohli autoři své studie doplňovat originálními citáty a ukázkami v arabském, perském, tureckém, syrském či hebrejském písmu, egyptskými hieroglyfy a klínovým písmem. Přínos Františka Lexy pro rozvoj oboru a časopisu byl oceněn i speciální formou: celý dvacátý ročník Archivu orientálního (1952) byl dedikován jeho 75. narozeninám.

Samozřejmě, že se politické a hospodářské zvraty dotkly i vydávání periodika. Nejdříve se v letech hospodářské krize musel potýkat s finančními potížemi, později za okupace dokonce s ohrožením své existence a po únoru 1948 se snahami orientovat jeho obsah na "studium zemí třetího světa". Tehdy jsme se s egyptologickou problematikou na jeho stránkách téměř nesetkávali. Ke svému původnímu "klasickému!" zaměření se časopis opět vrátil po roce 1989. V obnovené redakční radě postupně pracovala řada renomovaných domácích i zahraničních odborníků. Někteří z nich už v této funkci působili v 50. či 60. letech a žijí dnes v dalekém zahraničí, ale díky moderní technice jsou s redakcí v nepřetržitém spojení. Od roku 1999 k nim patří i přední světový egyptolog českého původu Jaromir Malek, působící v Oxfordu. Díky výborné spolupráci mezi ním, vedením časopisu a Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze a Káhiře se naši čtenáři i autoři opět vrátili k problematice starého Egypta. Tak se naplňuje cíl "otců-zakladatelů", aby se Archiv orientální stal tribunou, která "poskytuje českým orientalistům možnost rychle publikovati výsledky vědecké práce, aniž jsou odkázáni na blahovůli vydavatelů cizích orientalistických časopisů".

Spolupráce dostala nový rozměr po založení Českého národního egyptologického centra (1. 7. 2000) vedeného doc. Dr. Ladislavem Barešem, CSc. Kromě toho, že naši egyptologové pravidelně do Archivu přispívají články a recenzemi, zasloužili se také o novou tvář staronové "doplňkové" řady. Vedle čtyř "řádných" čísel totiž ročně vycházely a vycházejí s titulem Archiv orientální i různé příležitostné řady. Již zmiňovaná edice Monografií Archivu orientálního byla v roce 1953 doplněna novou sérií s názvem Archiv orientální Supplementa. Z finančních důvodů však tehdy vyšlo pouze pět svazků a vydávání edice bylo pozastaveno až do roku 1992, kdy redakční rada rozhodla o jejím obnovení. Tak byly v roce 1998 (Supplementa VIII.) vydány příspěvky z mezinárodní turkologické konference a pro rok 2000 (Supplementa IX.) byl připraven (opět v mezinárodní spolupráci) rozsáhlý egyptologický sborník (projekt č. LN 00A064 Ministerstva školství ČR). Editoři Miroslav Bárta a Jaromír Krejčí ho pojmenovali Abusir and Saqqara in the Year 2000 a uctili jeho vydáním památku badatele světového formátu Jaroslava Černého (1898-1970), jenž, jak podotýkají, "objevil Abúsír pro českou egyptologii". Do sedmisetstránkového svazku přispělo padesát domácích i zahraničních autorů ze všech světadílů. Vstřícné přijetí tohoto společného počinu českých egyptologů a redakce ArOr vedlo k sestavení dalšího monotematického čísla, kterým právě teď listují zvědaví egyptologové ve světě. V letošním třetím čísle, jež editoval Belgičan Filip Coppens, najdou totiž detaily nejnovějších objevů z oblasti Abúsíru a Saqqáry. Deset fundovaných článků bohatě ilustrují, stejně jako v předchozích případech, černobílé fotografie a řada nákresů, tabulek a grafů. Nepochybně bude zájem nejenom o toto monotematické číslo, ale také o všechna další, do nichž již jsou připraveny další etyptologické články.

Ľubica Obuchová, vedoucí redaktorka Archivu orientálního,
Orientální ústav AV ČR