Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2002  > červenec  > obsah

Inaugurační konference "Brněnské iniciativy" na vybudování Mendelova Centra přírodních věd a Muzea genetiky

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Posláním Brněnské Iniciativy je znovu vybudovat přímo v augustiánském klášteře, kde J. G. Mendel pracoval, moderní centrum pro vědeckou komunikaci a vzdělávání. Prvním cílem této iniciativy bylo otevření muzea genetiky jako platformy pro diskusi o významu genetiky pro moderní společnost. Je mimo jakoukoliv pochybnost, že aktivita, kterou inicioval prof. Kim Nasmyth a ve které se angažují nositelé Nobelovy ceny Jim Watson a Paul Nurse, je pro Českou republiku velmi důležitá. Ne náhodou se o této iniciativě zmiňuje prof. Paul Nurse ve svém interview The Nobel Price and beyond uveřejněném v březnovém čísle EMBO Report. Akcent všech výše zmíněných vědců na to, co se často označuje jako genius loci, dává celé české vědecké komunitě mimořádnou možnost se prezentovat a brněnské metropoli jedinečnou šanci dokázat, že si tohoto jedinečného odkazu minulosti váží.

Mendelovo Muzeum genetiky je prvním muzeem genetiky na světě a první část jeho nové podoby je velmi symbolicky věnována jak Mendelovým objevům, tak modernímu umění, které bylo inspirováno genetikou. Umístění první části muzea v historických místnostech kláštera je pro každého návštěvníka nesmírně působivé. Ovšem toto řešení není perspektivní z pohledu světového muzea genetiky. Proto se předpokládá vypsání konkurzu na novou budovu, která by vyrostla na pozemku kláštera a poskytla by optimální výstavní plochu.

Současná výstava Gregor Mendel - The Genius of Genetics byla otevřena 21. května 2002 na dobu jednoho roku a od svého otevření se těší velkému zájmu především všech zahraničních vědců, kteří přijíždějí do České republiky na konference. Lze doufat, že i gymnázia objeví tuto jedinečnou expozici, která nepochybně osloví i biologicky orientované mládí. Mendelovy zákony jsou zde přiblíženy velmi poutavou formou a jejich implikace je dokumentována i na uměleckých dílech. Gerhard Lang prezentuje uměleckou podobu variabilního zbarvení u krav a Cornelia Hesse--Honegger mutanty banánové mušky. Rozhodně nejpůsobivější je Tajemství lidské dědičnosti od Christine Borland - Huntingtonova choroba je představena pomocí vybroušených vzácných kamenů. Když k tomu přidáme vyváženou prezentaci originálních rukopisů a nástrojů prvních experimentátorů, je úspěch expozice zaručen.

Nedílnou součástí muzea bude i nově restaurovaná experimentální zahrada J. G. Mendela. Této práce se ujmou specialisté z Londýnské královské botanické zahrady. Vždyť i na nejčastěji reprodukovaném portrétu je J. G. Mendel zobrazen s větvičkou rozkvetlé fuchsie.

Mendelovo Biologické centrum by mělo poskytnout moderní podmínky pro konference do dvou set účastníků. Ale menší pracovní zasedání nebo kurzy pro 40-60 vědců mohou být organizovány přímo v prostorách kláštera. EMBO Workshop Genetics after the Genome byl inaugurační konferencí, která tuto novou možnost představila. Bylo přímo symbolické, že ji svým projevem zahájila předsedkyně AV ČR doc. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. Následní řečníci projednali v průběhu třech dnů mnoho aspektů moderní genetiky, takže prof. Kim Nasmyth mohl být s výsledkem prvního sympozia rozhodně spokojen. Je nyní na nás ostatních, abychom svými konferenčními aktivitami pořádanými "v klášteře", pomohli každý svým dílem k vytvoření Mendelova Biologického centra. I když tato aktivita byla iniciována ze zahraničí, měla by najít pozitivní ohlas především ve vědecké obci České republiky. Vždyť i dnes pomáhá Mendelův odkaz nám všem otvírat dveře do všech světových biologických laboratoří.

Prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc.,
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR