Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2001  > listopad  > obsah

Prestižní mezinárodní projekt "Pierre Auger Observatory" za aktivní účasti AV ČR

Projekt "Pierre Auger Observatory" je prestižním rozsáhlým a dlouhodobým astrofyzikálním projektem, který je srovnatelný jen s největšími světovými projekty základního výzkumu (například projekty řešené v CERNu, Fermilabu či DESY). Je nazván podle francouzského fyzika Pierra Augera, jenž při měření na vrcholu Jungfraujochu v Alpách odhalil v roce 1938 existenci spršek sekundárního kosmického záření, a odtud odvodil velmi vysoké energie primárního kosmického záření, které takové spršky vyvolává.

Základní myšlenka projektu je dílem nositele Nobelovy ceny prof. Jamese Cronina z University of Chicago a prof. Alana Watsona z University of Leeds. Mezinárodní spolupráce na projektu započala v listopadu 1995; Česká republika (Fyzikální ústav AV ČR a Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého a FZÚ AV ČR v Olomouci) se neoficiálně zapojila v roce 1997 a řádným členem je od roku 1999. Cílem projektu je soustavné a rozsáhlé studium kosmického záření o extrémně vysokých energiích v rozsahu 1019 až 1020 eV. Dosud se totiž podařilo díky různým menším detektorům zaznamenat náhodně jenom několik málo částic s těmito energiemi, jež jsou naprosto nedostupné pro urychlovače částic na Zemi. Kromě toho máme závažné teoretické důvody naznačující, že tak energetické částice bychom neměli ve vesmíru vůbec pozorovat.

Prostředkem k jejich studiu se má proto stát rozsáhlá observatoř. Ta se nyní buduje v blízkosti města Malargue v provincii Mendoza v jihoamerické Argentině nákladem asi 55 milionů dolarů a má být uvedena do provozu již r. 2005. Projekt "Pierre Auger Observatory" zabírá plochu kolem 3000 km2, přičemž detekci spršek kosmického záření budou obstarávat dva rozdílné typy detektorů. Soustava povrchových detektorů bude zaznamenávat průlet částic nádržemi s vodou pomocí Čerenkovova záření. Nezávislá soustava optických teleskopů bude vybavena citlivými detektory kratičkých záblesků fluorescenčního záření, jež vzniká průletem částic sekundárního kosmického záření zemskou atmosférou. V centrální části zařízení bude umístěno 12 teleskopů se zorným úhlem 360° a ve vrcholech trojúhelníku na vnějších okrajích observatoře další tři soustavy, každá s 6 teleskopy o zorném úhlu 180°; úhrnem je tedy zapotřebí vybudovat 30 teleskopů, přičemž každý bude mít sběrnou plochu 3,6 x 3,6 m2. "Srdcem" každého teleskopu je zrcadlová plocha, tvořená 64 pětiúhelníkovými zrcadly 4 typů v případě českého detektoru, respektive 36 čtvercovými zrcadly v případě detektoru německého. Oba typy detektorů jsou vyráběny odlišnými technologiemi, ale pro realizaci projektu byly nakonec oba vybrány jako rovnocenné.

V současné době je již v Argentině instalován společný česko-německý prototyp, který prochází zkušebními testy. Detektor je dále tvořen italským prototypem kamery CCD s vyhodnocovacím systémem a speciální korekční mezikruhovou deskou o průměru 3,6 m, která vychází z principu Schmidtovy korekční desky. Jejím smyslem je zvětšení relativního otvoru detektoru. Detektor snímá optický signál v rozsahu 300÷400 nm. V rámci testování prototypu probíhá i zkušební snímání dat a ladění software vyhodnocovací části detekčního systému.

Ve dnech 18. až 23. srpna 2001 se v Parkhotelu Všemina u Slušovic nedaleko Zlína konala mezinárodní pracovní porada "Physics and Technics of the Fluorescence Detector of the Pierre Auger Observatory". Šlo o významné setkání zástupců všech pracovišť podílejících se na návrhu, stavbě a zprovoznění fluorescenčních detektorů projektu. Do Všeminy přijelo celkem 54 odborníků ze 13 zemí Evropy, Severní a Jižní Ameriky a Austrálie. Kromě odborné problematiky se účastníci setkání věnovali také zpřesnění časového plánu výstavby observatoře, zejména fluorescenčních detektorů, a seznámili se s výsledky tříměsíčního zkušebního provozu prototypu fluorescenčního detektoru i s návrhy na zdokonalení jednotlivých složek zařízení.

Důležitou součástí setkání bylo kritické posouzení návrhu a stavu prací na projektu komisí 5 nezávislých zahraničních odborníků. Ačkoli v závěru konference předložila komise jen předběžné výsledky svého hodnocení, bylo z reakcí posuzovatelů zřejmé, že úroveň českého příspěvku k projektu je nadprůměrná. Naši fyzikové ostatně chtějí letos v listopadu v Praze předvést český prototyp širší veřejnosti. Česká účast v projektu je zabezpečena grantem GA AV ČR č. A1010928/1999, podporou MŠMT pro Centrum částicové fyziky č. LN00A006 a programem INGO MŠMT ČR č. LA134.

doc. RNDr. Miroslav Hrabovský, DrSc.,
Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR