Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2001  > únor  > obsah

Willard Van Orman Quine (25. června 1908 - 25. prosince 2000)

Na samém sklonku druhého tisíciletí odešel jeden z nejvýznamnějších amerických filosofů a logiků, autor dnes už kanonických textů, které sehrály klíčovou roli v poválečném vývoji analytické filosofie a v utváření jejího charakteristického stylu.

W. V. O. Quine studoval matematiku a filosofii na University of Ohio (Oberlin College) a na Harvardu, kde pak působil po celou svou profesionální dráhu jako profesor filosofie. Zpočátku se zabýval především technickými problémy matematické logiky a její ontologickou bází: jeho zájem se ale brzy rozšířil na ontologické otázky vůbec, chápané především jako problém explicitního určování ontologických závazků, které s sebou nese volba určitého jazyka (On What There Is, 1948, Ontological Relativity, 1968 aj.). Pro počáteční fázi jeho filosofického vývoje měl rozhodující význam kontakt s idejemi logického pozitivismu a kritické přehodnocení klíčových předpokladů tohoto proudu, jako je konvenční povaha matematických a logických pravd, redukovatelnost všech smysluplných trzení na tvrzení o bezprostřední smyslové zkušenosti nebo ostrá distinkce mezi analytickými a syntetickými větami (Truth by Convention, 1936, Two Dogmas of Empiricism, 1951 aj.). Později formuloval vlastní verzi této distinkce na bázi behavioristického pojetí významu, jehož východiskem bylo důsledné respektování veřejné povahy významu a jeho zkušenostních zdrojů (Word and Object, 1960). K nejdiskutovanějším výsledkům takto založené teorie významu patří Quinův závěr o neurčitosti překladu a neurčitosti reference. Sémantické otázky jsou zde nerozlučně spjaty s epistemologickými, přičemž epistemologie se chápe jako součást naturalisticky redukované psychologie (Epistemology Naturalized, 1971, From Stimulus to Science, 1995 aj.).

V roce 1933 navštívil W. V. O. Quine poprvé Prahu, aby zde vedl intenzivní diskuse s Rudolfem Carnapem, vůdčí postavou vídeňského kruhu a tehdejším profesorem pražské Německé univerzity. Přesně po šedesáti letech přijel do Prahy podruhé jako host Filosofického ústavu AV ČR, vystoupil v Karolinu s přednáškou o naturalizované epistemologii, zúčastnil se veřejné diskuse s českými logiky, lingvisty a filosofy a z rukou předsedy AV ČR převzal Zlatou plaketu F. Palackého. V letech 1995, 1996 a 1998 patřil k účastníkům mezinárodních symposií, která v Karlových Varech pořádal Filosofický ústav AV ČR (jedno z nich bylo věnováno Quinově filosofii) - při těchto návštěvách se znovu setkával s pražskými filosofy na veřejných diskusích a významně podpořil utváření české analytické filosofie.

doc. PhDr. Petr Koťátko,
Filosofický ústav AV ČR