Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 1999  > březen  > obsah

Jednotný vizuální styl

Trochu historie

Založení Uměleckoprůmyslového muzea v roce 1885 odpovídalo rozvoji české společnosti své doby. Brzy se muzeum stalo významným kulturním a osvětovým centrem na tehdejším území Koruny české v rámci Rakouska-Uherska.

Jedním z průvodních rysů tehdy probíhající průmyslové revoluce byl nepříznivý vliv na estetickou stránku a tím i kvalitu výrobků. Tento stav byl už dlouho oprávněným předmětem kritiky umělců, teoretiků i veřejnosti. Myšlenka na zřízení trvalé expozice uměleckoprůmyslového zaměření v Praze byla obsažena už ve výstavě, kterou uspořádal spolek Arkadia v roce 1861 na Staroměstské radnici v Praze. Muzeum sídlilo zprvu v různých místech. Definitivní muzejní budova byla postavena v letech 1897 až 1900 v novorenesančním stylu podle návrhu prof. architekta Josefa Schulze na pozemku mezi starým židovským hřbitovem a ulicí na okraji Josefova.

V roce 1995 muzeum oslavilo 110 let od svého založení a to pod heslem "Více prostoru sbírkám", aby tak zveřejnilo svou snahu představit více ze svých sbírek návštěvníkům. v depozitářích sbírek je totiž uloženo asi 80 % sbírkových předmětů, jejich celkový počet je více než 200 000 inventárních čísel.

Perspektivy

Vedle klasického poslání, to znamená přípravě a organizaci výstav a kolektivizaci a rozšiřování sbírkových fondů, plní muzeum i mnohé úkoly výchovné a metodologické. Výzkumné granty, stipendia, spolupráce se zahraničními institucemi apod.

Dalším z cílů je sloužit i jako vzor a inspirace pro současnou uměleckořemeslnou výrobu.

Vzhledem k těmto všem snahám bylo třeba přehodnotit využití a současné architektonické řešení stávajících prostor muzea s cílem využít maximálně všech daných prostor, tedy i např. zahrady, podzemí, chodeb, úložných prostor apod. Návrh nového řešení prostor muzea zahrnuje např. vstupní pavilon, začleňuje do celkově využitelných ploch zahradu, suterénní prostory. Úsilí vedení muzea je v souladu s celkově mnohem širší koncepcí přeměny muzea v moderní, živou, jasně definovanou instituci světového měřítka. Mluvíme o novém vizuálním stylu.

Nejdříve je třeba ocenit úsilí a prozíravost současného vedení muzea. Uměleckoprůmyslové muzeum se tak stává jednou z mála, ne-li jedinou ze státních institucí, která se přetváří na základě požadavků doby a činí tak pružně a brzy. To je třeba ocenit, zvláště víme-li, že pružnost, otevřenost, schopnost komunikace nejsou vždy přítomnými atributy institucí financovaných ze státního rozpočtu

Corporate design

Corporate design se obvykle překládá jako jednotný vizuální styl. Je to vizuální způsob, jakým se organizace představuje a komunikuje s veřejností. Ve svém obsahu ji tvoří souhrn elementů: logo, písmo, typografie, barva, interní architektura, informační systém v budově, design, propagační materiály a další.

Vizuální styl je součástí jednotného stylu organizace : corporate identity vychází ze základní filozofie instituce, firmy či podniku. Správně definované věty primárně filozofického pojetí instituce by měly vycházet z minulosti, obsahovat přítomnost a směřovat do budoucnosti. Je to klíčový moment v procesu budování vizuálního stylu i všech dalších navazujících kroků.

Základní filosofická teze Uměleckoprůmyslového muzea zní: " v českém i mezinárodním kontextu shromažďuje, zpracovává a uchovává minulost a současnost uměleckého řemesla, užitého umění a designu pro budoucnost. Věří ve spojení užitku s kvalitou a krásou, chce být inspirací, poučením i zážitkem."

Zastavme se blíže u elementů vizuálního stylu, máme tím na mysli všechny materiály, kterými muzeum komunikuje s veřejností, ale i se svými zaměstnanci, tedy i interního charakteru. Administrativní tiskoviny, formuláře, informační systém, tiskové zprávy, vizitky, ale i třeba legitimace zaměstnance. To vše zpracované graficky v jednotném stylu s použitím loga přesně a jednoznačně definuje tzv. grafický manuál. Údaje v něm obsažené jsou závazné. Manuál kodifikuje přesnou podobu samotných prvků, ale i přesný způsob jejich použití. Současný grafický manuál muzea obsahuje hlavičkový papír, všechny typy obálek muzea a knihovny, vizitky, desky, průkaz zaměstnance, faxovací hlavičkový papír, kartička s úctou, samolepky se zpáteční adresou.

Neméně podstatnou roli hraje informační systém muzea (návštěvnický i interní), formy čtvrtletních programů, výroční zpráva, taška muzea, internetové stránky, reklamní leták a prezentační materiály muzea.

Je třeba zdůraznit, že elementy vznikají postupně, že budování jednotného vizuálního stylu není záležitost uzavřená, je to proces neustálého doplňování a průběžného vyhodnocování.

Logo

Muzeum vypsalo soutěž, které se zúčastnili 4 řešitelé, zvítězil návrh Studia Machek § Babák. Logo je základem vizuálního stylu. Můžeme jej nazvat podstatou či základem, jádrem vizuální identity. Jedná se o vizuální symbol, který nápadným a zapamatovatelným způsobem vyjadřuje poslání instituce.

Něco málo z historie loga muzea: Logo UPM prošlo od založení budovy mnoha změnami. v prvním desetiletí se používal zkrácený česko-německý název. Tuto podobu má logo na knihovních exlibris z ruky architekta budovy Josefa Schulze. Pro interní potřeby se souběžně začal používat zkrácený písmenný znak - UPM. Značku muzea řešili později vynikající předváleční grafikové: František Kysela, Hugo Steiner-Prag. Důslednější řešení vizuálního stylu muzea, které kromě loga obsahovalo i grafické zpracování veškerých tiskovin a označení na budově pochází z roku 1969 od grafika vynikajícího renomé Oldřicha Hlavsy. Jeho přístup a řešení bylo progresivní i na tehdejší dobu. Značka, používána v upravené dekorativní podobě ještě minulý rok, měla industriální charakter, který zdůrazňoval tehdejší zaměření muzea na užité umění 20. století. Počátkem 90. let se však začalo Hlavsovo řešení jevit jako obsahově zastaralé.

Nové logo navazuje na fukcionalistické tradice použitím groteskového písma a malopisu, vychází ze zažité zkratky uměleckoprůmyslové muzeum, písmeno (p) v závorce upozorňuje na méně podstatnou roli průmyslu v současnosti, přesnější by bylo hovořit o designu .

Závěrem

Snahy uměleckoprůmyslového muzea o vybudování jednotného vizuálního stylu, corporate identity, jsou progresivní svým načasováním a zvláště tím, že se jedná o instituci financovanou ze státního rozpočtu.

Finančně náročný úkol vybudování jednotného stylu umožnilo muzeu partnerství s Československou obchodní bankou, a.s. Spolupráce ČSOB a upm započala v roce 1996 nejprve sponzorstvím konkrétních výstavních projektů. v roce 1998 došlo ke kvalitnímu prohloubení spolupráce a pouhé sponzorství přešlo v partnerství.

Je zřejmé, že tyto formy spolupráce jsou jedním z řešení rozvoje institucí podobného typu. Partnerství či sponzorství může umožnit vysokým školám, muzeím, vědeckým ústavům rozvoj takových projektů, jež nelze zajistit z rozpočtu. V tomto duchu je uměleckoprůmyslové muzeum vynikajícím příkladem a nejde vůbec o to, že se nové logo nemusí zamlouvat všem.

Jana Křížová