Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 1999  > březen  > obsah

Bedřich Hrozný (6. 5. 1879 - 13. 12. 1952) 120. výročí narození

Stalo se za první světové války v roce l915. "Poslyšte, inteligente", zeptal se jednoho dne c. a k. nadporučík Kammergruber, "čím jste v civilu?" "Poslušně hlásím, profesor semitologie, se zvláštním zřetelem k asyriologii." "Semi-co? Jak to děláte, že vám tu ve skladě nic nechybí?" "Poslušně hlásím, nekradu!" "Tomu poprvé věřím. A jak to děláte, že vám tu nekradou jiní?" "Poslušně hlásím, pokud možno stále tu sedím!" A na vysvětlenou, čím si krátí čas, vytáhl schovaný balík klínopisných textů. "Mít tak deset tisíc semitologů, Rakousko tuto válku vyhraje!"

A tak se nadporučík Kammergruber, jak kdysi uvedl již V. Zamarovský, zasloužil o chetitologii. Poděkování za "ohleduplné porozumění" mu v předmluvě ke své práci Řeč Chetitů v roce 1917 vyslovil Bedřich Hrozný, onen pečlivý skladník z výše uvedeného příběhu. v umění rozluštit neznámé písmo prokázal Bedřich Hrozný po létech systematického bádání schopnost šťastné kombinace. Chetitské texty vrhly na osudy a kulturu Malé Asie netušené světlo. Největším překvapením bylo zjištění, že chetitština byla indoevropským jazykem, a to kentumovým (k této skupině náleží i řečtina, latina a jazyky germánské). Hrozný dosáhl tohoto svého úspěchu na základě materiálů z výkopů v Boghazköy, které si přivezl ze studijní cesty z Turecka ještě v roce 1914. Své dílo Řešení chetitského problému, které se stalo základem celého dalšího bádání, předložil vědecké veřejnosti již v roce 1915. v roce 1917 pak vyšla jeho chetitská gramatika, doprovázená i chetitským slovníkem. Důležitost klínového písma pro kulturní vývoj lidstva pochopíme, uvědomíme-li si, že jím nejstarší lidstvo psalo po celá téměř čtyři tisíciletí, tudíž dvakrát déle, než my píšeme písmem latinským.

Boghazköjský archiv vydal nejen annály, smlouvy a podobné dokumenty politické historie, ale i nadmíru důležitý zákoník. Jeho první edici a překlad pořídil Bedřich Hrozný již po skončení prvé světové války, stejně tak jako zpřístupnil řadu dalších děl.

Bedřich Hrozný se narodil 6. května 1879 v rodině evangelického faráře v Lysé nad Labem. Po základním školním vzdělání v Lysé, po studiích na Akademickém gymnasiu v Praze a po maturitě v Kolíně studoval teologii a orientalistiku ve Vídni. Věnoval průzkumu nejstarší Malé Asie a Středního východu celoživotní pozornost. Svou prvou vědeckou práci vypracoval v roce 1901 v semináři profesora Friedricha Delitzsche na berlínské univerzitě. Zkoumal v ní problematiku peněz ve staré Babylónii. Později se zabýval problematikou vztahu kultury staroegyptské ke kultuře sumersko-babylónské. Na svou práci se výtečně připravil, znal téměř dvacet jazyků. Byl také, jak o tom svědčí desítky jeho cestopisných statí, přednášek i rozhlasových příspěvků, odvážný a vnímavý cestovatel. Podnikl řadu studijních cest, jeho poslední velkou studijní cestou byl několikaměsíční pobyt v Turecku v roce 1934.

Čtrnáct let pracoval Bedřich Hrozný ve Vídeňské univerzitní knihovně. Habilitoval se na tamní univerzitě již v roce 1905 a v roce 1915 mu byl udělen titul mimořádného profesora. v roce 1918 byl povolán na Karlovu univerzitu do Prahy. Získal titul řádného profesora pro klínopisné bádání a dějiny starého Orientu.

V třicátých letech se Hrozný věnoval nápisům pocházejícím z Malé Asie a Sýrie psaným hieroglyfickým písmem. Vrcholem jeho díla byla rozsáhlá syntéza Nejstarší dějiny Přední Asie a Indie z konce 30. let; za půl století tvůrčí práce publikoval 354 prací.

Bedřich Hrozný byl po dlouhá léta autoritou československé vědy. Věnoval se i vědecko-organizační činnosti. Stál u zrodu Orientálního ústavu, samostatného vědeckého pracoviště a v roce 1928 zakládal vědecký orientalistický časopis Archív Orientální. v roce 1939 byl zvolen rektorem Karlovy univerzity, k jeho uvedení do funkce již vzhledem k násilnému uzavření všech českých vysokých škol nacisty nedošlo.

Bedřich Hrozný byl členem mnoha vědeckých společností a po vzniku Československé akademie věd v roce 1952 i jedním z jejích prvních členů. Chetitologie se stala novým odvětvím orientalistického bádání i jeho zásluhou a Bedřich Hrozný bude navždy patřit k jejím zakladatelům.

PhDr. Magdaléna POKORNÁ, CSc.
pracovnice Archivu Akademie věd ČR