Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2001  > červen  > obsah

Národní technické muzeum v Praze

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Národní technické muzeum patří k nejstarším technickým muzeím v Evropě. S hlavními z nich je dnes plně srovnatelné, především co do počtu a hodnoty sbírek. Předchůdce NTM lze u nás spatřovat ve sběratelských aktivitách stavovské inženýrské školy (založena 1717), pražské polytechniky (1806) a Českého průmyslového muzea (1873), jejichž některé kolekce jsou nyní v jeho sbírkách.

NTM se zrodilo z iniciativy české technické inteligence, především profesorského sboru Vysokého učení technického. Bylo založeno r. 1908 pod názvem Technické museum království Českého a vedeno a financováno Spolkem technického musea, průmyslovými závody a jednotlivci. První expozice otevřelo ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech v r. 1910. Od 20. let usilovalo o získání vlastního stánku, určeného jen pro muzejní účely. Tato snaha se završila výstavbou nové budovy na Letné v r. 1942, v níž se však vlivem válečných událostí první expozice otevřely až v r. 1948. V téže době přijalo muzeum nový oficiální název - Národní technické muzeum a v r. 1951 přešlo do vlastnictví státu s určením jako "státní vědecký ústav badatelský a vzdělávací pro obor technické práce a průmyslu v nejširším slova smyslu". Ve vlastní budově však mohlo užívat jen omezený prostor, neboť byla z větší části obsazena jinými institucemi. Teprve vládním usnesením z r. 1990 získalo NTM svůj muzejní objekt celý a může jej postupně adaptovat ve smyslu svého poslání, k čemuž ale stále nemá dostatek finančních prostředků. Dnes má NTM statut ústředního muzea České republiky a vědeckého pracoviště s funkcí dokumentační, prezentační, metodickou a informační v oblasti vědy a techniky.

Činnost každého velkého muzea sestává ze tří hlavních okruhů, jež jsou vzájemně provázány. Jsou to sbírkotvorná a dokumentační práce, vědecký výzkum dějin techniky a prezentace výsledků muzejních aktivit na veřejnosti.

Podstatou NTM jsou sbírky, které vytvářejí paměť společnosti. Sbírkový fond reflektuje dějiny techniky na našem území, s nutným přesahem vývojových souvislostí. Těžiště sbírkotvorného zájmu je od doby industrializace v 1. polovině 19. století do současnosti.

Sbírkový fond tvoří na 60 000 evidenčních jednotek (zahrnujících několikanásobně vyšší počet jednotlivých předmětů). Je uložen v depozitářích na 13 000 m2 a průběžně doplňován jak artefakty starších historických období, tak recentními doklady nedávného technického vývoje. Pouze asi 10% sbírek je vystaveno ve stálých expozicích a výstavách. Jsou mezi nimi takové unikáty jako astronomické přístroje, se kterými pracovali Tycho de Brahe a Johannes Kepler v době svého působení na rudolfinském dvoře v Praze, první automobil vyrobený na území českých zemí a vůbec nejstarší dochovaný automobil Bugatti, první zkušební turbína vynálezce Viktora Kaplana, jedny z prvních daguerrotypií na světě a mnoho dalších. Rozsah kolekcí a obtíží spojených s jejich správou ilustruje na 100 historických železničních vozidel, která NTM vlastní a zčásti i provozuje. Na tomto místě však musíme s uspokojením dodat, že právě pro tuto početnou sbírku s mnoha specifickými nároky na správu a prezentaci bylo usnesením vlády v minulém roce zřízeno Železniční muzeum jako samostatná složka NTM. Bude postupně budováno v uvolněném areálu depa Masarykova nádraží, jehož zástavba sama je chráněnou industriální památkou z počátků výstavby parostrojních železnic na našem území. Jsme přesvědčeni, že se Železniční muzeum po svém dokončení stane jednou z nejvyhledávanějších pozoruhodností hlavního města.

Součástí sbírek je i rozsáhlý archiv dějin techniky a knihovna s cca 250 000 svazky. K dispozici je i mediatéka ke studiu písemných, zvukových a obrazových pramenů na tradičních i nejmodernějších nosičích.

Logickým vyústěním sbírkotvorné a dokumentační práce je vědecká činnost, neboť prostředí, z něhož sbírky pocházejí, musí být nutně předmětem výzkumu. Je však i jejím východiskem, neboť jednotlivé technické obory by bez kritického poznání svého vývoje nemohly být odpovídajícím způsobem ve sbírce zachyceny.

Badatelská činnost a její organizace mají v NTM dlouhou tradici, jak je patrné z mnohaletého trvání několika edičních řad muzea a bibliografie vydaných publikací. Hlavním vědeckým programem, rozvíjeným v NTM již více než dvě desetiletí, je příprava syntézy dějin techniky na našem území. V nynější etapě jde o závěrečné práce na dvou svazcích díla Studie o technice v českých zemích 1945 - 1992, majícího rozsah 3200 normostran textu a připraveného za spolupráce více než 200 badatelů. Projekt byl podpořen grantem GA ČR a úspěšně obhájen, avšak příspěvek na jeho vydání nebyl přidělen. V současné době se hledají cesty a prostředky, jak vytištění díla umožnit, neboť navazuje na předchozí stejnojmennou práci pro období 1800 - 1918, vydanou ve čtyřech svazcích, a další část pro léta 1918 - 1945, zpracovanou již v r. 1989 a publikovanou ve dvou svazcích.

Zmíněné Studie obsahují mnoho podnětů k dalšímu výzkumu dějin techniky, jehož pokračování je v NTM zabezpečeno v rámci institucionálního financování VaV v podobě rozbíhajícího se projektu Syntéza dějin české techniky na pozadí světového vývoje. Nástin tohoto projektu, jenž má být interakcí národního vývoje techniky a společenského a kulturního kontextu, je zpracován, odezva potenciálních externích spolupracovníků však zatím není dostatečná a je zde stále prostor k případné kooperaci pro všechny kvalifikované zájemce. Bližší informace podá koordinátor výzkumu na adrese jaroslav.folta@ntm.cz.

Druhou hlavní doménou práce muzea jsou vědecké katalogy sbírek, představující vrcholné zhodnocení jednotlivých fondů NTM a nejsilnější prvek jejich prezentace doma i ve světě. Příprava katalogů bývá podpořena granty MK ČR, jež však nepokrývají náklady na vydání publikací. Tím se vytváří předěl mezi výsledky výzkumu a jejich zveřejněním, což je zvláště v oblasti společenských věd citelné.

Součástí výzkumu dějin techniky je i organizace vědní činnosti, jež spočívá v pořádání vědeckých sympozií, konferencí a seminářů. Např. v minulém roce byla v NTM uspořádána tři mezinárodní vědecká sympozia (z nichž uvádíme alespoň konferenci ICOHTEC, mezinárodní organizace pro dějiny techniky, připravenou ve spolupráci s ČVUT) a 11 monotematických seminářů z dějin domácí vědy a techniky a z muzeologie. Výsledky mezinárodních sympozií jsou zveřejňovány v ediční řadě Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum v kongresových jazycích, čeští badatelé publikují v Rozpravách NTM, jichž vyšlo již více než 160 svazků.

S předchozími dvěma hlavními aktivitami muzea je spojena prezentační činnost, která předkládá jejich výsledky veřejnosti. Má formu stálých expozic nebo dočasných výstav a různých výchovně vzdělávacích i zábavných programů. Na ní záleží, jak muzeum dokáže utkvět v povědomí široké veřejnosti. Může-li se sbírkotvorná a vědecká práce zasloužit o vážnost a dobrou pověst muzea, pak jsou to prezentační aktivity, které mu dávají jeho každodenní tvář.

V budově NTM je nyní zpřístupněno osm stálých expozic, jež zde nemůžeme všechny podrobněji představit. Nejpřitažlivější je nesporně expozice dějin dopravy v dominantní halové přístavbě muzea, v níž se historická i současná silniční, železniční a letecká technika prolíná v působivý celek. Druhým, návštěvníky nejvyhledávanějším prostorem je bezpochyby expozice dějin hornictví zřízená v podobě skutečného dolu v podzemí budovy muzea 15 m pod úrovní terénu. Délkou svých chodeb (přes 1 km) a originálním vybavením patří v Evropě k nejvýznamnějším. Pozoruhodná je i expozice astronomie se skvostnými, světově proslulými přístroji z dílen renesančních i pozdějších mistrů. Je nutno připomenout rovněž nedávno otevřenou expozici telekomunikační techniky, obsahující vedle historických artefaktů i řadu interaktivních exponátů a oživené televizní studio ze 70. let. Tato expozice byla vytvořena za sponzorského přispění společností Eurotel, Telecom, Siemens a Philips. K nejbližším úkolům NTM patří vybudování nové expozice architektury, stavitelství a designu, jež by zhodnotila dosud nevystavené jedinečné sbírky muzea a předložila je veřejnosti. Pro vytvoření této expozice s interdisciplinárním pojetím tematiky byl vytvořen přípravný výbor z řady osobností a institucí oboru a hledají se prostředky k její realizaci. Vzdálenějším cílem je zřízení muzea architektury jako samostatné složky NTM, podobně jako u muzea železničního.

Nejpestřejší aktivitou, jíž se NTM obrací k veřejnosti, je jeho výstavní činnost. Zaměřuje se na nejrůznější témata z dějin i současnosti vědy a techniky, ale i na taková, jež naplňují pojetí techniky jako nedílné součásti kultury ve smyslu transdisciplinárního vidění světa. V minulém roce uspořádalo NTM celkem 24 výstav, vlastních i přejatých, z nichž vyjímáme výstavu uskutečněnou v rámci programu Praha 2000 - evropské město kultury, jíž byla Technika v životě Pražanů před sto lety.

Tím vším naplňuje NTM své poslání - být nositelem informací o současném světě a tyto informace srozumitelným a přitažlivým způsobem zprostředkovat veřejnosti. Rovněž ozřejmovat kontinuitu minulého s přítomným a napomáhat k pochopení existujících společenských, ekonomických a kulturních vazeb a vztahů vyplývajících z technického pokroku. Je na návštěvnících muzea a dalších uživatelích jeho "produktů", aby posoudili, do jaké míry se mu jeho práce daří a jaké je místo Národního technického muzea v dnešní společnosti.

Ing. Zdeněk Rasl