Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2002  > září  > obsah

Fytohormony v rostlinných biotechnologiích a v zemědělství

O workshopu NATO v Moskvě

Workshop, jehož organizace by se ještě před tuctem let příslušníkům starší generace zdála být surrealistickou fantazií, se uskutečnil od 12. do 16. května 2002 v Moskvě. Organizátory byl Ústav experimentální botaniky AV ČR jako reprezentant zemí NATO společně s Ústavem fyziologie rostlin Ruské Akademie věd jako reprezentantem země zahrnuté do Euroatlantické rady partnerství (Euro Atlantic Partnership Council). Šlo o mezinárodní setkání rostlinných hormonologů kategorie RARW=NATO - Russia Advanced Research Workshop. Poněvadž aktivity neorganizují instituce, ale lidé, o workshop se starala Ivana Macháčková, ředitelka ÚEB AV ČR, a Georgij Romanov, vedoucí laboratoře Ústavu fyziologie rostlin RAV.

Společenský i vědecký rámec setkání poskytlo stoleté výročí narození profesora Michajla Christoforoviče Čajlachjana, jehož památce byla celá událost věnována. Klasik oboru v polovině třicátých let prezentoval hormonální teorii regulace kvetení bylin, která byla založena na poskytnutí nepřímých důkazů existence univerzálního hormonu kvetení - florigenu. S potvrzováním či vyvracením Čajlachjanových postulátů bylo spojeno nejméně padesát let vývoje této problematiky. Na honbě za florigenem jsme se podíleli i my z ÚEB AV ČR. I dnes, kdy pole ovládla genomika, představuje florigen nezapomenutou inspiraci.

Tradiční směřování čajlachjanovské školy vtisklo i ráz úvodní části programu. Připomínala setkání velké rodiny vědeckého příbuzenstva: rod King z Canberry, Peter Davies z Cornellu, Gerard Barendse z Nijmegenu, Dennis Francis z Cardiffu, Naftaly Zieslin z Rehovotu, Andrzej Tretyn z Toruně, Ljubinka Čulafičová z Bělehradu i příslušná pražská a místní část "klanu". Problémy vývoje byly prezentovány většinou na pozadí molekulárně biologické sofistikace, pátrající po regulačních genech. Přibývá však i látek, jímž je regulační úloha připisována, např. melatonin či prostagladin, ale to se již hodně vzdalujeme od rodiny uznaných rostlinných hormonů. Florigen stále uniká.

Vědeckou vahou, mírou poznatků i zobecňujícím směřováním, byly na vrcholu workshopu příspěvky, které vypovídaly o primárních mechanismech účinku dvou nejdůležitějších hormonů, auxinu a cytokininů. Předmětem zájmu byly jejich signální dráhy, spletitá a mnohastupňová cesta vedoucí mezi počátečním podnětem hormonu a jeho výsledným efektem. Hovořili o nich Američani Kieber a Theologis. Zvláštní pozornost byla věnována hormonální regulaci buněčného dělení, klíčovému projevu rostlinné morfogeneze. Skvělý příspěvek přednesl van Onckelen z Antverp. Zajímavě hovořil M. Strnad z ÚEB AV ČR o tom, jak blízko je od hormonální regulace buněčného cyklu rostlin k vývoji látek potlačujících nádorová onemocnění.

V prioritách "rusko-natovské" kooperace se jako jedno ze tří témat vyskytují biotechnologie. Přednesené příspěvky se orientovaly především na využití transgenních rostlin, u nichž byl modifikován metabolismus či distribuce fytohormonů. U řady hospodářských plodin, počítaje v to i kukuřici a brambory, geneticky zmanipulovaných k vyššímu obsahu rostlinného hormonu auxinu, byl zvýšen výnos i zlepšeny některé parametry kvality. Poznatek Sibiřského oddělení RAV přednesla I. Rekoslavská. M. Kamínek (ÚEB AV ČR) demonstroval, jakou významnou biotechnologickou perspektivu představuje možnost měnit na úrovni jednotlivých orgánů genovými technologiemi hladinu auxinu a cytokininů i jejich vzájemný poměr. Vše se týká plodin, jež živí svět, pšenice a rýže. Zásadní poznatky o nezbytnosti cytokininů pro růst rostliny přinesl Schmülling (Berlín) s využitím velmi drastického způsobu - genovými manipulacemi obsah cytokininů zásadně snížil a navodil vznik výrazných morfologických změn. Vznikla odstrašující série rostlin-mrzáků. Bez cytokininů nelze řádně růst.

Smyslem workshopu byla i pomoc ruským kolegům, zejména mladé generaci. Více než skromné prostředky, které mají k dispozici, jim neumožňují cestovat za vědou. Bylo dobře, že věda mohla přicestovat za nimi. Snad se jen očekávalo, že jich bude v auditoriu naplněném tradičně nejstarší dámskou generací více.

Jan Krekule,
Ústav experimentální botaniky AV ČR