Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2000  > únor  > obsah

SOFSEM – tradiční setkání informatiků na Vysočině

Obrázek k článku Obrázek k článku 

SOFSEM, 26. ročník konference informatiků a programátorů, se letos konal v Milovech u Žďáru nad Sázavou. 138 expertů ze všech oborů výpočetní techniky ze 17 zemí (včetně sedmi účastníků z Ústavu informatiky AV ČR) se sešlo na dnes již téměř kultovní akci, aby prezentovali výsledky svých výzkumů a poučili se o práci kolegů. V přátelské atmosféře \"starých známých\" se našel v programu kromě přednášek a neformálních diskusí i čas pro specificky \"sofsemovský\" druh zábavy. Po večerech koncerty informatiků-muzikantů na téma strasti života programátora (sborníky skupin Moravské circa Trio a Softjazz obsahují stovky písní) a na závěr nikým neorganizovaný a přesto pravidelně konaný večer parodie přednesených příspěvků zvaný ANTISOFSEM. O tradici vzniku SOFSEMu, jeho koncepci a směřování jsem si povídali s Janem Pavelkou z Prahy a Gerardem Telem z Utrechtu.

Co znamená zkratka SOFSEM a jaká je náplň této netradiční konference?

SOFSEM neboli softwarový seminář se věnuje teorii a praxi programování. Což znamená, že v ideálním případě by měl spojovat tyto dva rozdílné světy - teoretiky z akademického prostředí a programátory z terénu. Dříve, v době uzavřených hranic, též spojoval naše profesionály s kolegy ze Západu. Zakladatel SOFSEMu, profesor Josef Gruska, jej koncipoval jako prostor pro dopravování obtížně získatelných informací ze zahraničí k nám.

Původně to byla spíš zimní škola, kam se lidé z výzkumných ústavů, univerzit, ale i z vývojových oddělení podniků přicházeli vzdělávat. Celá koncepce se radikálně změnila po roce 1989, kdy již byl pět let v čele Jan Staudek z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. O koncepci konference nyní rozhoduje řídící výbor (steering comettee) a o náplni programový výbor, který vybírá a recenzuje přihlášené příspěvky, aby se udržela úroveň konference srovnatelná se světem. Ne každá, ale v průměru jen každá třetí nabízená přednáška je přijata.

Kromě přednášek a posterových sdělení je zde i prostor k vytváření společných projektů lidmi, kteří při diskusích zjistí, že pracují na příbuzném problému.

Seznam účastníků uvádí kromě vědců i zástupce počítačových firem. Souvisí to se sponzoringem nebo jsou zde proto, aby vám dávali podněty pro aplikovaný výzkum?

Obojí. Jsou tu také zástupci sponzorů, ale mnozí vzešli z vědeckého prostředí a účastnili se SOFSEMu již dříve. Například Pavel Kalášek, generální ředitel Hewlett Packard, je známý "sofsemista". Partner Deloitte & Touche pro střední a východní Evropu Jiří Polák zde vedl panelovou diskusi a bývalý ředitel Oraclu Ondřej Felix měl odbornou přednášku, nikoliv jen marketingovou prezentaci. Já sám (Jan Pavelka) jsem z průmyslu, pracuji jako ředitel softwarové a konzultační firmy a občas přednáším na Univerzitě Karlově. Myslím, že oboru by obecně prospělo, kdyby lidí na pomezí výzkumu a praxe bylo mnohem více.

Jaké je rozvržení témat přednášek, které oblasti programování jsou nyní nejpopulárnější? V poslední době se klade velký důraz na Internet, jak se to projevuje na jednáních SOFSEMu?

Musíme rozlišit teorii od praxe. Teorie ji sice sleduje, ale ne tak těsně. Vždy se sleduje výpočetní složitost, tedy co a jak efektivně se dá vůbec počítat. Tyto teoretické, na matematice stojící obory vznikly již ve třicátých letech a stále jsou pro programování nezbytné. Poněkud jiné je to s technologicky zaměřenými tématy, které se pochopitelně mění v závislosti na světovém vývoji - sem patří Internet, www a metodologie tvorby a výroby softwaru.

Otevření se svobodnému bádání ve světě také přineslo nutnost transformovat SOFSEM směrem k modernímu typu konference. Role výlučného zprostředkovatele informací na jediném místě zmizela, dnes lidé mohou vycestovat, získat grant a přednášet po celém světě. Zásadní otázka, kterou jsme museli řešit po listopadu 1989, tedy zněla: uživí se i dnes konference s takovou šíří záběru, která se na jedné straně věnuje výpočetní složitosti a specialitám z teorie a na straně druhé např. problematice objektového programování a frameworků? Tehdy nás podpořili naši přátele ze zahraničí, protože zánik podobně organizovaných setkání ve svých zemích považují za ztrátu.

V čem vidíte hlavní výhody SOFSEMu ve srovnání se standardními konferencemi?

SOFSEM si vydobyl právo na existenci právě svou specifičností - jeho široký záběr se ukázal být výhodou, pro niž je vyhledáván. Šíře záběru je inspirativní pro vědce příbuzných oborů, kterým dovoluje nahlédnout za rámec jejich úzké odborné specializace, a napomáhá vzniku mezioborových studií. (Na západních univerzitách daleko rozšířenějším než u nás, v České republice je jejich velkých propagátorem nově zvolený rektor UK Ivan Wilhelm.) Navíc, SOFSEM se koná schválně na odlehlém místě, aby se jeho účastníci zcela přirozeně stýkali hlavně mezi sebou. Program, třebaže nabitý, se odvíjí v menším spěchu, je čas zažité informace dodatečně probrat s přednášejícími a věnovat se doktorandům, kteří jsou pro SOFSEM důležitou cílovou skupinou.

Je možné i v naší zemi držet krok se světovou špičkou? Je něco, co vás brzdí?

Jak kde. Ve světě univerzit a na Akademii jednoznačně peníze. Tam, kde nejsou peníze ani na knížky… Bohu díky za Internet, ten byl dotován dostatečně a spousta věcí už je dnes publikována elektronicky, ale i tam jsou některé informace přístupné jen za poplatek. To je však problém všech oborů.

Všechno je otázka distribuce prostředků a jejich kontroly. Platy na univerzitách by se měly minimálně zdvojnásobit a na druhé straně by měla odejít část lidí, kteří tam jen vegetují. Dnes úplně chybí střední generace učitelů a ti nejlepší mladí utíkají. Jinak nic nechybí a výborné věci vznikají i tady, příkladem může být úspěch firmy NetBeans, o kterém přinesla zprávu i média.

Lenka Reichová

Moravské circa Trio

Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně
Miroslav Benešovský, Josef Gerbrich, Martin Šmídek, Petr Sojka

Magura

Nápěv: V Hodoníně za vojáčka

(Pozn: Z dob, kdy bylo velmi obtížné se na Sofsem vůbec dostat; přednost měli aktivní účastníci - např. nabídli alespoň krátký referát - a vyšší prioritu měly i ženy, aby alespoň částečně vyvažovaly typicky mužské osazenstvo Sofsemu.)

Na Maguru sofsemistom mňa zváli,
aby som bol pekné dívča pytáli,
ale že som šohaj škaredý a fúsatý,
referátom stal sa Sofsem zakliatý.

Najprv som sa referátu vyhýbal,
radšej som si svoje fúzky ostríhal,
moje fúzky, héj háj, na kolena padaly,
všecky milé sofsemistky plakály.

Neplačte vy, sofsemistky neplačťe,
radšej sa vy na ten Sofsem netlačte.
Keby ste vy všecki chtěly stále enom práť.
Nemosel som písať krátký referát.

Poslali mi pekný dopis z VVS,
na referát že neštěkl ani pes,
tož sem poslal já predsedovi demižón
a som s vámi pekně spolu, kde je on.

tak som poslal héj háj, predsedovi vína
a som tady, aj keď nejsom dívčina.

Programátorova modlitba

Nápěv: Yesterday, Beatles

Nepadej,
ještě jednu šanci teď mi dej,
abortu se raděj navždy vzdej,
já snažně prosím: nepadej.

Nepadej,
všechna vstupní data správně chtěj,
nedávej mi jenom čísel rej,
já snažně prosím: nepadej.
Včera's pro mě byl jako hudba z vyšších sfér,
dnes však pro mne máš jenom samý starý sběr.

Nepadej,
dobře víš, že nejsi žádné "nej",
ani já však nejsem čaroděj,
a proto prosím: nepadej.

Nepadej,
na výsluní přízně mé se hřej,
jako sobě i mně štěstí přej,
já snažně prosím: nepadej.
Ještě včera mi s tebou bylo krásně hej,
dnes se cítím zralý tak leda na šalvěj.

Nepadej,
ještě jednu šanci teď mi dej,
všechno špatné proměň na O.K.,
já snažně prosím: nepadej.